Na horách v dolinách, co se to tam bělá
Sněhy li to leží, či labutě sedí

Kdyby byly sněhy, snad by už roztály
A kdyby labutě, snad by odletěly

A to se tam bělá postel malovaná
A na ní šohajek, hlavička krvavá

Z jedné strany leží z oceli šavlička
Z druhej strany sedí pěkná frajérečka

V jedné ruce drží bílený šáteček
V druhé ruce drží zelený prouteček

Bíleným šátečkem utírá tvářičku
Zeleným proutečkem plaší černou mušku

Ani mně neumřeš, ani neokřeješ
Ani mně nepovíš, jak dlouho živ budeš

Podej mi, má milá, šavli zrcadlenou
Však já se podívám, jak mně líčka blednou

Šavli mu podala, bystře odskočila
Na jeho srdéčku zradu ucítila

Kdo ti, moje milá, kdo ti tu radu dal
Frajárenko moje, ten dobře udělal

Co bys mi, můj milý, s tou šavlí udělal
Frajárenko moje, byl bych ti hlavu sťal

Bez ohlášek svatbu nám dvoum bych udělal
Co bych vzal do hrobu, jinej by nedostal