Písničkář Jaroslav Hutka je také básník a fejetonista Nakladatelství Galén zahájilo v roce 2008 vydávání osmidílných Spisů písničkáře Jaroslava Hutky. Vycházejí na přeskáčku. Poslední vydané Fejetony nesou pořadové číslo tři a na trhu již je díl druhý, shrnující Hutkovu básnickou tvorbu. Následovat budou opožděný první svazek s písňovými texty a dalších pět knih Spisů, kompletujících prózy, rozhovory i dobové dokumenty. Svazek s číslem 2 – Básně – obsahuje především poezii dosud nikde nezveřejněnou. Čtenář se s většinou básní setkává poprvé. Souhrn celoživotního básnického díla známého českého písničkáře představuje Hutkův básnický deník od roku 1965 až do devadesátých let. Rozsáhlý projekt vydání celoživotního literárního díla písničkáře a básníka zatím končí svazkem, jenž shrnuje zachované fejetony a další prozaické texty. Část byla již dříve publikována samizdatově nebo ve dvou výborech Požár v bazaru a Podzim je tady. Souborné vydání zahrnuje veškeré fejetony, z nichž více než třetina vychází knižně vůbec poprvé. Nabízí pohled nepohodlného umělce a poté emigranta z donucení na dobu totality i řadu komentářů k současné realitě. Fejetony obstojí i jako samostatná kniha. "Fejetony jsem začal psát v roce 1977, když mi bylo zakázáno koncertování a já měl najednou spoustu volného času. V poslední sezoně 1976/77 jsem měl 170 koncertů. Fejetony byly šířeny samizdatově, to znamená přepisováním na psacím stroji," uvedl Jaroslav Hutka. V roce 1989 autor v Rotterdamu založil samovydavatelství Sebetlač a fejetony disidentské a emigrantské vydal v knize Požár v bazaru. Je nazvaná podle fejetonu, který napsal v roce 1979 po návratu z amerického turné. "U emigrantů mi udělal podobný malér jako nedávno píseň Udavač z Těšína u celého národa. Byl jsem tehdy prohlášen zrádce a několik let jsem si česky nezahrál, takže jsem se naučil holandsky a vystupoval jsem v tomto neatraktivním jazyku," doplnil písničkář. Fejetony prvních sedmi ponávratových let Hutka vydal v knize Podzim je tady, všechny další šířil většinou elektronicky a nakonec zcela rezignoval na psaní do novin. „Největší radost mi ale udělaly fejetony, jež vydavatel našel v balíku papírů, který jsem mu předal a který byl jakýmsi značně nepořádným archivem všeho možného. Netušil jsem, že se tam dají najít takové poklady. Do přílohy k Básním i Fejetonům jsem dal ediční poznámku od Jana Šulce, který obě knihy zpracoval jako redaktor a má hlavní zásluhu na tom, že tyto Spisy, kterých bude osm, vycházejí. Fejetony se čtou dobře, tak si je kupte,“ uzavřel Hutka. Ludmila Koulová, Benešovský deník, 28. dubna 2010