Nohavica versus Hutka Zaujala mě série článků o písničkářích Hutkovi a Nohavicovi. Jaroslav Hutka vyvolal velký rozruch písní o "udavači z Těšína", tedy o Jaromíru Nohavicovi, který spolupracoval s komunistickou StB. Přečetl jsem si i diskuse a zarazila mě míra bagatelizace, kterou je český národ schopen omlouvat spolupráci se státní bezpečností. Mrzí mě to, ale pan Nohavica se nedokázal postavit ke své minulosti čelem. Navíc podle mě už v 70., a 80. letech nikdo nemusel podlehnout, na smrt lidi už posíláni nebyli. Arabové říkají: "Mohou tě donutit střílet, ale nemohou tě donutit se trefit". V tomto kontextu je třeba posuzovat, do jaké míry kdo z nás kolaboroval s komunistickým režimem. I na průvody 1. máje nebo VŘSR nás nahnali povinně, do ruky nám dali Brežněvy a střapce, ale už nikdo nesledoval, jestli a jak silně s tím máváme. Mohli nás kontaktovat STBáci, mohli nás donutit něco naoko dělat, ale nemohli nás donutit říkat na bližního svého něco, co by mu mohlo ublížit. To už bylo naše svědomí, co řeknem. Pokud Nohavica jel na výlet do Vídně, poplacával je po zádech, bratříčkoval se s nimi a současně si chystal, co z toho se dá použít pro STBáky, je to hnus a špína a přestože od té doby uplynulo 18 let, měl by se všem, kterých se to týkalo, omluvit. Jenže Nohavica se k tomu staví zbaběle a hraje mrtvého brouka. Poplacávat po zádech kámoše a pak na něj bonzovat - to mi připadne jako nanejvýš nemorální a hodné opovržení. Pohleďte na Martu Kubišovou. Kubišová byla ženská, která to rozhodně neměla jednoduché, měla zákaz, nesměla zpívat, přesto jim neustoupila, i když jí vyhrožovali vším možným. To raději nastoupila do podniku dělat, než políbit nohy té špíně. Strávila sedm let v malé vesničce na Českomoravské vysočině. Ovšem ani zde se nevyhla výslechům STB, která ji pronásledovala až do revoluce, zvláště po podepsání charty. To je morální vzor hodný následování. Té ženské věřím. Prokázala to celým svým životem. Má v očích čest a hrdost. Nohavica je prodejná ..... Každý měl možnost se rozhodnout, na čí stranu se přidá. Většina lidí je bohužel zbabělých a dají se koupit za pětník. Na internetu se vyskytuje vysoký podíl příspěvků obhajujících chování pana Nohavici, např. ZDE Jak známo, vrána k vráně sedá, proto se každý identifikujeme s tím člověkem, který je nám bližší naturelem, hodnotami. Máme sympatie pro ta selhání jiných, kterých jsme se (nebo bychom se) dopustili sami. Kdo na foru, či v reálném životě obhajuje chování Nohavici, vypovídá tím hlavně o sobě. A to je dobře. Aspoň vím, s kým mám tu čest. Některé názory jsou mi blízké, a proto je zde kopíruji: Nohavica ublížil spoustě lidí, kteří chodili na jeho koncerty nebo u táboráku zpívali jeho protirežimní písničky a pak měli v kádrovém posudku odstavec o neuvědomělosti či záporném vztahu k socialistickému zřízení. Netušili, že Nohavica proti totalitě brojit může, protože spolupracuje s StB, kdežto oni si to vyžerou za něho. Já v té době žil, o mne StB zájem neměla, kdyby ano, nevím, jestli bych dokázal odmítnout podpis, ale určitě bych lidi kolem sebe neprovokoval k protikomunistickým řečem okatým odporem k režimu, kterému na ně donáším. Jeden velmi populární písničkář (byl i poslancem parlamentu za Socedem) říkal jak to řešil on. Bylo to vtipné a chytré. Když za ním přišli a chtěli aby se upsal tak požádal o čas na rozmyšlenou a tento čas využil k tomu že toto tajemství svěřil asi tak stovce lidí a dělal u toho nesmírně uvědomělé obličeje a ptal se jich na rady. Tím pádem se stal pro STB naprosto nepoužitelný a už mu dali pokoj.         Jiří Gawlas, 14. 11. 2007