ŽÁDOST
hudba J. Hutka, text J. Hutka, 1969


Člověku na svět byl přidělen úkol
Ovládnout královnu žádost
Zaset byl oves, přerost ho koukol
Ale úrodou má být spokojenost
Jenže lidé nevidí nad svou hlavou
Jak s poselstvím táhnou mraky oblohou
A Žádost se na nebi posmívá
Že jen blázen slunci zazpívá
Ať se jen samo podívá
Lid Boha k uspokojení má
Nebe svým časem výstražně kývá
Na toho, kdo pýchy věž staví
Staví jen jazyků zmatení

Žádost je máma starostlivá
Svou dceru Pýchu chrání zlostí
Pýcha u lidí modrou krev mívá
V blátě je to krejčí urozenosti
Hlavní role světového drama
Každý státník její korunu má
Pro milence olovo starostí
Krasavicím oprátku závisti
Láska ke svobodě trouchnivá
V putyce zvyku léta prohýřená
Že půjčené vrací už neopláče
K nevědomosti na námluvy chodí
Opláče nebesa ztracená

Žádost nepozná svou nerozumnost
Když rozbila zrcadlo cítění
Mozek bez citu je marnost nad marnost
A cit, to je nebeské myšlení
Neuslyší píseň větrem zpívanou
Že má bitvu s časem prohranou
V činění lidí stále bydlí
Obětuje blátu, ke špíně se modlí
V lenošce hlouposti spokojeně zívá
S penízem lži při placení počítá
Nebe svým časem výstražně kývá
Na toho, kdo pýchy věž staví
Staví jen jazyků zmatení