Poznejte Jaroslava Hutku jako básníka bez kytary Novou etapu tvorby písničkáře Jaroslava Hutky představuje jeho básnická sbírka Agonda (nakl. Galén, 2016). Autor, známý hity Ježíšek, Slunečnice, Litvínov, Náměšť i Havlíčku Havle, šel pro inspiraci „do různých stran“. Jeho básně vznikaly v Indické Agondě, Francii, šumavském podhůří i v Praze. A jako jsou ta místa od sebe vzdálená v prostoru, i básně tu obsažené jsou pestré a v promyšlené kompozici sbírky drží pohromadě. Veršované skladby mohou připomenout písňové texty („Když tě chytím za ruku, a když při tom zavřu oči, Vyjdem spolu na louku, Kde květy se po nás točí...“) i básně psané volným veršem („Ospalost mi žmoulá oko, jak kubánská žena tabákový list o zpocené stehno a pak už jen zastrčit, to tvrdil americký prezident, že to byl jenom doutník...“). Rozvíjejí Hutkovo dílo básnické, krátké, minimalistické básně kontrastují s rozsáhlejšími veršovými útvary. „Verše dotýkající se nekonečna sousedí s postřehy aktuálními, věčnost se současností, orientální příroda s lidskou každodenností,“ konstatuje Galén. A autor doplňuje: „Nejpodstatnější část vznikla v křesťanské rybářské vesničce Agonda v jižní Indii ve státečku Goa. Byl jsem tam v roce 2014 dva zimní měsíce s cílem psát a básnit. Obdarovat se prostředím pod palmami na doslech oceánu i podivných hlasů džungle. Vrány, pejsci, orli, krávy, opice, kaloni a modré nebe bez mraku. Každý večer žhavý pomeranč slunce padající za obzor Arabského moře. Jde tu jen lenošit či básnit. Celý život hledám místa, kde jde obojí, čas od času je nacházím, ale Agonda je speciální. Už to byla pro mne pátá zima, kterou jsem tam prožil. Každé ráno jsem si udělal velké kafe, vzal si mísu ovoce a šel na malou palmovou zahrádku, kterou tam má domácí Claudia Fernandez, a básnil mezi křesťany z Agondy. Mají portugalská jména, jméno Fernandez má polovina vesničky, která se zvedá od tři kilometry dlouhé pláže do kopců. Půl vesnice je asi tři tisíce lidí, jen hrstka bydlí dole u moře...“ Ústecký deník, 9. ledna 2017