Naši slavní umělci promluvili k masakru v Paříži, muslimům, Okamurovi a Zemanovi
Co si myslí umělci o masakru v Paříži? Má se kvůli tomu změnit postoj Česka k imigraci? A jak dalece jsou popuzující slova Miloše Zemana, který řekl, že muslimové, kteří nedokáží zapadnout a přijmout kulturu nové země, by se měli zase sbalit a vrátit se zpátky do domoviny? „Toto je od Zemana úplně mimo. Je to mizerný politik, který říká mizerné řeči," uvedl v reakci třeba písničkář Jaroslav Hutka. „On je groteskní jak ze Švejka," reagoval spisovatel Jan Vodňanský zase na slovní popichování Tomia Okamury vůči imigrantům. „Největší snahu o očištění imigrantů by měli vyvolat zástupci islámu," zmínil názor i herec Josef Dvořák.
Po masakru ve francouzském týdeníku Charlie Hebdo se snaží osobnosti české politiky pro média vyjádřit své názory kupříkladu k přehodnocení otázky imigrace. V názorech dominuje tradičně prezident Miloš Zeman, který v rozhovoru pro Deník řekl, že by neváhal s deportací muslimů, kteří se nepřizpůsobili poměrům ve svých nových vlastech.
„Každý má žít ve své původní zemi. Něco jiného je cestovat a poznávat jiné kultury a něco jiného ve své původní vlasti pracovat,“ zmínil pro Deník Zeman s tím, že lidé by měli žít ve svých rodištích a tam se věnovat náboženství. „A neměli by se pokoušet narušovat normální život v zemích, které mají odlišnou kulturu,“ uvedl prezident. Odejít zpátky domů by podle Zemana měli i ti, kteří už v Evropě žijí, protože prý pořád mají domov v Libyi, Alžíru nebo Mali. „Čech také zůstane Čechem, i když žije třeba ve Francii," tvrdí Zeman s odkazem na spisovatele Milana Kunderu.
Známý slovní provokatér a šéf Úsvitu Tomio Okamura pak v úplně novém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zmínil, že někteří politici jsou potentočkovaní, když se má bojovat proti radikálnímu islámu. „Já nejsem proti žádné rase či náboženství. Já jsem si na islám vůbec nevzpomněl do chvíle, než se ve světě objevili radikální islamisté a začali vraždit, mučit, zotročovat křesťany, brutálně jim uřezávat hlavy. Do té doby, než vznikly Tálibán, Al-Kájda a Islámský stát. Ale v okamžiku, kdy začne někdo vnucovat své náboženství někomu jinému silou a ohrožovat okolní svět, tak si toho samozřejmě všimneme a je třeba zakročit,“ uvedl Okamura, který počátkem roku na svém facebookovém profilu zveřejnil „návod na ochranu před islámem“, pod kterým je podepsán člen Úsvitu Jiří Kobza. V textu radí Úsvit lidem, aby třeba chovali psy a prasata a chodili je venčit kolem mešit a dalších míst, kde se pohybují muslimové. K podobným místům mají také lidé vodit bezdomovce. Lidé také prý nemají kupovat kebaby.
Čtenáře ParlamentníchListů.cz ale zaujalo i nejnovější vyjádření kněze a teologa Tomáše Halíka, který se v Lidových novinách zmínil hlavně o tvorbě časopisu Charlie Hebdo.
„Chovám sympatie k obětem a jejich blízkým, ale nikdy bych si nepřipnul odznáček ´Já jsem Charlie´ napsal Halík. Karikatury satirického časopisu Charlie Hebdo mu totiž silně připomínají znevažující obrázky Židů v antisemitském tisku.
„Když jsem viděl ´karikatury´ časopisu Charlie Hebdo, silně připomínající znevažující obrázky Židů v antisemitském tisku, vnímal jsem je nejen jako urážku posvátných symbolů tu islámu, tu křesťanství, nýbrž také jako porušení zásadní hodnoty naší kultury, kterou je úcta k druhým – hodnoty, která není nižší než svoboda tisku,“ uvedl Halík kromě jiného.
ParlamentníListy.cz se proto otázaly některých umělců na to, jaký mají názor nejenom na otázku přehodnocení imigrace – zda podobnou jako třeba Miloš Zeman – a co soudí o slovních provokacích Tomia Okamury. Mají také názor podobný jako Tomáš Halík?
Písničkář Jaroslav Hutka prý nemá v otázce přehodnocení imigrace zcela jasno. „Ta celá věc (ve Francii) je velmi smutná. Musíme si ale uvědomit, že v minulosti také existoval stav, kdy svět přijal statisíce prchajících Čechů. Podle mne ale otázka, zda tady chceme někoho přijmout, anebo nepřijmout vůbec nikoho, a zda je to riziko, nesouvisí nijak s islámem jako takovým, jako spíše s tím, zda chceme pomoci. Ovšem já osobně nemám nijak špatný pocit z toho, že i na našem území žijí muslimové. Podle mne vyostření této problematiky souvisí s médii, neboť ta jsou vždy soustředěná na takové hrůzné zprávy, jako jsou vraždy v onom pařížském časopise,“ sdělil Hutka.
„To, že je někdo muslim, tak to přece automaticky neznamená, že to musí být darebák. O to více, když se jedná o někoho, kdo je ve své zemi pronásledován, podobně jako v Sýrii – tam musíme být v pomoci jim otevřenější, než jsme,“ zmínil písničkář k tématu imigrace.
„Pro mne je Zeman mizerný politik, který říká mizerné řeči, a já ho neumím brát vážně. To, co říká, je pro mne prostě mimo,“ uvedl pak v reakci na rozhovor prezidenta Miloše Zemana pro Deník.
„Pana Halíka si vážím, to, co řekl, zní velmi vážně, ovšem já to nevidím podobně jako on. Já jsem sice viděl jen některé karikatury časopisu Charlie Hebdo a taky mi nějak moc sympatické nepřišly, není to tak můj šálek čaje. Ale když jsou za tyto pitomosti lidé zastřeleni, a ještě takto okázale, tak to celou věc pak vnáší do úplně jiné kategorie. Víte, když přišel Jan Patočka s tím, že byli Plastic People zavřeni, a i když se mi jejich tvorba nějak zvláště nelíbila, přece jen tam šlo o princip svobody tvorby. U těch malůvek je to pak totéž. My jsme prostě společnost, pro kterou je jeden z nejdůležitějších principů svoboda projevu – kde je hranice, tak tu si určujeme svým vzděláním, svou schopností být nad věcí a schopností se sami sobě zasmát. A i když není potřeba, aby se mi ten týdeník líbil, tak vím, že jde o hájení hranic svobody, kterou bychom si my, Evropani, neměli nechat posunout do menší svobody,“ zdůraznil Hutka.
Nad slovy Tomia Okamury si ale jen povzdechl. „Takové řeči by si neměl dovolovat už proto, že je politik. On má totiž své postavení v Parlamentu, může ovlivňovat tvorbu zákonů, a proto by měl dodržovat základní ústavní principy. To, co říkal, tak se mi zdá z jeho strany hnusné! Dokonce si myslím, že je to nebezpečný politik, neboť šíří takové nenávistné řeči i vůči Romům. Je přece politik s určitým vlivem, tak by si měl podle mého mínění dávat větší pozor na to, co říká, neboť to jsou věci, které mohou společnost silně ovlivnit,“ dodal na vrub šéfa Úsvitu.
Podle něj by ale naši politici chtěli nad problémem imigrace radši zavírat oči. „Já tady nevidím žádného politika, který by uspokojivě otázku imigrace dokázal vyřešit. Oni ti dnešní politici jsou ale spíše touto otázkou vystrašení, nežli cokoliv jiného. Navíc nemají samostatné myšlení a připadá mi, že se neustále bojí, že o něco přijdou. I když je téma imigrace velký světový problém, tak mi přijde, že by se právě ti naši politici nejradši k této otázce vůbec veřejně nevyjadřovali a nejradši by nad tím vším zavřeli oči,“ doplnil Hutka.
Herec, dabér a moderátor Josef Dvořák se k otázce politiky prý málokdy vyjadřuje. To, co se stalo minulý týden v Paříži, jej ale velmi zasáhlo.
„Na otázku imigrace nemám žádný vyhraněný názor, ale myslím si, že si s touto věcí daleko moudřejší lidé než já nevědí rady,“ pronesl pro ParlamentníListy.cz k tomu Dvořák.
Kolem imigrace jako takové se podle něj situace neustále hrotí. „Kolem otázky uprchlíků a islamistů se situace zhoršuje a vyhrocuje podle mého soudu stále více, ale připadá mi, že veškerá konání kolem toho neměla účinek, s jakým do toho politici nebo lidé, co o tom rozhodují, šli. Neřekl bych ale, že se o řešení politici poctivě nesnaží, spíše možná jen nejsou v těch východiscích tak úspěšní, jak sami předpokládali. Podle mne tady zřetelně chybí jedna věc. Totiž největší snahu o očištění by měl vyvolat sám islám, tedy zástupci islámu a Islámského státu, i když to je asi nereálné. Někteří lidé u nás se od chování islámu distancují, ale možná jen jeho zástupci nemají sílu na to, aby zabránili krutostem a násilí. Přesto by měl ten první krok v ochotě spolupracovat udělat islám,“ zamyslel se Dvořák.
„Jestliže jsem v cizí zemi a dostanu tam i občanství a jsem tam vítán, tak tam také musím respektovat zákony té dané země. Nejde to jinak, neboť by také mohla vzniknout obrovská anarchie v tom, co je povolené a co se má dodržovat. V hlavě mi ale neustále jde myšlenka, že pokud se všichni nespojí a nebudou se snažit zbavit zla a násilí, tak budou veškeré akce proti radikálům už dopředu neúspěšné,“ zmínil také herec.
Z muslimů a dalších přistěhovalců ale strach nemá. „Já jsem dosud nenarazil na nikoho z přistěhovalců, kdo by v mé přítomnosti dělal něco, co by mi přišlo nepříjemné,“ poznamenal k tomu.
„Já bych pana prezidenta za to, co řekl k přistěhovalcům, nijak nehanil. Ovšem musím zdůraznit, že nejsem v tomto žádný odborník, jen se snažím o problému načerpat co nejvíc informací a z různých názorů si pak sestavit ten svůj,“ sdělil dále herec..
Co se týče karikatur samotných, tak katolický kněz Tomáš Halík má prý v tomto ohledu názor rozumný. „Mně se to od něj zdá jako rozumný názor. Ovšem na druhou stranu se ani nám hercům nelíbí, když nás někdo karikuje a zesměšňuje. Jsme z toho pak rozladěni, přesto na to neodpovídáme násilným způsobem, jaký se odehrál,“ doplnil Dvořák.
Spisovatel a herec Jan Vodňanský by byl pro to, aby na situaci kolem imigrantů více dohlížely zpravodajské služby.
„Já si myslím, že otázka imigrace by se určitě měla řešit v rámci celé Evropy v duchu tradic a ideí EU. Podmínkou by ale mělo být, aby kolem osob z rizikových oblastí, tedy z Blízkého a Středního východu, které by u nás chtěly zůstat, více pracovaly zpravodajské služby, čili jako podmínka k udělení azylu by měla být prověrka zpravodajských služeb, které by měly u imigrantů prověřovat nejen jejich kontakty, ale i minulost,“ řekl ParlamentnímListům.cz Vodňanský.
Ke slovům prezidenta Zemana ale prý nemá, co by zmínil. „Ovšem s nějakou paušalizací nad osudy přistěhovalců bych nesouhlasil. Řešil bych to případ od případu a proto mluvím o prověřování jednotlivých osob prostřednictvím vysoce profesionálních zpravodajských služeb,“ poznamenal.
„Co mám říci na Tomia Okamuru? Jeho slova nejsou ani tak na odsouzení, jak spíše groteskní! Prostě je to jak ze Švejka.“
Naopak s Tomášem Halíkem v názoru na tvorbu časopisu Charlie Hebdo nesouzní. „Tomáš je můj přítel a spolužák z filosofické fakulty, ale v tomto bych s ním tak úplně nesouhlasil, protože nelze srovnávat satiru demokraticky zaměřeného časopisu, který si dělá legraci ze všech posvátných kultů hodně ostře, ale s intelektuálním nadhledem, s upachtěnou vulgární antisemitskou propagandou nějakého totalitního státu typu Hitlerova Německa. To se nedá srovnávat a proto bych si na rozdíl od pana Halíka placku s nápisem ´Jsem Charlie´ klidně připnul,“ zmínil.
Žádného českého politika, který by se nebál otázce imigrantů postavit čelem, ale prý nezná. „Žádné jméno mne v této souvislosti nenapadá. Možná jen kníže (Karel Schwarzenberg – pozn. red.) by to podle mne dokázal, pro svůj smysl pro své vzdělání, rozhled, diplomatické zkušenosti a autentické vnímání naší situace v evropském kontextu. Ze zahraničních politiků by podle mne střízlivě integraci azylantů dokázala řešit německá kancléřka Angela Merkelová. Německo má s touto politikou otevřenosti vůči světu totiž dlouholeté zkušenosti a zároveň zakouší i rizika, která taková politika má,“ doplnil Vodňanský.
Herečka, moderátorka, politička a občanská aktivistka Táňa Fischerová se především rozzlobila nad tím, co říká k otázce imigrantů Miloš Zeman.
„Já o žádných takových lidech, co tady žijí a nedokážou se přizpůsobit, nevím. Zda pan prezident někoho takového zná, tak ať o něm promluví veřejně a ať se kolem toho vede diskuse. Takové řeči, jako vede on, jsou ale nebezpečné. Pan prezident byl sice vždycky člověk tvrdé ruky, ale to, co nyní řekl v rozhovoru pro Deník, je podle mne hloupé. Jak si to představuje v reálu? To pojede do Sýrie a uklidní tam ty lidi, aby tam mohli Syřané žít?“ otázala se Fischerová.
Nad slovy Tomia Okamury se ale také zhrozila. „Jeho vyjadřování je pro mne naprosto nepřijatelné a je už za hranicí všeho, co bych mohla být ochotna tolerovat. Fakt je, že on to (s těmi prasaty) pak zmírňoval a řekl, že to tak úplně neřekl. On je ale ten, kdo stále štve proti druhým, což je pozoruhodné, neboť je sám napůl Japonec. Já jeho postoje nemohu přijmout ani maličko,“ poznamenala Fischerová.
Naopak slova Tomáše Halíka ji prý velmi potěšila. „Já si jej za to, co řekl, nesmírně vážím, neboť úkolem intelektuála není jít s proudem, ale zvednout otázky, které by tady měly znít. Já jsem velmi vděčná za to, že Tomáš Halík tuto věc takto zásadně položil. Samozřejmě, že i on zásadně odsuzuje vraždy v Charlie Hebdo, ale myslím si, že otázka, kterou vznáší, je správná. Musím připomenout, že jsem karikatury zmiňovaného časopisu předtím neznala, a tak ani nevím, co všechno napadaly a jakou formou – ale pokud karikují teroristu, jenž má v ústech Mohameda, tak to je v pořádku, neboť to je zneužívání symbolů. Ale úcta ke druhému spočívá přece v tom, že chápeme, že on vyznává někoho jiného, a proto nemá smysl mu jeho posvátnost brát,“ doplnila Fischerová k vyjádření kněze Halíka.
Podle ní by se určitě otázka imigrantů řešit měla, ale ani ona prý nezná žádného českého politika, který by se jí nebál.
„Naši politici moc obecně odvahu nemají a vždycky spíše splývají s většinovým proudem. A pokud odvahu mají, tak to jsou pak lidé typu Tomia Okamury, kteří jsou spíše takoví provokatéři a xenofobové. Ovšem já nevidím nikoho, kdo by byl hlasem rozumu a odvahy. Odvaha ale vždycky něco stojí, neboť na druhou stranu riskujete, že budete ´odejiti´ z politiky,“ poznamenala.
„Nejhorší důsledek toho, co by se stalo, by bylo, kdyby se začaly připravovat zákony na omezení občanských svobod a omezení imigrace. Samozřejmě, že kolem toho musí existovat nějaká jasná politika – už tady přece byla diskuse, kolik lidí jsme schopni přijmout ze Sýrie, kde jsou některé rodiny opravdu tragicky ohroženy, a mluvilo se kolem toho dokonce o počtu dvaceti tisíc lidí, víc ne. Vyvodit ale z vražd v Paříži závěr, že imigrace v žádném případě ne, tak to je podle mne nebezpečné, když je to otázka kvót a možností a také pracovních příležitostí. Samozřejmě, že naši lidé mají strach z toho, že jim pak práci vezmou přistěhovalci, neboť budou levnější – ale je to otázka kolem uspořádání společnosti a našich zákonů, a ne imigrace. Dovolím si tady připomenout, že bychom se měli spíše zamyslet nad tím, jak těmto uprchlíkům pomáhat ekonomicky a nerabovat jejich území – ať už jde o naftu či o plyn a jakékoliv další komodity,“ uzavřela Táňa Fischerová.
13. 1. 2015, Olga Böhmová, Parlamentní listy