|
Ja se omlouvam, ze znovu otravuji jeste s dvema koncerty, ktere jsem z rozptylenosti minule zapomnel uvest. Ale zaroven mne to neda, abych k tomu cosi nenapsal. 7. zari jsme hrali s Hladikem ve Wroclavi na "povodnovem" koncerte, ktery se jmenoval WROCLAW PRADZE. Bylo to na velkem namesti, ktere bylo zcela zaplnene a behem prvni hodiny se vybralo nekolik milionu korun na rekonstrukci Zofina. Polska televize z toho udelala jednu hodinu primeho prenosu, vystupovali tam polske spicky. Televize se mne pred tim ptala, jestli by mi vadilo, kdyby jeste pozvali Gotta a Vondrackovou. Ja rekl po pravde, ze by mi to vadilo, odpovedeli, ze je tedy nepozvou. Docela mne tim sokovali, ale jelikoz tihle dva ten den vystupovali v Moskve, mozna ta otazka byla jen recnicka, nevim. Ale zase, jako vzdy ve Wroclavi, jsem se stydel za to, ze jsem Cech. Od roku 1989 jsem tam zazil uz nekolikrat od Polaku, ze nas maji radi, ze nas berou vazne, ze nam fandi, ze nas obdivuji. My jsme na to jeste nejen neodpovedeli, ale ani jsme si toho nevsimli. Ceské zalibeni v izolovanosti je samo od sebe uz dve ste let hloupe, ale nevsimnout si lasky je projev velke tuposti. Nadejne pro mne v tu chvili bylo, ze Spidla, jako predseda nove vlady, udelal prave svou prvni zahranicni cestu do Polska. To bylo nejen moudre, ale na dosavadni ceskou provincni politiku i velmi statnicke. Moje, puvodne velmi problematicka duvera v nej, se prohloubila. Spidlovo sestavovani vlady se mi take libilo, i kdyz clovek o tom vi jen z novin. Chtel jsem si v sobe drzet nadeji, ze ceska politika konecne zacina byt skutecnou politikou. Spidla mel vzdycky ponekud popletene nazory, ale vypadalo to, ze jeho nova statnickost vezme s nadhledem v uvahu koalicni nevyhnutelnost v te cele nekonecne komplikovanosti zivota na zemi, a ze budeme mit konecne vladu pro lidi, jakymi halt jsme. No jo. Ted se zda, ze je to zase jen dalsi nafoukany politicky fracek, ktery neumi pochopit, ze kdyz neni po jeho, tak se svet jeste nezbori. Takze ho zcela po taoisticku z mocenske masiny vykolejila jedna osamela zena. Zena vitezi, protoze je dole, rika taoismus. Rika take, ze kdo stoji na spickach, ten vravora. Hane Marvanove drzim palce uz dlouho. Když se pak stala sefovou Unie svobody, zadoufal jsem, ze tim konci bezcharakterni unionisticka pilipika v rumlovske politicke bezbrehosti pocamrane pivem a fernetem. Bojovala sice srdnate a obdivuhodne, ale ti mocichtivi macove v ni videli jen blondynu. Dovedla je poctive az do vlady a vzdala to. Obdivuhodne. Mohla byt prece sama mistopredsedkyne vlady. Charakter je vec neprakticka. Ale když je, tak se z nej i dejiny vyplasi. Mozna ji muzete napsat, adresy politiku jsou verejne: hana.marvanova@unie.cz Jinak jsme hrali s Hladikem 11. a 12. zari na severni Morave. Dva moc pekne koncerty, ale jeden clovek z rymarovska mi vypravel, ze vi o sesti sebevrazdach lidi, kteri pri tech moravskych povodnich 1997 prisli o vse. Stat jim sice dal tricet tisic korun, ale jim v kraji bez prace bylo uz pres padesat. Takze nesehnali praci ani bydleni, a jelikoz si nemeli kam lehnout, tak si lehli do hrobu, jako ve stare moravske balade… Konzervativni Churchill za valky rozhodl a prosadil parlamentem, ze kazdy dum rozbity nemeckym bombardovanim, bude v cele sve hodnote uhrazen z danovych penez. Povazoval to za samozrejmne lidske. A stalo se a nemuselo, protoze statni rozpocet v dobe valky je neco uplne jineho nez v dobe miru. A i kdyz ty letosni povodne v Cechach byly vyjimecne, fakticky se dotkly tak maleho poctu obyvatel, ze na to stat ma i bez velkeho danoveho carovani. Vlastne jde jen o presunuti priorit. Statni aparat ale moc nefunguje a zda se, ze ani nema zajem fungovat. Jiste v Karline si nakonec budou politici honit triko a postavi z toho vyjimecnou novou ctvrt. To Karlinu preju. Takto rostla Praha po staletych vodach uz od dvanacteho stoleti. Prahu postavily povodne. Nejaky historik by z toho mohl udelat fascinujici knihu. Pod Staromestskym namestim lze prochazet prizemimi davnych romanskych domu. Ale v nasi civilizaci jde o tu ztracenou ovecku. Ty skutecne obeti katastrof se objevuji teprve tehdy, az my vsichni uz jsme tu katastrofu zapomneli. Skutecna obet je ta zapomenuta. A zde se teprve pozna, jestli osviceny stat funguje a nebo jen parazituje. Takze zdravim - Jaroslav Hutka
|