Zeman lže už od roku 1989. Klvaňu znám, je to velmi slušný kluk. Hovoří Pavlína Filipovská a Jaroslav Hutka

Dopis od literátů a humoristů z Divadla Archa, jenž byl poslán toto pondělí do Kremlu a který má ruského prezidenta Vladimira Putina nabádat k tomu, aby si v Moskvě našeho českého prezidenta Miloše Zemana ponechal nastálo, má další pokračování. ParlamentníListy.cz se k této humoristické akci již tázaly několika známých osobností, zda by se pod tento dopis podepsaly. Jejich kladné reakce jsme již zveřejnili, ovšem nyní svůj názor přidali ještě herečka Pavlína Filipovská a písničkář a moderátor Jaroslav Hutka.

Spisovatel Jaroslav Rudiš a prozaik Igor Malijevský poslali v těchto dnech do Kremlu dopis, v němž má být ruský prezident Vladimir Putin požádán o to, aby si nechal v Moskvě Miloše Zemana. Výzvu údajně podepsaly desítky lidí včetně spisovatelů Jana Němce, Kateřiny Tučkové, Markéty Pilátové a herečky Ester Kočičkové. Prý jako výraz vděčnosti za podíl na osvobození naší země.
„Jsme malá země a nemáme nic cennějšího než svého prezidenta. Přesto věříme, že si tento výjimečný dar z rukou českého národa ponecháte. Náš dar by k vám měl dorazit nejpozději v den výročí,“ píše se v dopise Putinovi. Ruský překlad dopisu mají podle Jaroslava Rudiše dostat jak Kreml a ruská ambasáda v Praze, tak také Pražský hrad.
ParlamentníListy.cz se k tomu otázaly umělců, jimž Miloš Zeman a jeho bonmoty někdy vadí až přespříliš, zda by se pod dílko Rudiše a Malijevského také podepsali. Kladně k tomu pak již odpověděli třeba herci Jiří Lábus, Petr Brukner či Bára Štěpánová, svůj názor sdělili i zpěvačka Marta Kubišová a režisér Jiří Menzel. K nim se teď přidávají herečka a zpěvačka Pavlína Filipovská a písničkář Jaroslav Hutka.

Jako dárek je to i starožitné...
„Jsem v poslední době věčně na cestách, takže se mi ta výzva do ruky nedostala. Svým podpisem bych se ale připojila velice ráda, je to totiž v kůži vázané, jako dárek je to i starožitné, což by se Putinovi mohlo líbit. Ono by to nakonec Zemana s Putinem bavilo, kdyby byli pospolu, ale ono to neklapne,“ zajásala nad aktivitou literátů z Divadla Archa Pavlína Filipovská.
Že Miloš Zeman není jejím šálkem čaje, herečka ParlamentnímListům.cz sdělila v minulosti již několikrát. Teď poznamenala, co ji v poslední době na prezidentovi hodně rozladilo.
„Samozřejmě že je to hledání článku od Ferdinanda Peroutky. Prý bude za to vypsaná nějaká odměna. To ale bude mít jediný výsledek – že za tu odměnu budou možná lidi ‚něco‘ nacházet, ovšem mohou to být i falzifikáty. Je ale vůbec zajímavé, že si zrovna náš prezident vybral takového člověka, tedy ikonu mezi novináři. To už mohl rovnou začít plivat na Jana Husa. Anebo že by se mu třeba znelíbil Karel IV.? Ale ono možná na to dojde. Oni pospolu s panem Ovčáčkem ještě něco vymyslí...,“ ironizovala Filipovská hradní „akci Peroutka“.
Je přesvědčená o tom, že se z hlavy Zemana posype ještě něco dalšího, prý podobně podivného.

Vždyť už lhal v roce 1989!
„Já samozřejmě s tím hledáním článku od Peroutky nesouhlasím, a jak to tak poslouchám kolem sebe, tak jsme všichni v tomto názoru zajedno. Je to podle mě neuvážené chování Miloše Zemana, ale on má tyto věci vůbec tak nějak ve svém repertoáru. Vždyť se dokonce jednou ve vzácné chvíli přiznal k tomu, že i v dobách revolučních, v roce 1989 říkal lidem falešná čísla, aby ohromil v tom, jak si stojíme jako Československo v porovnání se světem. On přímo řekl, že to, co nevěděl, si na místě vymyslel, protože to mělo v té době svůj význam. Tehdy možná ano, ale dnes se svými výmysly již neuspěje. Navíc – zaplaťpánbůh, že občas mají navrch ti přemýšliví lidé!“ dodala k tomu.
V médiích ji prý zaujaly ještě dohady o tom, zda naši vlast v roce 1945 Rudá armáda osvobodila anebo spíše „dobyla“. Tato myšlenka totiž nedávno padla v rozhovoru ParlamentníchListů.cz od profesora Tomáše Klvani, jenž zmínil, že už v roce 1945 šlo o obsazení naší vlasti, kdy jedna totalita vystřídala druhou, a Rudá armáda tak z toho důvodu Československo dobyla.
„Já pana Klvaňu znám osobně, a to přes mou dceru, a vím tak, že je to velmi slušný kluk. Jde o to, že on historii okolo konce války má nastudovanou, takže časem k těmto závěrům mohl dojít. Ovšem i laik ví, že to celé okolo osvobození naší vlasti v roce 1945 bylo dohodnuté, tedy odkud, kam a kdo nás smí osvobozovat, což bylo velice kruté jak vůči Rudé armádě, tak i vůči Američanům. Já jsem jako malá byla v těchto dramatických dnech v Plzni a tam jsem viděla ty vojáčky americký, jak tam tancovali s našima holkama bugy bugy, což mne okouzlilo, neboť tam byla dokonce černošská kapela. Je to k nevíře, ale pamatuji si to, i když jsem byla hodně malá. Mám z toho i fotky, jsem dokonce vyfocená i s těma ‚Amerikánama‘. Když jsem pak za dva roky šla do školy a nesměla jsem to tam říct, tak mi to bylo divné. Měla jsem prostě s tím problém,“ uzavřela Filipovská.

Hutka: Dal bych mu na krk ještě mašličku
Písničkář a moderátor Jaroslav Hutka se nad akcí s dopisem pro Putina napřed hodně zasmál. „Ale jo, já bych se pod to také podepsal. A Zemanovi bych ještě dal na krk mašličku. Třeba nějakou červenou anebo žlutou anebo takovou širokou trikolórku, aby to působilo trošku folkórně,“ uvedl Hutka se smíchem.
Podle něj je prý tato akce docela povedená taškařice. „Je to určitě vtipnější nežli Zemanovy vtipy. Je to taková reakce na jeho zhovadilosti. Prostě vtipná, inteligentní a neagresivní reakce na jeho agresivní vulgarity. Kulturní reakce na nekulturní chování,“ poznamenal.
I on ale kroutí hlavou nad odměnou kolem hledání Peroutkova psaného dílka. „Je to jedna z nejtrapnějších věcí a dokonce nejsprostší, co Zeman kolem Peroutky udělal, neboť Peroutka je hrdina a ještě k tomu byl šest let vězněn v Buchenwaldu a není u něj jediný náznak toho, že by obdivoval nacismus. Dokonce je tam i důkaz. Když ho totiž z koncentráku vytáhli, tak mu nabídli, aby zase vedl časopis, ale on to odmítl a vrátil se raději do koncentráku. Už prostě věděl, do čeho všeho by šel a jaká by za to byla cena. Peroutka by podle mě měl dostat řád Bílého lva!“ rozčílil se Hutka.

Historici by na článek dávno narazili
Na to, že Zeman tvrdí, že článek Hitler je gentleman stoprocentně existuje, pak rezolutně zavrtěl hlavou. „Kdyby existoval, tak by na něj už všichni ti znalci narazili a navíc by článek musel vzniknout jen v období jednoho měsíce, což se dá poměrně snadno dohledat. Ti lidé, kteří se Peroutkou zabývají a mají i jeho korespondenci, těm by to totiž neuniklo. Zemanovi prostě ulítla nějaká opilecká věta a nechce teď z toho couvnout, aby to nevypadalo, že se mýlí. Chce být neomylný, tak mlží a mlží, a teď ještě bude vypisovat odměnu? Je to trapné, a jediný důvod pro to, co dělá, je podle mě ukryt v jeho pýše a nafoukanosti, protože nechce přiznat, že se zmýlil,“ pokáral Hutka hlavu státu.
I on se zastavil u slov Tomáše Klvani o tom, že už v roce 1945 šlo o obsazení naší vlasti Sověty.
„Historické okolnosti naznačují, že tomu tak bylo a že území, které Rudá armáda takzvaně osvobodila, takže to skutečně Rusové vzali tak, že konkrétní území dobyli a ta pak byla pod jejich vlivem. Domněnku dokládá i jejich chování v Polsku, ve Varšavě, kde nechali celé povstání zlikvidovat, aby tam neměli nikoho, kdo se sám osvobodil. Takže i v tom je takový nepřímý důkaz. Archivní důkazy nebo rozhodnutí Stalina asi nebudou nijak průzračné, neboť on hovořil ve frázích. Takže to, co říkal Tomáš Klvaňa, že to bylo jejich záměrem, se v každém případě realitou stalo, protože oni to území až do roku 1989 prostě nedali,“ poznamenal Hutka s tím, že on sám, když hledal v archivu některé dokumenty k seriálu Útěky přes ostnatý drát, narazil na různé doklady z Ministerstva vnitra, z roku 1946 a 1947, které vlastně odpovídají i Klvaňovým slovům.

Kdo nás osvobodil? Byli to Spojenci!
„Měli bychom především hovořit v tom duchu, že nás osvobodili Spojenci, tedy jak Američané, tak Rusové. Na BBC jsem k tomu nedávno dokonce slyšel komentář, v němž přesně říkali, že to byla ‚Rudá armáda, která pomohla porazit nacismus‘. Prostě byla to společná práce,“ odvětil Hutka na dotaz, zda by se dějiny kolem osvobození Československa neměly přece jen přehodnotit.
„Já si myslím, že Sovětský svaz by na to sám o sobě nestačil. Byla to opravdu společná zásluha a v této podobě bychom tak osvobození měli brát,“ zmínil k zásluhám Rudé armády.
„Ale samozřejmě vůči hromadám těch mrtvých musí zůstat němá úcta, protože ruští vojáci na tom byli ve druhé světové válce zdaleka nejhůř, protože byli hnaní do bitvy slepě a (ruskému) vedení bylo vlastně úplně jedno, kolik jich v bitvách padne. Oni chtěli jen dosáhnout svého cíle a odnesli to pak jejich vlastní lidé,“ uzavřel Hutka zamyšlení.

Olga Böhmová, Parlamentní listy, 6. 5. 2015