Ekonom s pověstí playboje

Výborná znalost angličtiny, distingovaný vzhled a obliba společenských akcí patří mezi nejčastější charakteristiky bývalého ministra hospodářství Karla Dyby. Klausův muž ovšem proslul i svými skandály nařčením z korupce při privatizaci Telecomu a soudem s písničkářem Jaroslavem Hutkou.
Exministr hospodářství a jeden z nejvýraznějších obličejů Klausovy vlády Karel Dyba se zapsal do novodobých dějin hned několika dojmy. Mezi lidmi má dodnes image Klausova ekonoma v elegantním a dobře padnoucím saku, s prošedivělým knírkem a tenisovou raketou v ruce. Dobrými výkony jak v tenisu, tak na lyžařských sjezdovkách se ostatně nikdy netajil. "Dyba? To je původním povoláním playboy," popisuje svého kolegu v neautorizovaných rozhovorech Tomáš Ježek (konkrétně v knize Petra Husáka Budování kapitalismu v Čechách). "Dyba je člověk, který touží po společenském lesku a salonech. Nejraději má foyery mezinárodních hotelů, konference, letiště, letadla, recepce, uždibování jednohubek, debaty s profesory. To je jeho svět, ten zbožňuje," pokračuje ve výčtu povahových rysů Tomáš Ježek. Na svou charakteristiku coby milovníka rautů ovšem Karel Dyba reaguje s nadhledem. "To se neposlouchá špatně, tu pověst nechávám s potěšením žít. Ale mezi lidmi jsem byl vždycky rád a je nezdvořilé všechna pozvání odmítat. I když vás čím dál víc bolejí nohy - raut, jak jistě každý ví, je na stání," říká s mírnou ironií Dyba. Karel Dyba je absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze. Od poloviny osmdesátých let pracoval v tehdy nově založeném Prognostickém ústavu pod vedením Valtra Komárka. "Dyba a Dlouhý měli v Prognostickém ústavu za úkol racionalizovat Komárkovy bludy a úlety - ty jeho známé nestrukturované ekonomické mlhoviny," popisuje práci exministra hospodářství Tomáš Ježek. V ministerských postech Karel Dyba figuroval od roku 1990 do roku 1996. Poté krátce pracoval jako poradce Václava Klause, od té doby se věnuje poradenské činnosti. Do roku 2000 působil tři roky jako poradce britské investiční banky Flemings pro Česko a střední Evropu. V roce 1992 obhájil na Karlově univerzitě docentskou práci, vede odborné a doktorantské semináře na VŠE. Zlé jazyky ovšem tvrdí, že je tisíckrát lepší lyžař, než kdy byl ekonom. "Zlé jazyky tvrdí leccos. Mně ale těší, že dnes někteří z mladých a úspěšných ekonomů otevřeně přiznávají, že jsem jim pomohl v jejich studijním hledání. Lyžařské svahy jsou už poměrně mírnější než kdysi a víc mě zajímají přestávky než pocit uspokojení z vlastní dovednosti na svahu," reaguje na kritiku Dyba. Na Vysoké škole ekonomické se už docent Dyba podruhé pokouší získat profesuru. "Pravda je, že jisté problémy se kolem mé profesury na VŠE vyskytly. Nedávno jsem však opět opakoval úspěšnou přednášku na VŠE a řízení pokračuje," oponuje Dyba. Na podzim roku 1997 podal exministr Dyba žalobu na ochranu osobnosti na legendu české folkové scény Jaroslava Hutku. Ten ho o rok dříve v rozhovoru pro regionální deník nazval mimo jiné třeba gaunerem. Krajský soud v Plzni rozhodl, že se Hutka musí omluvit. Ovšem pouze za některé ze svých výroků - například za to, že jej nazval "opravdovým gaunerem" a jeho osobu za "zralou na prokurátora". Za přípustnou kritiku však soud uznal písničkářova slova, že "Dyba je úžasný v tom, jak dokáže rozpustit komunistický a svazácký majetek". Na konci června 1998 ovšem Karel Dyba spor prohrál. Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek plzeňského soudu a Dybovu žalobu zamítl. Odůvodnil své rozhodnutí tím, že tisk má povinnost přinášet pravdivé informace a Hutka má právo na svůj názor vůči politikovi, který ho zastupuje. Vrchní soud tak ve svém precedenčním verdiktu uznal právo občana na kritiku politika. Dyba bojoval i s nařčením z korupce v souvislosti s privatizací Českého Telecomu. Výběrové řízení na prodej 27 procent akcií podniku bylo napadáno už od samého počátku. Tuzemské firmy totiž nedostaly šanci. Vláda nabídku k prodeji učinila už v říjnu 1994, ale výběrové řízení se nakonec táhlo déle než půl roku. Neúspěšní účastníci se několikrát pokusili vyvolat soudní spor. Soud nakonec rozhodl, že Dybův resort porušil zákon tím, že do soutěže připustil jen omezený počet účastníků. Výběrové řízení nakonec vyhrálo konsorcium TelSource. To vzbudilo podezření, protože za akciový podíl zaplatilo jen 1,3 miliardy korun - nejvyšší nabídka italského STET však dosáhla až na 1,5 miliardy korun. "Mně nikdo nic nikdy nenabídl a také bych si nikdy nic nevzal," vyvracel podezření z korupce v Hospodářských novinách (17. 6. 1999) Dyba. Žádná podezření se nepodařila prokázat ani parlamentní vyšetřovací komisi. "Na moje ministrování jistě budou rozdílné názory, v exekutivě se nejde zavděčit všem. Na jedné konferenci v Berlíně jsem řekl, že si nemyslím, že bych mnoho věcí dělal jinak," uzavírá zpětný pohled Karel Dyba. V roce 1996 neúspěšně kandidoval do Senátu. "Prohrál jsem, stalo se, nevracím se k tomu. Jsem stále členem ODS, na kongresech a jiných akcích jsem jako host stejně jako moji bývalí vládní kolegové. To potěší," shrnuje své působení v politice. S odstupem doby je prý jeho pohled na Václava Klause stejný. "Je pro mě klíčovou osobností transformace. Zažil jsem ho mnohokrát v různých rolích doma i v zahraničí, i před listopadem. Známe se už dlouho a vím, o čem mluvím," dodává Karel Dyba. Ústup ze světel televizních kamer ho prý nijak netrápí a jejich pozornost mu nechybí.

  Lidové noviny, 2002-07-23, Michaela Rulíšková