iDNES:
Zpochybněný hrdina: Ve válce jsem bojoval. Důkazy o tom nemám
iDNES:
Odbojář Zenáhlík dostal řád, ale byl ve válce? Historici pochybují
Je hrdina. Ale je opravdu veterán?
SPORNÝ ŽIVOTOPIS? Historici zpochybnili pravdivost údajů v životopise Jiřího Zenáhlíka, jediného letošního vyznamenaného Řádem bílého lva. Neexistují doklady, že za války bojoval v americké armádě. Hrad i Sněmovna přiznaly, že si minulost vyznamenaných neověřují.
Praha - Naprostá většina oceněných, kteří dostanou státní vyznamenání, si je bezesporu zaslouží. A je možné, že Řád bílého lva dostal letos po právu i dlouholetý politický vězeň Jiří Zenáhlík, jehož účast v bojích druhé světové války zpochybňují historici.
Jeho případ každopádně ukázal, jak snadno se může stát podkladem pro vysoké státní vyznamenání velmi zpochybnitelný životopis.
Druhá polovina Zenáhlíkova životopisu je nesporná. Strávil mnoho let v komunistickém vězení, protože po válce spolupracoval s francouzskou rozvědkou proti komunistům.
Velmi vážné pochybnosti však vyvolává Zenáhlíkova údajná účast v bojích druhé světové války. Ta byla jedním ze dvou důvodů, proč prezident letos 28. října propůjčil Zenáhlíkovi nejvyšší státní vyznamenání.
"Uprchl do Francie, v září 1944 odchází do Anglie a ve vojenském středisku Bou Wings absolvuje výcvik. Vstoupil do armády US, účastnil se invaze do Normandie. Podílel se na osvobozování ČSR," stojí v oficiálním textu prezidentské kanceláře.
Tak toto se podle expertů s největší pravděpodobností nestalo. Tvrdí to nejen historici z Česka, ale i ze Spojených států. "V seznamech vojáků 14. tankové divize Spojených států, ke které se pan Zenáhlík hlásí, jeho jméno není," řekl MF DNES americký vojenský historik Jim Lankford. "Není ani v celoamerické databázi účastníků druhé světové války," dodává.
Na sporný životopis Jiřího Zenáhlíka narazil už před rokem a půl písničkář Jaroslav Hutka, který bádal v archivech kvůli televiznímu pořadu o totalitě. Zástupce ředitele Vojenského historického ústavu Eduard Stehlík tehdy Hutkovi napsal, že jméno Zenáhlík není ani v jedné z kartoték českých vojáků, kteří za druhé světové války bojovali na Západě. "Chci zdůraznit, že zejména záznamy ze Západu jsou přesné, kvalitní a vyčerpávající," napsal Stehlík. "Naprosto nechápu, proč jako Čech nenastoupil po příjezdu do Británie službu u čs. jednotek. Po prošetření britskými zpravodajskými službami by byl totiž automaticky odeslán k náhradnímu tělesu Čs. obrněné brigády," dodal.
Zenáhlík pochybnosti o své vojenské kariéře odmítá. "V Anglii jsem byl a v americké armádě bojoval," stojí na svém.
Šéf Ústředního vojenského archivu Július Baláž přesto připouští, že teoretická šance, že Zenáhlík mluví pravdu, přece jen existuje. "Absolutně vyloučené není v historii nic, tedy ani to, že pan Zenáhlík skutečně bojoval v americké armádě a osvobozoval Československo. Podle dokumentů, které máme k dispozici, je to ale velmi, velmi nepravděpodobné," říká Baláž.
Dalším argumentem zpochybňujícím Zenáhlíkova tvrzení jsou dokumenty popisující jeho boj proti komunistům. MF DNES a Jaroslav Hutka prošli prakticky všechny dostupné materiály vztahující se k jeho odbojové činnosti. Za tu dostal původně doživotí, nakonec si v lágru odseděl přes jedenáct let. StB nikde nepíše, že by Zenáhlík byl vojákem na západní frontě. Kdyby to věděla, určitě by to využila proti němu, stejně jako to udělala v desítkách jiných případů.
Jak je možné, že Zenáhlík nakonec vyznamenání dostal také za spornou část svého životopisu? Ač to zní neuvěřitelně, návrhy na prezidentská vyznamenání vlastně nikdo nekontroluje. "Předpokládáme, že organizace, které navrhují své členy na vyznamenání, o svých členech vědí a není důvod jim nedůvěřovat," vysvětluje hradní kancléř Jiří Weigl. "My na kontrolu údajů nemáme aparát, který by to detailně zkoumal," odmítá odpovědnost poslanec Marek Benda ze sněmovního podvýboru pro státní vyznamenání. "Konfederaci politických vězňů navíc považujeme za natolik důvěryhodnou, že životopis už podrobně nezkoumáme," dodává.
A co na to Konfederace, jež Zenáhlíka na vyznamenání navrhla? "Údaje jsme získali přímo od pana Zenáhlíka. On si může říkat, co chce, my to neověřujeme," řekl Julius Slepecký, jehož odbor zpochybněný životopis sepsal.
Hradní mluvčí Radim Ochvat neuvedl, zda prezident kvůli novým informacím přezkoumá vyznamenání. "Rozhodující část životopisu, tj. aktivní účast v protikomunistickém odboji, zpochybněna není," napsal pouze.
Kdo ho také dostal
Řád bílého lva je nejvyšší státní vyznamenání. Uděluje se za zvláště vynikající zásluhy o stát či vynikající velitelskou nebo bojovou činnost.
Alois Šiška - Válečný hrdina a bývalý pilot 311. československé bombardovací perutě v Británii. Při náletu na Německo byl sestřelen a s těžkými omrzlinami zajat Němci. Jeho osud byl vzorem pro knihu Nebeští jezdci. Řád bílého lva dostal v roce 2002 in memoriam.
František Fajtl - Účastnil se letecké bitvy o Anglii. Velel 313. československé stíhací peruti. Byl sestřelen nad Francií, ale podařilo se mu zachránit. Po roce 1948 byl z armády propuštěn a uvězněn. Řád dostal v roce 2004.
Simon Wiesenthal Rakouský židovský aktivista, který zasvětil velkou část života hledání uprchlých nacistických válečných zločinců. Za války byl v několika koncentračních táborech. Řád dostal v roce 1999.
"Ve válce jsem bojoval. Důkazy o tom nemám"
Praha - Hrdina protikomunistického odboje Jiří Zenáhlík zpochybňování své vojenské kariéry na Západě za druhé světový války odmítá. "Rozšiřují to asi lidé, kteří mě chtějí poškodit. Je to pro mě trapné a ponižující. V Anglii jsem byl a v americké armádě bojoval," říká v rozhovoru pro MF DNES.
O vaší účasti na západní frontě neexistuje žádný důkaz. Historici tvrdí, že kdybyste skutečně bojoval v Anglii, byly by se o tom dochovaly přesné záznamy.
Já nevím, proč to tam není, sám jsem to zkoušel hledat. Asi byl nepořádek v dokumentech. Když řeknou, že jsem tam nebyl, tak se to těžko vyvrací.
Jaká je tedy vaše verze válečných událostí?
Byl jsem v roce 1943 totálně nasazen v Německu. Odtud jsem se čtyřmi kamarády uprchl do jižní Francie, měli jsme to k francouzským hranicím jen sedm kilometrů. Byla to shoda okolností, z Německa jsem neutekl jen proto, abych bojoval, ale také abych si zachránil život, protože nálety byly hrozné. V tehdy už osvobozené Francii nás Spojenci nejprve zatkli a prověřovali. Ve sběrném táboře jsem podepsal vstup do armády a v září 1944 mě převezli do Anglie. Absolvoval jsem tříměsíční zrychlený tankový výcvik.
Co bylo dál?
Československá obrněná brigáda byla tou dobou už z Anglie pryč, tak nás přiřadili k americké 14. tankové divizi. V listopadu 1944 jsme se vylodili v Normandii a Německem šli až do severních Čech.
V seznamech příslušníků 14. tankové divize USA však nefigurujete. Tato americká divize navíc nikdy na anglickou půdu nevkročila.
Já už po těch letech nevím, jestli to nebyla jiná divize, ale do americké armády jsem v Anglii vstoupil.
Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu v dopise Jaroslavu Hutkovi napsal, že nechápe, proč jste se po příjezdu do Anglie nehlásil u československého velení, jako všichni Češi. Byla to dokonce zákonná povinnost.
Já jsem se s českým velením nebavil, připojil jsem se rovnou k americké tankové armádě.
Ve vyšetřovacím spise, který na vás v padesátých letech vedl komunistická Státní bezpečnost, jste říkal něco jiného. Roky 1943 až 1945 jste podle tehdejší výpovědi strávil ukrytý u rodičů ve městě Tábor. O útěku na Západ se nezmínili ani komunističtí vyšetřovatelé, kterým by se to hodilo.
Pochopte, že jsem to musel zamlčet. Kdyby věděli, že jsem bojoval na Západě, dopadl bych hůře. Odjinud se o tom nedozvěděli.
Už mnoho let chodíte po školách a mluvíte se studenty o komunistickém bezpráví...
Přednáším na středních školách a na univerzitách od roku 1994. Roky jsem seděl v bolševických kriminálech, cítím jako svou povinnost vydat svědectví mladé generaci. Teď, když jsem dostal státní vyznamenání, se mnou pořád někdo chce mluvit, mám nabitý program, ze kterého jsem unavený.
Falešný letec či starosta-agent
Praha - Příběhu Jiřího Zenáhlíka se do určité míry podobá osud veterána druhé světové války Jana Horala, který v roce 2004 dostal Řád britského impéria.
Horal léta tvrdí, že byl pilotem britského Královského vojenského letectva. Pověst letce jej přivedla i do televizního pořadu Marka Ebena Na plovárně. Ve skutečnosti však za války jezdil v tanku. V Británii byl vyznamenán za činnost v charitě.
Mnoho bývalých vojáků pravdu zná, přesto na Horala nedají dopustit. Uznávají, že proti nacistům opravdu bojoval, i když ne jako letec. Především oceňují jeho práci pro válečné veterány, kterým už léta pomáhá.
Udělování českých státních vyznamenání poznamenala v roce 1998 aféra kolem bývalého starosty Vídně Helmuta Zilka. Prezident Václav Havel se několik dní před 28. říjnem rozhodl neudělit mu Řád bílého lva.
Tehdejší senátor Václav Benda mu totiž oznámil, že Zilk v 50. a 60. letech spolupracoval s StB, a dokonce za to dostával peníze. Zilk informaci popřel, ale jasno není vlastně dodnes.
Když například do Zilkova spisu, který opravdu existuje, nahlédl bývalý ministr zahraničí Jan Kavan, prohlásil, že ho lze interpretovat oběma způsoby. Jasné stanovisko nedala ani speciální komise, která se případem zabývala. Bývalý špion StB Ladislav Bittman, který v šedesátých letech působil ve Vídni, například prohlásil, že se sice s Zilkem stýkal, ten ale netušil, že mluví s rozvědčíkem.
Havel i Zilk se po aféře osobně setkali a prohlásili, že pro ně skončila. "Bylo to tak krásné, že jsem si to ani nedokázal představit," řekl po setkání Zilk. Havel přesto o rok později odmítl jeho pozvání do Vídně.
Mladá fronta DNES, 8.11.2008, JIŘÍ ŠŤASTNÝ, ONDŘEJ ŠŤASTNÝ
Odesílatel: Eva Meisterová
Datum: 15.11.2008 20:36:52
Ahoj a dobrý den,chtěla jsem vám poděkovat za nový fejetonek,Dršťky v mrazáku,co
jste mi poslal.Je to moc zajímavé a hezké.A nejen to, za hezkých pár let,co mi
posíláte přílohy,Samopaly,fejetony a vystoupení na e meil k mému synovi.Teď mi
to přijde i divné,že jsem neměla potřebu mít vlastní interrnetovou poštu.Teď ji
mám a prosím zařaďte si mně i nadále do seznamu.Synův meil můžete
vymazat a můj meil je v záhlaví dopisu. S tou imeilovou
poštou je to jako s mobilama.Vzpomínám,jak jsem se před lety tomu bránila,že ho
nechci,že chci svoje soukromí.A dneska?Mám již několikátý,bez telefonu ani ránu
a to ho nemám ke svému zaměstnání.Hold doba si žádá pokrok,je to i psychická
záležitost,jsou tam všechny ty, co máme rády.Dlouze jsem přemýšlela,nad
oslovením dopisu.Jelikož jsem slušně vychovaná,tak vykám,ale.......v 15letech
jsem byla poprvé na fízlárně k vůli Plasticům,o rok později k vůli Hudkovi.Dnes
je mi přes 40let a Hudku poslouchám pořád a tak si říkám,že za ty roky, bych
klidně mohla říci i ahoj, Od revoluce jsem na Policii nebyla,až nedavno,k vůli
ukradené peněžence s dokladama.Byla jsem zase v šoku,/asi jiný druh šoku než
tenkrát/jaký jsou naši zákonodárci ke svým ochráncům.!Furt a pořád
stejný,hnusný.Ještě že je pořád dost těch,co potěší taková věc,jako DRŠŤKY V
MRAZÁKU.Není ten název tak provokativní,jako Klausova fraška na předávání
medajlí a v politice vůbec.Tak a te´d jsem splnira restík,který si pořád
odkládám,napsat tomu Hudkovi a strávila jsem s ním opět hezké chvilky.Ještě
jednou děkuji za vše a posílejte další věcičky.Zdravím Eva Meisterová ze Źižkova
Odesílatel: Jan Jedlička
Datum: 14. listopadu 2008, 12:43:52
Jaroslave Hutko,
jsem rád za to, že se ozýváte a často se ozýváte i za mne. Umělec, zejména
pokud něco ve své tvorbě pateticky hlásá, jak činíval a činívá Nohavica
(neplatí pro všechny jeho písničky,pochopitelně!), by měl být mravně
konzistentní (v tom okruhu, o kterém hlásá a kritizuje) . Jinak to vyznívá
krajně nevkusně. Pokrytecké je vědět o této nekonzistenci a tvářit se,jakoby
nic, poplácávat dotyčného po ramenou, kamarádské je naopak si to otevřeně
vyříkat. Mnozí Vám podsouvají jako motiv závist. Jenomže závist se obléká
rafinovaněji, rozhodně není takto přímočará. Já u Vás tipuji spíše na
ODVAHU.
Jsem rád, že se ozýváte a angažujete se. Jsem tomu rád proto, že Váš hlas
považuji pro tuto společnost za potřebný a zdravý.
Děkuji Vám, Jaroslave
Honza Jedlička, Plzeň
Odesílatel: Miroslav Kotek
Datum: 15. listopadu 2008, 21:06:42
Ahoj Jardo,
díky za další skvělý fejeton, ještě než jsem si stačil vybrat e-mailovou schránku, přečetl jsem si ho dnes v MF.Znovu jsem se přesvědčil, že v tomto Absurdistánu je možné opravdu včechno..."Ten co pozval Grebeníčka na balkon v Lánech", opravdu degradoval státní vyznamenání na směšný kousek plíšku....Díky partaji tohoto čestného předsedy s.Paroubek opět přivádí k moci komunisty. Myslím ,že vtip karikaturisty Kemela v dnešním vydání MF DNES je dokonale výstižný! Měj se fajn a těším se, že si někdy v Balbínce spolu dáme pivo a pokecáme! Zdraví Mirek Kotek
Odesílatel: Milan Šimáček
Datum: 16. listopadu 2008, 12:17:57
Nemáte, Jaroslave, nějaké informace, že Kancelář prezidenta republiky podnikne kroky k prověření našeho oceněného hrdiny s Řádem bílého lva? Že by mu to vyznamenání třeba odňala... V úctě ptá se Milan Šimáček
Odesílatel: Jaromír Štětina
Datum: 12. listopadu 2008, 9:35:07
Milý pane Hutko,
děkuji za dopis i za poslání fejetonu. Tenkrát jsem se na to po česky nevykašlal, vyhledal jsem si nominační text pro vyznamenání Jiřího Zenáhlíkovi. Dál jsem nepostupoval z toho jednoduchého důvodu, že bych nedokázal najít dost času, abych se dobyl takové jistoty faktů jako Vy. Není to výmluva, prostě i s nevolí musím někdy volit, do čeho se opřít.
Mluvil jsem na to téma s panem Paumerem ze skupiny bratří Mašínů. Říkal, že jasným důlkazem, zda někdo byl či nebyl ve službách té či oné (ať už americké či britské) armády je SERIAL NUMBER. Je to to, čemu jsme na vojně říkali psí známka. Dokonce si pan Paumer myslí, že si každý americký či britský voják nadosmrti toto číslo plechového přívěsku pamatuje.
Tak mne, pane Hutko, nepovažujte za sabotéra dobrého díla, které děláte. Přeju Vám hodně zdaru.
Srdečně Váš Jaromír Štětina
Odesílatel: Petr Kaňka
Datum: 12. listopadu 2008, 18:41:18
Vážený a milý Jaroslave,
pěkně Vás pozdravuji a děkuji Vám za fejeton. Uvedu na úvod /čeština je
zrádná, že?/, pokud bych si Vás nemohl vážit, nikdy bych před lety nenatočil
pro ČT jakýsi malý portrét Váš a pana Krčka... Mám s médii nemalé
zkušenosti, přednáším externě na Soukromé vysoké škole Josefa Škvoreckého,
obory Interaktivmí média a Mediální komunikace, letos o elitách českých a
vedu dílnu pro Integrovaný tvůrčí projev. Píši to jen proto, abyste
připustil mé pravidelné pokusy o duchovní výkony, které se snaží vybočovat z
konvence, konzumu a stereotypů...
Zmiňujete se o prachmizerné autorské práci jakýchsi televizních pseudotvůrců
a realizátorů. Upřímně řečeno, i v posledním díle o emigrantovi ze Semaforu
jsem nejen přestal mít chuť na dršťkovku, ale naopak se mi stahoval žaludek
nevolností. Bohužel i nad Vaší participací v takových paskvilech. Co naplat,
že? Dnes mi můj přítel střihač seriálu Hop nebo trop řekl, že peníze
nesmrdí...Opak je pravdou - smrdí, jenomže my si rádi navoníme i to, co
smrdí. Je to jen Vaše věc, na čem participujete. Zvenku bych jen jemně
podotkl, že pokud podobná dílka vzbuzují otázku po jejich smyslu,
oprávněnosti existence, hodnotové kvalitě a sebereflexivnosti tvůrců a
účinkujících, nebude jistě vše v pořádku. Je známé, že média i sebelepší
téma dokáží obrátit v protismysl. K tomu, aby se tak nestalo, je zapotřebí
permanentních autorských výkonů, brilantní dramaturgie a pokorného přístupu
interpretů, kteří se stále dokáží ptát, čemu tentokrát posloužili... Inu, že
cosi smrdí na hradě Elsinoru zaznamenal i Hamlet, když před tím zabil
Polonia, namlouvav si, že je to pouhá krysa...
S úctou Váš Petr Kaňka
Odesílatel: Jiří Fišer
Datum: 12. listopadu 2008, 0:43:20
Dobrý den pane Hutka,
četl jsem Vaše dva skvělé fejetony a hlavně jsem nad obsahem sdělení velice přemýšlel.Souhlasím s Vaším názorem že člověk uzavřený za oponou bezmocnosti sní a ztrácí pojem o realitě přičemž tolik opakovaný sen se stává reálnou skutečností,je mi toho pána svým způsobem moc líto,myslím že již svým dlouholetým vězněním zasluhuje obdiv a nepotřebuje přibarvovat .Sám jsem se s podobným jevem také trochu setkal ve své blízkosti.Na druhou stranu mě dost pobavilo, možná je to zlomyslnost že tomuto nepoctivci státní vyznamenání předal sám expert profesor všech věd nejmoudřejší Klaus.A sám se tím pasoval do role korunovaného .... .: )
Toť pohled rebela ale druhý pohled člověka který se sám osobně se šikanou a týráním komunistů setkal musím říct že předání tohoto vyznamenání tomuto pánovi by dosti pobouřilo všechny hrdiny a politické vězně.Je to lež a ta je neomluvitelná!Je mě velice líto této ztracené generace ,lidí na mnoho let držených v podstatě koncentračním táboře omotaným ostnatým drátem,mnoho let je dusila komunistická verbež a po padnutí železné opony všichni očekávali veliké změny a přišlo pro většinu této generace obrovské zklamání ,sám jsem po mnoho let po revoluci žádal s mojí maminkou o vydání majetku mé rodiny a při obcházení různých naprosto neochotných ministerstvech financí atd.viděl staré lidi jak pláčí na chodbách že stát jim úmyslně blokuje vydání majetku a sprostě jak hyena čeká až zemřou.Dodnes na to nemohu zapomenout na to zoufalství v očích dědečků a babiček čekajících na lavicích chodeb.Já sám čekám již 17 let na vydání majetku po mých rodičích a jediné co jsem dostal byla podmínka čtyř měsíců na osmnáct měsíců ve zkráceném soudním řízení (to je bez soudu a veřejného projednání)když jsem se nastěhoval do mé pozemkovým úřadem vrácené nemovitosti po rodičích obsazené českou okupační armádou která dodnes neuhradila jedinou korunu nájmu.: ) Co ale očekávat od soudců bývalých STBáků a komoušů -tady nikdy nebude mír ,klid a spravedlnost .Vzdal jsem to ,nemíním se nechávat kriminalizovat vládními gangy a ničit si život jako můj tatínek a dědeček, raději budu v pohodě jezdit s Turkem s károu Tylovou burcovat lid jako správný bard,kytarou po vlastech českých,mám jen jeden život a ten si od nikoho nervováním ,šikanováním nenechám zkazit :) Největší hodnota lidského života je zdraví ,smích ,mír a klid.
Odesílatel: jan hoffmann
Předmět: Reakce na dršťky(Vaší i mojí)
Datum: 11. listopadu 2008, 18:56:59
Dobrý den pane Hutko.Zase po dlouhé době mi "to" nedá a musím ? na něco reagovat.Váš článek je pěkný,ne příliš čtivý,a bohužel ne příliš zajímavý.Většina lidí,které znám,řekne no a co....Pravděpodobně jsem Vám velmi podobný (fyzicky stoprocentně),po přečtení pár článků soudím,že i povahou(.Mimochodem hraju asi 30 let na kytaru a skládám).Mám podobnou tendenci jako vy být proti něčemu a poukazovat na zvlášť křiklavé případy netolerance,sobectví,hlouposti,lži apod.,a to i ve své rodině i v hospodě.Internet je pro mne přímo zhoubou a nastraženou pastí.Čím jsem starší,tím jsem víc unaven tím věčným bojem,neboť jsem v něm (ve svém okolí) osamocen a čím dál tím víc toužím po tom někam patřit a být oblíben(aspoň trochu) .Jedná se o prostou fyzickou únavu a strach z nemocí,bolesti a umírání,ve kterém budu osamocen,a touhu po uznání,které sám sobě těžko naservíruji.Jak tohle všechno zvládáte vy ?S úctou Jan Hoffmann(v hospodě přezdívaný buď Hutka nebo Kristus,už je ani nebiju,ale nebaví mne to)
Odesílatel: Hlasek Michal
Datum: 11. listopadu 2008, 10:46:55
Jaroslave, děkuji za Váš email a fejeton - velmi smutné čtení.
Chystám se Vám už několik týdnu napsat, žiji již víc než deset let mimo rodnou zemi (Austrálie a nyní v Londýně). Mám několik Vašich CD a po poslední návštěvě v Praze, kde si můj 2 a půl roční syn moc oblíbil pražské tramvaje (které tu nemáme), jsem mu po návratu přehrál Haleluja tramvaje, kterou má moc rád, teď zní i Vaše Tango o Praze, i když té písni říká "Plavou kapří". Moje žena je Australanka, která se velmi dobře naučila česky má Vaše písničky také ráda, protože jak říka je dobře rozumět textům kvůli Vaší výslovnosti a čisté češtině. Doufám, že Vás tento email potěší.
S pozdravem, Michal Hlásek
Odesílatel: ivan.stepka
Datum: 11. listopadu 2008, 13:45:54
Ahoj Jardo, zajímavý a zároveň velmi smutný fejeton o tom, co vše v našem
státě je možné. Veselejší je otevření kavárny v Nové síni.
Zahájení obstarává skutečně dobrá společnost. Vláďa Veit mi
zve 29.11. na jeho koncert. Snad stihnu obojí. Měj se hezky a ať
Ti to hraje i mluví. Ivan Štěpka.
Odesílatel: vladimir rott
Datum: 10. listopadu 2008, 7:48:24
No jo, milý pane Hutko, to jen Kecálek vyznamenal Kecálka:-(
A mě je, přes mé stáří, z toho zase docela smutno,
Mějte se fajn, Vladimír Rott
Odesílatel: Jana Marková
Datum: 10. listopadu 2008, 22:15:29
Dobrý večer, vážený pane Hutko.
Děkuji vám za pozvánky na koncerty. A taky za skvělý fejeton. Běhá mi až mráz pozádech, když si připustím, jak u nás v Čechách je možné všechno. Lumpům věříme snáž než poctivým lidem.
Ať se Vám daří ještě lépe a neopouští Vás elán! Jana Marková
Odesílatel: Homoláč Petr
Datum: 10. listopadu 2008, 21:29:11
Milý Jaroslave, díky za informace.
Mám dojem neskutečna z vícero současných věcí v Česku a přemýšlím jak to vydržet.
Blbost tady ohromně kvete nalevo i napravo. Všechno válcuje. Myslím, že brzo budeš zase moct zpívat svý tradiční songy o blbosti mocných, ta doba už se kvapem blíží, řekl bych.
Zdraví Petr
Odesílatel: Roman Joura
Datum: 10. listopadu 2008, 21:28:31
Dobry vecer preji a dekuji za dalsi rozsireni obzoru. Roman Joura
Odesílatel: Jan Bilovsky
Datum: 10. listopadu 2008, 6:00:03
Vážený pane Hutko, skvělá práce, děkuji Vám. Ať se daří Vám i Vašim blízkým. Buďte zdrávi. Honza Bílovský z Otic
Odesílatel: Pavel Abraham
Datum: 10. listopadu 2008, 9:51:21
Milý Jaroslave, psal jsem Vám kdysi, že mám výhrady ohledně Vašeho postoje k ostravskému písničkáři. Obávám se Jaroslave, že jsem tu jeden z mála profesionálů, proto hluboká skepse k Vašim aktivitám. Já bych byl ve všem mnohem opatrnější....
Posílám Vám jenom něco k zamyšlení. Oni to v tisku, pokud to výjde, stejně poničí.....
S pozdravem Pavel Abraham
jméno: josef
ip: 195.113.181.200
zpráva: Jo jo Hutka, Když už jsi v tomto patře měl bys vystoupit o patro výš a praktiky tajných policií ukázat i v součastnosti. Třeba na Quantanámu,tajné vyšetřovny a převážení vězňů ......mučení..v dnešní tzv demokratické době. Ale to asi nemáš zaplacené,že./Dovoluji si tykat protože jsme stejný ročník a také jsem muzikant./
Já myslím,že to srovnámí vyšetřovacích a vězněných podmínek by asi vyznělo pro ty současné hůře. Ale pak asi bude jiný HUTKA a bude popisovat a hledat v dnešních archivech a bude mu taky špatně. Koloběh života ??????????????? Takže Hutko spi dál.
Odesílatel: Pavel Skácel Mgr.
Předmět: Doporučení
Datum: 10. listopadu 2008, 21:10:10
Milý pane Hutka, možná by nebylo od věci dát nějaké ty držky k ledu. Zase. A jednou provždy. Jako vždy řešíte kraviny. Co takhle zpívat a hrát. Kolik lidí na Vás přiběhne, alespoň tolik co na Nohavicu????
Zdraví Vás Morava, Pavel