ŽENICH UMRLEC


Byl vám řemenář a ten měl syna
Co si namluvil holku ze mlýna

Ta její matka v tom zabraňovala
Raděj tě utopím, než bych tě vdala

A ten řemenář jak to uslyšel
On se rozhněval a do světa šel

A na té cestě slovo si dali
Že by rok a den sebe čekali

Ta její matka psaní napsala
Že už svou dceru tejden provdala

A ten řemenář jak to uslyšel
On se rozstonal, třetí den umřel

Když se ta dcera dočkat nemohla
Šla pod oblohu jej zaklínala

Kdyby jsi ty byl v pekle zavřený
Ty tu musíš být v tom okamžení

Dřív než hvězdičky svítit počaly
Venku před oknem koně dupali

Ach, Bože, Bože, kdo to k nám jede
Otvírejte se vrata oboje

Jedu má milá, jedu pro tebe
Bez tebe nemám v hrobě pokoje

Vstávej, má milá, vstaň se šněrovat
Čas mi dochází, nemohu čekat

Můj kůň je rychlý jak střelná rána
Ujede s náma tisíc mil do rána

A když vyjeli z města za bránu
Hosté čekali na jejich svatbu

A když přijeli k místu hřbitova
Otvírejte se vrata hrobová

Otvírejte se, vrata hrobová
Vezem nevěstu, svatba hotová

Černé dveře se hned otevřely
A milý s milou v hrobě zmizeli