|
ROZMAZANÁ KAŇKA: Kam patří andělé v zemi zpívajících udavačů |
BEZNADĚJ ODSUNUTÁ POHLEDEM NA MÍJEJÍCÍ ŽENY Vlezl jsem hlouběji pod palmové listy a zase smazal vše co jsem napsal v Indii opravdu rušen rozkladem všech dlažeb podpěrných zdí a pohledů minulosti v těch stále nehotových Čechách už zase rozklížených požadavkem udavačů aby se jim omluvily mraky na nebi a věčné létání ptáků do Afriky a zpět bez nich by přece k ničemu takovému nedošlo kdyby nebyli lidé nebyly by koncentráky a kdybych byl tehdy ochotnější nemuseli kolem mne nosit hromady kamení a kopat tak hluboké příkopy že připomínají násilí a když soud řekne, že slunce nevyšlo a kladivo je nevinné tak ani srp, kosa, nůžky a naběračka na polívku nejsou rozeznatelné od rybářské sítě hozené na křoví protože Zeman v samohaně má vždycky pravdu a když krkne tak to rozvrátí i prales na Šumavě i zelený Wunsch mi včera u kořalky z kokosových květů říkal že krkat po indicku se má až z paty musí to připomínat Etnu a tahle beznaděj se dá odsouvat jen pohledem na míjející ženy a představami že na mne budou hodné jako pornohvězdy zadarmo a z lásky jako Babiš ve vládě svléknou mě do naha až se přiznám, že od komunismu se nic nezměnilo že když Bureš prodával hliník v Africe že jsem se také díval po míjejících ženských a být nahý bylo stejně levné jako dnes a beznaděj se také podobala té blbosti malého a neochotného Kocourkova vnímat ticho zániku do kterého padá 23. února 2017
|