ROZMAZANÁ KAŇKA:

Kam patří andělé v zemi zpívajících udavačů
Beznaděj odsunutá pohledem na míjející ženy
Řeky uvázané za krk a potoky za nohu
Viktor
Dalajlámův průvan v nekončících vláknech dřevomorky
Zábradlí na zavěšení propasti
Úsměv symfonií klínového písma
Trest na pozadí cirkusu marnosti
Uzrálé krystaly po velkém třesku ticha
Úsměv luny přes celé nebe až do náruče červánků
Nemlčící pasáže ticha
Ticho, které o několik dní odsunulo konec světa
Prošlapaný koberec zahrad pozemských slastí
Volební trumpety dočasně posledního lidového soudu
Nekonečně se zužující šum zapomnění
Světla soucitu v předpeklí bezdomovectví
Tekoucí láva dějin přes Hradčanská povidla
Zubatá s kosou slávy
Láskyplné verše o panně Marii
Obracení slov na střechách souhvězdí

KAM PATŘÍ ANDĚLÉ V ZEMI ZPÍVAJÍCÍCH UDAVAČŮ

Ani v Indii s výhledem na oceán není klid
když se rozleje kýbl zla na veřejný chodník
ale těsně tam u dveří mého domu
a je možné, že dovnitř vejde někdo, kdo si boty neotře
a začne mi řvát do obličeje
že prezident má klíč od všech povodní
a jeho kleštěnci nemají strach ani z prvních zoubků novorozence
a to je prezident jaké země, zvoním s otázkou u sousedů
nikdo neotvírá a chodba je plná ozvěn těžkých kroků
někdo mi pode dveřmi podstrčil lístek
na nic se neptej, katolíci zakázali anděly
a od zítřka se ozbrojená lidová blbost dá na pochod
kolem socialistických ministrů
kteří rozhodli, že nejhorší uprchlické zbraně
se skrývají pod sukněmi žen
zbraně hromadného množení
a tomu je třeba zabránit zvýšením daní
karikatury Spejbla a Hurvínka zahajují zasedání vlády
strážce pokladu nedává pozor a začíná mluvit rusky
předvolební šavle meče už rozsekly několik pytlů pudinku
a v čele zpívajících udavačů pod okny zestátněných paláců
se na obrovském tácu s nebesy nese špinavý srp a kladivo
pod praporem s obrovských rudých trenýrek
kde je vyšito pravda vítězí všude
a udavači tancují mazurku mezi rozházenými estébáckými spisy
a zpívají oblíbenou čurdovskou halekačku
proč bychom se netěšili když nám soudce zdraví dá
a desetiletí se nepočítají
protože lež je věčná
a dvaadvacítka sváží zvědavce na Bílou horu
protože se proslechlo, že už je zase po bitvě
zlatí slavíci se hanibalí před branami
a z Hradčan zimní král neutíká ani na Sibiř
protože se zase ožral a ve Vladislavském sále řve budiž temno
a já překvapen
co se děje s mými básněmi pod mýma rukama
jen čekám, až si s úlevou přečtu
že nemají uměleckou hodnotu
a za to není nic jiného než ukamenování
na dožádání o milost ukřižování
a musím přísně zatajit
že mě docela pobavilo
že za Mohamedem chodil archanděl Gabriel
a že dočasný ministr války Chovanec píše tajnou zprávu
že Gabriel s Michalem lezou i do mešit
a souhlasí s kardinálem Dukou
že andělé nepatří do naší...
poslední slova akustika propasti zdeformovala k nepoznání
a projev uzavřelo vzdálené žuchnutí mohutného těla
v devaterém opakování ozvěny Santiniho kaple 
v cisterciáckém klášteře poblíž Plzně
3. března 2017