Známému písničkáři vadí, že dnešní společnosti vládnou peníze. Nelíbí se mu ani současná politická scéna.
Jaroslav Hutka zavítal před časem do Pardubic. Při této příležitosti jsme ho požádali o rozhovor.
Máte nějakou vzpomínku na Pardubice?
"Během 35 let jsem hrál snad všude. Ale na Pardubice mám jednu příjemnou vzpomínku. V době, kdy na mne v Hradci Králové zahájili trestní stíhání za nedovolené podnikání, mne tu ještě jeden pořadatel nechal hrát. Po jednom představení, kde byl plný sál, mu telefonoval nějaký estébák, jestli jsem tam náhodou neměl koncert. Přede mnou mu do sluchátka řekl, že určitě ne a že už o mne dlouho neslyšel. Že jsem tehdy v Pardubicích hrál, estébáci nikdy nezjistili. To bylo docela hezké, že nás nikdo neudal."
Co vás nyní nejvíce zaměstnává?
"Hlavně má edice Samopal. V základní řadě jsem zatím vydal 16 svých CD a myslím, že skončím tak na dvaceti. Také jsem začal další edici Samokecy, což budou spíše řeči proložené pár písničkami. Dvě alba už mám a pracuji na třetím. Je to docela pracné a časově náročné."
Proč jste se rozhodl vydávat si svá alba sám?
"To je úplně jednoduché. Žádný vydavatel nemá o mé písničky zájem, proto si je vydávám sám."
Jaká je podle vás pozice písničkářů u nás?
"Myslím, že mizerná. Vždyť třeba písničky Karla Kryla, který zemřel před deseti lety, zmizely z médií skoro hned. Člověk si pak říká, k čemu je veřejnoprávnost, když v rádiích ani v televizi stejně takové osobnosti, jako byl on, neslyší. Děti se o něm učí ve školách, ale jeho písničky se nikde nehrají. V podobné situaci jsou třeba Vlasta Třešňák, Vladimír Merta nebo já. Jsme sice známí, lidé nás berou jako důležité politickokulturní postavy, ale to je vše. Mne osobně třeba občas pozvou do nějaké večerní zpravodajské relace, ovšem nikoliv jako písničkáře, ale žvanila."
Čím myslíte, že to je?
"Všeobecnou tupostí."
Co je její příčinou?
"Lidé dnes důvěřují penězům a všemu, co se kolem nich točí. A také jsou líní přemýšlet o vážných věcech. To je bohužel i případ médií, která nás nehrají, jelikož jsme trochu komplikovanější."
Liší se realita a vaše očekávání z doby, kdy jste se vrátil z nizozemského exilu?
"Po sametové revoluci jsme na tom byli všichni stejně. Byli jsme naivní, když jsme si mysleli, že teď už to všechno půjde tak, jak má, protože pominul důvod, proč to nešlo. Jenže velmi rychle se ukázalo, že to nepůjde hned tak, jak jsme si představovali. Všichni jsme tak trochu zaspali, že jsme se nezačali bránit okamžitě. Teď nám vládnou peníze a povrchnost a bude dlouho trvat, než se to z toho vyhrabeme. Je to škoda, protože se ztratilo hodně času."
Jaká je podle vás cesta z této situace?
"Původní idea sametové revoluce se bude prosazovat velmi těžko. Bude hodně záležet na tom, jak se k této situaci postaví lidé veřejnost. Z nejvyšších míst se žádná změna očekávat nedá, protože všechny důležité posty jsou obsazeny gaunery. Proto to bude běh na dlouhou trať."
V poslední době se o vás hodně hovořilo v souvislosti s naším bývalým prezidentem Václavem Havlem. Jaký je váš vztah k němu nyní?
"Nyní žádný, protože se skoro nevidíme. Naše kamarádství asi skončilo. Občas, když ho někde zahlédnu, tak na sebe kývneme, ale jinak spolu nemáme žádný kontakt. To mu nevyčítám, protože je to vysoce postavený a důležitý člověk, který se stýká s mnoha lidmi. Jen si myslím, že u něho došlo k přílišnému rozšíření těch, které je schopen akceptovat. Dnes je schopen přistoupit i na kýč, a to dříve nebývalo. To je pro mne trochu překvapivé a nepříliš sympatické zjištění."
Teď trochu nevážně míněná otázka. Přestože jste dlouho odmítal vstoupit do politiky, při minulých volbách jste byl dokonce na kandidátní listině jedné politické strany...
"To ano. (smích). Balbínova poetická strana je taková příjemná parta lidí, která se z recese rozhodla, že založí regulérní politickou stranu, která bude fungovat na podobném principu jako Haškova strana mírného pokroku v mezích zákona. Současná politika je zkrátka natolik blbá, že si sama objednala i tuto partaj. Myslím, že by se nad tím měli zamyslet hlavně politici, ale ti se tím zabývat nebudou, protože žijí ve svém světě zaslepení rádoby mocí. Naše strana vznikla proto, že její šéf chtěl jít k volbám a neměl koho volit. Tak si řekl, že půjde volit sebe. Podobný pocit mám i já. Kdyby teď byly volby, budu hodně přemýšlet, koho volit. V případě mé kandidatury bych pak s úlevou volil sám sebe (smích)."
Zatím šlo o dost pesimistický rozhovor. Co vidíte naopak optimisticky?
"To, že brzy vstoupíme do Evropské unie. Tím se rozšiřuje politický i hospodářský prostor a pro občana jako jednotlivce také množství svobod. Tak jako jsme Slovensko dříve brali za náš domov, tak teď to bude nejen znovu Slovensko, ale i celá vyspělá Evropa. Zvláště pro mladou generaci musí být příjemné, že může téměř celou Evropu brát jako domov. To je bezvadná věc. Je nesmysl, co říkají politici, že dojde k omezení národní suverenity. Bude omezena jen moc lokálních politiků, což si naopak myslím, že bude dobré. Jestli to někdo nazývá omezením suverenity státu, tak lže."