Verbovali Janka v Prešpurku v ulici
Když byl pěkný švarný, vzali ho vojáci

A že Janko nechtěl, tak ho silou vzali
A jeho košilku na něm roztrhali

Napište, napište, té jeho matičce
Že je její synek oblečený pěkně

Nenechal si Janko nad sebou plakati
Přišel se podívat na svou milou máti

A že jeho milá na to nic nedbala
Na jeho postýlce tři dny omdlívala

Z novoměstské brány dívali se páni
Co dělá šohajek pod šibenicemi

Co by dělal, visí, nebožátko musí
Zmokla mu košilka od studenej rosy

Ani tak od rosy, ani od deštíčka
To jen tak plakala ta jeho děvečka