TRESTAL KOVÁŘ SYNA SVÉHO


Trestal kovář syna svého
Že pýchu provodí
Jak by nějaký zeman byl
V pyšných šatech chodí

Obořil se syn na otce
Mně to přináleží
Já musím jít mezi lidi
Tebe tu čert drží

O tebe už svět nestojí
Jsi jako bílý květ
Jak by tě čert v pekle smažil
A mlýn s tebou vymet

Běž si hledat zpovědníka
Manželko milá
Už se mi to přibližuje
Poslední hodinka

Když osmý den po pohřebě
Ranní slunce vyšlo
Pacholátko v bílém rouchu
K svému synu přišlo

Vzalo ho za pravou ruku
Octlo se s ním v bráně
Cos to činil otci svému
Půjdeš se mnou dále

Tady leží děti, které
Rodiče hněvají
A ti ptáci okolo nich
Oči jim klovají

Prosím tebe, pacholátko
Vyveď mě z té hory
Létá kolem mne divý pták
Chce klovat mé oči

Vtom uviděl po pravici
Snop na snopě státi
Na levici devět ženců
A to byli smrti

Měly srpy zubaté
A jedna z nich kosu
Na tebe, pyšný mládenče
Na tebe ji nesu