Život se otáčí jak vodní mlýn
Jak kohout na střeše a mámin klín
Svět plný divů jak obrázek ve studánce
Napít se z pramene, být trávou na louce
Kolik ale obrázků nezaznamenáš
Máš jenom dvě ruce, jen dvě oči máš

Štěstí se otáčí jak peníz v dlani
Dřív, než ho utratíš za svoje přání
Chvíli jsi nahoře, díváš se dolů
Svět se ti krásný zdá, děkuj tomu
Kolo se otáčí a padáš k zemi
A když už nevěříš, přijde vykoupení

Láska se otáčí, jak oblázek v řece
Omílá slovíčka, od pramene je žene
Dřív, než je pohltí za svítání moře
Po špičkách přichází, ťuká na dveře
Dvířka jí otvíráš zlaceným klíčem
Proběhne, pohladí, zapráská bičem

Radost se otáčí v zázračném světle
Zrcadlo nastavíš, náhle jsi ve tmě
Chtěl jsi se radovat, v slzách se topíš
Ze smíchu do pláče jak káča se točíš
Vášnivě zaséváš, věčné je čekání
Až lísteček vyžene ze zrnka poznání

Vše se ti otáčí jak v knize list
Život je veliký a ty se učíš číst
Pár zoubků a vyslovíš své první slovo
Zub moudrosti zabolí, ty už máš svůj názor
Dále pak jen zub času z tebe sochu tesá
Listy z koruny padají, torzo krásné zbývá