TRESTAL KOVÁŘ SYNA SVÉHO
Trestal kovář syna svého Že pýchu provodí
Jak by nějaký zeman byl V pyšných šatech chodí
Obořil se syn na otce Mně to přináleží
Já musím jít mezi lidi Tebe tu čert drží
O tebe už svět nestojí Jsi jako bílý květ
Jak by tě čert v pekle smažil A mlýn s tebou vymet
Běž si hledat zpovědníka Manželko milá
Už se mi to přibližuje Poslední hodinka
Když osmý den po pohřebě Ranní slunce vyšlo
Pacholátko v bílém rouchu K svému synu přišlo
Vzalo ho za pravou ruku Octlo se s ním v bráně
Cos to činil otci svému Půjdeš se mnou dále
Tady leží děti, které Rodiče hněvají
A ti ptáci okolo nich Oči jim klovají
Prosím tebe, pacholátko Vyveď mě z té hory
Létá kolem mne divý pták Chce klovat mé oči
Vtom uviděl po pravici Snop na snopě státi
Na levici devět ženců A to byli smrti
Měly srpy zubaté A jedna z nich kosu
Na tebe, pyšný mládenče Na tebe ji nesu
|