Jak hodnotíte prvních 12 měsíců v EU?

Pavel Dostál, ministr kultury (ČSSD)
Z pohledu resortního ministra k žádným ztrátám ve své podstatě nedošlo. Čili nic mi ten rok nevzal, naopak ten rok kromě toho, že jsem se postupně seznámil se všemi evropskými resortními kolegy a navázal některé přímo přátelské vztahy, tak mi hlavně dal možnost proniknout do fondů, které se týkají financování kultury. A to jednak v oblasti filmu a jednak, a to je velmi důležité, to je v oblasti památkové péče.

Milan Jirásek, předseda Českého olympijského výboru
To nejdůležitější je, že jsme vstoupili do klubu, který má trošku přísnější pravidla, než na které jsme byli zvyklí. Tím jsme zvýšili úroveň a požadavky na naše chování a myslím si, že ten vstup, to, že jsme se do toho klubu dostali, také zvedl naše sebevědomí vůči světu. Právě to zvednuté sebevědomí bych považoval za velmi pozitivní přínos. Praktický, i když zcela povrchní, ale skvělý přínos je v tom, že pomalu po celé Evropě může člověk cestovat na občanský průkaz. Na letišti vstupuje vchodem pro občany EU a to je alespoň pro mě pocit takové větší hodnoty, než tomu bylo dříve. Krom toho si myslím, že vstup do tohoto klubu byl určitý impuls i pro naši ekonomiku.

Petr Pithart, předseda Senátu
Za plusy roku v EU považuji například to, že lépe než jiní noví členové jsme zvládli přísun dotací do zemědělství a na rozvoj venkova, a myslím, že naši zemědělci to už pocítili. Odvrátili jsme také na poslední chvíli neodůvodněně smířlivý posun politiky EU ke Castrově Kubě. Minusy vidím naopak v tom, že se potvrdilo, že některé velké země, jako například Francie, nebudou ochotny smířit se jen tak s tím, že naše produkce může být stejně kvalitní jako jejich, a přitom lacinější. Počítejme s tím, že se budeme muset bránit, nejlépe se spojenci, které se ovšem musíme naučit získávat.

Erazim Kohák, filozof a vysokoškolský profesor
Věřím, že tu došlo k novému obrození, ke znovunalezení naší novodobé národní totožnosti. Ta má své kořeny ve velké demokratické revoluci 18. století. Naše obrození neznamenalo jen jazykovou obrodu, nýbrž odmítnutí pozdního rakouského feudalismu. S Masarykem jsme se přihlásili ke svobodě, rovnosti, bratrství. Ten odkaz rozvrátil napřed pomnichovský, pak poúnorový zvrat. Od listopadu mám pocit, že tápeme mezi pozůstatky jednoho a druhého. Až vstupem do unie jsme se znovu přihlásili ke své masarykovské totožnosti. Potrvá to, ale jdeme správným směrem.

Václav Marhoul, producent
Já, jakožto Václav Marhoul, jsem nezaznamenal vůbec nic pozitivního, ale ani nic negativního. Pro mě osobně žádná změna. Možná jedna změna přece ano. Na letišti procházím koridorem pro občany EU. To jsem zaregistroval, a že už tak nemusím stát ve frontě jako dřív pod cedulkou "ostatní".

Jaroslav Hutka, písničkář
Myslím si, že to nejdůležitější, co to přineslo, je stabilita. Přestože máme vládní krizi, koruna se nehnula a ekonomicky to funguje, takže jsme tu krizi neprožili, jak je obvyklé. A pak jsou levnější a kvalitnější vína a levnější cestování. Stali jsme se normálnějším světem.

Lidové noviny, 28.4.2005