Konečný účet pro Rejžka s Hutkou. Jan Keller četl, co si pánové myslí o Češích a o Gottovi. A pak spustil sám

„Jan Rejžek je chodící hysterie, takže by bylo možné ho v tomto ohledu považovat za na slovo vzatého experta,“ přidává svůj komentář k reakcím posledních dnů sociolog profesor Jan Keller. A „posmrtné zbožšťování Karla Gotta?“ „Nechápu, proč o tom mluví…“ V rozhovoru se věnuje také výročním zprávám České televize. „Nedívám se na ni už nějakých dvacet let a po celou tu dobu na ni platím z obavy, aby její naprosto nestranní, objektivní a vyvážení redaktoři a redaktorky nemuseli chodit žebrotou.“ A zda by měl šéf ČT změnit pozici? „Bylo by smutné, kdyby ho propustili pro nadbytečnost a on musel začít prodávat své byty v Praze.“ Bývalého europoslance nevyvádějí z míry ani koncesionářské poplatky. Hovoří o „všech potřebných“.

Psychiatr Cyril Höschl zmínil, že Karel Gott provázel generace Čechů, Slováků, kteří strávili většinu života v komunismu, Gotta měli rádi a mohli se s ním morálně identifikovat. Stud, že volili komunisty, potřebovali vytěsnit. „Identifikace s někým, kdo taky nebyl žádným disidentem, z nás snímá hříchy světa,“ podotkl na Dvojce Českého rozhlasu Höschl. Omlouvali jsme si i prostřednictvím slavného zpěváka kývání komunistům? Myslíte si, že ve smutku po smrti Karla Gotta je silný i tento podtext? Do jaké míry?
Psychiatr Cyril Höschl v tomto případě vaří z vody. Kdyby chápal svoji disciplínu jako odbornost, nikoliv jako služku momentální politické poptávky, musel by se pokusit vysvětlit, proč byl Karel Gott oblíben také třeba v Německé spolkové republice či v Rakousku. Pokud vím, v těchto zemích příliš mnoho lidí komunisty nevolilo. Jestliže Cyril Höschl komunisty volil také, měl by být podle své vlastní hypotézy velkým obdivovatelem Karla Gotta. Pokud je naopak demonstrativně nevolil, pak skutečnost, že v roce 1977 složil atestaci prvního stupně a stal se odborným asistentem na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, je dokladem značné velkorysosti minulého režimu.

Europoslanec Jan Zahradil nadnesl úvahu, že probíhající Gottovo posmrtné zbožšťování je součástí jakéhosi generálního společenského pardonu normalizačních let s tím, že podstatná část lidí si už žádné „vyrovnávání se s minulostí“ nepřeje. Podobně jako lidé nejsou zvědaví na stálé opakování minulosti premiéra Babiše a dávají najevo, že jim je jedno, kdo byl a nebyl komunista. Jak to vnímáte? Vystihují jeho slova náladu ve společnosti?
Europoslanec Zahradil je sice v tomto případě pravdě o něco blíže než Cyril Höschl, nechápu však, proč mluví o nějakém „posmrtném zbožšťování“. Karel Gott je prostě po své smrti oblíben stejně, jako byl za svého života. To se přihodí jen velice málo lidem a je docela zbytečné do toho tahat politiku. Už proto, že politikům se to zrovna příliš často nestává.

Hudební a filmový kritik Jan Rejžek se v rozhovoru pro DVTV obul do těch, kteří v uplynulých dnech vážili dlouhou cestu, aby uctili památku Karla Gotta. „… hysterky, který pojedou 400 kilometrů,“ označil fanoušky zpěváka Jan Rejžek. Byli jsme svědky hysterie a až přehnaného pláče?
Jan Rejžek je chodící hysterie, takže by bylo možné ho v tomto ohledu považovat za na slovo vzatého experta. To by ovšem musel svoji odbornost prokazovat ještě i něčím jiným než jen napadáním lidí, kteří na rozdíl od něho něčeho v životě dosáhli.

Nad smrtí Karla Gotta se zamyslel i písničkář Jaroslav Hutka. Podle něj byl zpěvák slavný „z rozhodnutí strany a vlády“, lidé prý jiné možnosti neměli, a tak se Gotta naučili milovat. Je pravda, že Gott významným způsobem těžil ze spolupráce s režimem?
Kdo to je Jaroslav Hutka? Je to ten člověk, který se snaží místo umění prodávat to, že nespolupracoval s minulým režimem? Kdyby k tomu ještě uměl třeba tančit, žonglovat nebo zpívat, vypadala by jeho prohlášení seriózněji.

Během vzpomínkového vysílání České televize se objevila spousta známých umělců. Měli jedno společné – všichni bez výjimky se o Gottovi vyjadřovali s úctou. Mnozí z nich také hovořili o tom, že zpěvák spoustě lidí za minulého režimu pomáhal, ale nechtěl, aby se o tom vědělo. Je podle vás spravedlivé, že na Gottovi ulpěla ona nálepka člověka, který se „zaprodal režimu“?
Já bych dal v této věci na svědectví těch, kteří se s Karlem Gottem osobně znali. Jak se choval k lidem, nedokážu posoudit. Nebyl jsem nikdy na jeho koncertu a doma máme jedinou jeho desku – Vánoce ve zlaté Praze. Pouštíme si ji o Vánocích každým rokem bez ohledu na změny režimů.

Zatímco se spekulovalo o tom, že výroční zprávy České televize poslanci hodí pod stůl, premiér Andrej Babiš rozsekl diskuse informací, že ANO je nechá projít. O čem to svědčí? Myslíte si, že výzva prezidenta, aby výroční zprávy neschválili, je nezajímá? Je už teď vlastně rozhodnuto?
To, že ANO pomůže České televizi, je mi celkem lhostejné. Nedívám se na ni už nějakých dvacet let a po celou tu dobu na ni platím z obavy, aby její naprosto nestranní, objektivní a vyvážení redaktoři a redaktorky nemuseli chodit žebrotou. Takhle mohou natahovat ruku zcela legálně.

Je podle vás ve hře výměna generálního ředitele ČT? A je něco takového potřeba?
I generální ředitel musí být z něčeho živ. Bylo by smutné, kdyby ho propustili pro nadbytečnost a on musel začít prodávat své byty v Praze. Přece nemůže po všech svých osvětových zásluhách dožít někde zapomenut v garsonce.

Opět na veřejnosti ožívá i téma koncesionářských poplatků – Babiš by je omezil, Zeman rovnou zrušil. Jste pro změnu?
Je mi to upřímně jedno. Rád budu i nadále přispívat všem potřebným, jimiž se to v České, tedy naší, televizi jen hemží. Mně docela stačí, že mne nikdo nedonutí se na tu televizi dívat. Už to mne informačně obohacuje.

28. října se na Pražském hradu budou rozdávat nejvyšší státní vyznamenání. Prezident Miloš Zeman dal již předem vědět, že letos vyznamená svého předchůdce Václava Klause. Zatím není jasné, o jaké ocenění půjde, spekuluje se ale, že Klausovi bude doživotně propůjčen Řád Bílého lva I. třídy a Řád TGM. Obě vyznamenání již dříve Klaus měl z titulu funkce prezidenta republiky, tehdejší Sněmovna mu ale po skončení mandátu neudělila tituly doživotně tak, jak se to stalo v případě Václava Havla. Vítáte tuto Zemanovu iniciativu? Zaslouží si Václav Klaus výše zmíněná ocenění?
Já bych byl poslední, kdo by zlehčoval váhu prezidentských vyznamenání. Jsem ostatně od 28. října 2013 nositelem jednoho z nich a na rozdíl od některých dalších vyznamenaných, kteří tvrdí, že už by je podruhé od prezidenta Zemana nepřijali, si toho stále velice vážím. Ale upřímně řečeno, na světě jsou tisíce věcí důležitějších než medaile a vyznamenání.

Daniela Černá, prof. PhDr. Jan Keller, CSc., Parlamentní listy, 16. 10. 2019