Písničkář Jaroslav Hutka natvrdo: Zeman je nafoukaný hlupák a říká pitomosti. Kdyby byl prezidentem Schwarzenberg...

„Miloše Zemana vidím jako neomalence, opilce a naprosto nespolehlivého člověka. Navíc je to veliký nafoukanec,“ předestřel svůj pohled na českého prezidenta písničkář Jaroslav Hutka. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se ale Hutka takto bez obalu vyjádřil i k jiným dotazům vztahujícím se k Zemanovu jménu. Nejen k jeho jménu...

Miloš Zeman je zhruba v polovině svého prezidentování. Lze si v obecnosti říci, že šlo o úspěšných dva a půl roku? Je dobře, že prezidentem se stal zrovna on, a ne Karel Schwarzenberg? Co by dnes bylo v Česku jinak?
Samozřejmě bych byl radši, kdyby na tomto postu byl Karel Schwarzenberg, protože tím pádem by tu funkci nedělal tak zbytečně nápadnou. On by naopak v zahraničí reprezentoval, ovšem ne svým jménem, jak by se mohlo zdát, ale svými styky a přátelským postojem vůči světu a svou schopností býti diplomatem. To by bylo pro nás daleko výhodnější a vítanější. Miloše Zemana naopak vidím jako neomalence, opilce a naprosto nespolehlivého člověka. Navíc je to veliký nafoukanec. Když se třeba zmýlí s Peroutkou, tak se vůbec nelekne jeho velikosti a ani toho, že byl šest let v kriminále a že měl potom zajímavý a problémový osud v emigraci... Dalším článkem je pak ten jeho hloupý mluvčí, který dokáže člověka totálně zarazit svou tupostí, na kterou se nedá nijak odpovědět. Všeobecně ale tupost, která z Hradu nyní jde, je pro nás neštěstím a izolací. Jediné štěstí pro naši zemi je, že jsme malincí a izolovaní od světa, takže Zeman ubližuje jenom nám, ale nikomu dalšímu už ne. Naštěstí jsme však členy EU, takže se nemůžeme propadnout do nějaké vyložené diktatury, i když žijeme v příkopu hlouposti, která určité skupině obyvatel asi nevadí. To mne ovšem šokuje maximálně, možná víc, nežli nespolehlivý alkoholismus prezidenta.

Zeman se vydal poměrně aktivně na pole zahraniční politiky. Již v minulosti navštívil Čínu a Moskvu a metropole dalších postsovětských států. Počíná si podle vás dobře, když jezdí do těchto destinací? Dle expertů zanedbává tradiční pojetí lidských práv a preferuje dělání byznysu...
Zahraniční politika Zemana je velmi špatná a dokonce škodlivá. Dnes se totiž Rusko vůbec netváří přátelsky vůči celému světu a vůči Evropě obzvláště ne. Zeman by měl v tomto s Evropou držet basu i s logikou toho, že máme špatnou zkušenost s ruskou okupací v roce 1968, protože okupace byla stavěná na „bratrské pomoci“. Situace na Ukrajině pak toto jen podezřele připomíná. U Zemana je s ohledem na to vše proto vztah k Rusku velmi podezřelý, až patologický a možná, že v pozadí tohoto jeho vztahu mohou být další, temnější věci. Kamarádit se s Putinem, tak na to musí mít člověk nejenom žaludek, ale zároveň i jakousi politickou zátěž. A jeho vztah k Číně? Tak to se mi zdá úplně směšný, neboť je iluze, že by Miloš Zeman dokázal něco velkého dojednat v obchodě s Čínou. Jsme malinká zemička a Čína má velké světové zájmy, proto můžeme na šachovnici hrát jenom malinkatého piona. Já nevím, zda si vůbec v Číně někdo všimne toho, že je Zeman navštíví. On možná tyhle cesty dělá jenom proto, aby se vytahoval před místním publikem, protože tradičně my o Číně a o Rusku, tedy bývalém Sovětském svazu, víme málo. Ovšem ještě méně víme o Západu. On ho ale na ten Západ také nikdo nezve, neboť to je neomalenec a neumí se chovat. Já si třeba nedokážu představit jeho státní návštěvu v Madridu či v Paříži... Oni ho tam tak jako tak stejně nechtějí zvát, neboť mají asi obavu z toho, že by se tam choval jako pitomec a primitiv. Takže možná i proto jezdí spíše na Východ, kde jim jeho chování nevadí a kde jim asi vyhovuje, že on k nim o tématu lidských práv nepromlouvá.

Islám, imigrace, Islámský stát... Zde prezidentův hlas zní jasně: Odmítá přijímání muslimských uprchlíků, Islámský stát srovnává s nacismem, vybízí k ostraze hranic před imigranty. Liberální komentátoři ale tvrdí, že se podbízí xenofobním pudům české veřejnosti. Co na to říkáte? K tomuto tématu se nyní dost ostře vymezují vědci, kteří sepsali výzvu proti xenofobii. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček ale k tomu řekl, že vědci se zaštiťují výzvou k toleranci a sami se projevují netolerantně, neboť českou společnost jakýmsi způsobem nyní poučují.
Reakce Ovčáčka na akci vědců je až arogantní. Nedá se ale na to racionálně odpovědět, přitom hlas vědců je jedna z mála rozumných věcí, protože nás nacistické tendence vskutku ohrožují poměrně více nežli samotní uprchlíci. Kolem nich se prostě srocují přehnané emoce. Uprchlíků je sice strašné množství, ale Evropa je velká a bohatá a je schopná je absorbovat. Z Československa za dob komunismu přitom uteklo daleko více lidí, než je nyní imigrantů, kteří do Evropy prchají. Z celého Východu ostatně utíkalo množství lidí a Západ je přitom byl schopný absorbovat. Dobře, nejsme černí, ale mezi nimi také není sto procent islamistů! Je to ale situace, která je některými lidmi značně zjednodušená a ti lidé navíc mají mnohdy k imigrantům až populistický a nelidský postoj. Je ale naší povinností, abychom pomáhali lidem v nouzi! A když Ovčáček řekne, že hlas vědců rozděluje společnost, tak to je nemožný postoj; v demokratické společnosti by totiž mělo být vyjádření svobodného názoru samozřejmé, není to žádné rozdělování společnosti, je to jen konkurence názorů a pohledů. Postoj Ovčáčka je proto až nebezpečný.

Když už zmiňujete Jiřího Ovčáčka, tak on není sám, kdo Zemana obklopuje. Co říkáte třeba na Vratislava Mynáře, Hynka Kmoníčka či senátora Jana Velebu? Dává mu tento hradní aparát dobrý servis?
On si tyto lidi vybral, tak mu snad pomáhají. Vždycky existuje taková psychologická tendence, že ten hlavní vůdce to myslí dobře, ovšem jemu to kazí ti ostatní pod ním. To se dokonce říkalo i o Brežněvovi. Prý on okupaci nechtěl, chtěli ji ale „ti jeho“. To samé se nyní říká o Putinovi. Já si však myslím, že lidé kolem Zemana dělají a chtějí to stejné jako on, a proto je tady zbytečný optimismus, že on to myslí dobře, ovšem je nějak izolován a neví, co se děje. Ne, podle mne to myslí špatně, myslí totiž jen na sebe a na své vlastní zájmy, které nejsou úplně jasné.

Co byste řekl s odstupem času na různá Zemanova vyjádření, ať již jde o známá slova „kunda sem, kunda tam“, či že vláda „zkurvila“ služební zákon? Také nelze zapomenout na jeho vrávorání nad korunovačními klenoty. Pomohla tato extempore Zemanovi, nebo si jimi uškodil?
Pravda je, že si přes léto dal trochu pokoj. Já si však myslím, že se až mučednicky krotí. On si totiž dělá, co chce, a protože má pocit, že může, tak je to nafoukaný suverén. Ale jeho klimbání nad korunovačními klenoty bylo zásadní faux pas. Když se to stalo, tak jsem si říkal, že právě teď u občanů zcela ztratil jméno. Neztratil. Další otřesná věc je to pomlouvání Peroutky. A ony kundy? Asi chtěl být ten den vulgární, když to řekl. Ovšem anglický výraz „pussy“ přeložil fakt blbě, neboť by to šlo přeložit jako „pipina“ či jako „kočka“, „kočička“, což je výraz zjemnělý a v češtině je pro to slovo dokonce i ekvivalent „kačenka“ či „mušlička“... Nadto slovo „pussy“ se ve významu kočička používá i v Holandsku. Angličané ale mají pro to, co chtěl Zeman říci, slovo „cunt“, které vulgární už je a vystihuje přitom přesně to, co Zeman naznačoval. Podle mne je Zeman polovzdělanec a jen se vytahuje, že umí dobře anglicky.

Miloš Zeman dlouhodobě nemá rád novináře, novináři zase nemají rádi Zemana. Kdo za tento vztah může? Jsou třeba novináři na prezidenta zbytečně zlí?
Nejen jeho vyjádření na konto novinářů jsou neomalená... Tady v tomto případě jde ale spíše o to, že když se jej někdo optá na něco zcela přímo, tak on to považuje za neomalenost a debilitu. A proto nadává jako hospodský pitomec, protože v tu chvíli nemá protiargument. Nemusíme si ale připomínat, že jsou dobří a špatní novináři, ovšem všichni sami za sebe cítí, že jsou tady od toho, aby odhalovali politickou skutečnost. Co totiž předvádí politici, tak to jsou jen politické a lobbistické tahy a novináři jsou tu od toho, aby to pak veřejnosti vysvětlili. Jejich funkce je proto ve společnosti nezástupná, ale Zemanovi vadí, že by jim měl něco vysvětlovat. On prostě nemá v sobě žádnou demokratickou podstatu. Jako hysterika jej totiž pravda – anebo když po něm někdo chce vysvětlení – vždy rozčílí. Je to člověk, který podle mne nemá v demokracii co dělat.

„Nebudu fíkusem v koutě a úředníkem, co jen podepisuje,“ opakuje často prezident a jedná podle toho. Například odmítá jmenovat některé profesory, komentoval složení vznikající vlády a hlavně – bez ohledu na sněmovní většinu – jednu vládu sám stvořil. Co vás při tom napadá?
Že lže. Když říkal, že nechce být mašinou na podpisování, tak ať není! Ale on dělá politiku, kde ji dělat nemá, jako v případě nejmenování těch profesorů. Jemu sice nejdou pod nos, ale při tom na jejich konto nemá reálný argument, třeba že by byli ve svém oboru nedostateční. Akademická společnost ví velmi dobře, proč zrovna tyto lidi navrhuje. A navíc prezident má tady být jen jakýmsi „sluníčkem“, který se aktu jmenování profesorů účastní, kdy na profesora jako významnou osobu společensky „posvítí“. Prezident prostě u tohoto aktu jmenování je pouze přítomen, a to jen jako reprezentant státu. Kromě jiného i proto, aby bylo všem jasné, že profesoři jsou bohatstvím tohoto státu. Od toho tam ten prezident je. Jenže Zeman bez ohledu na to, že tomu nerozumí, si přesto usmyslí, že někoho jmenovat nebude, a to jen proto, že se jemu osobně zrovna dvakrát nelíbí.

Co vám běží hlavou, když vidíte, jak jásající davy vítají prezidenta v regionech? Považují jej ti lidé tam právem za svého „tribuna“?
Musí se to vzít také z toho úhlu, že když někam přijede atrakce, tak to lidi zajímá. Je prostě u nás atrakcí, že prezident nejezdí do Berlína, do Paříže, ale na venkov, po okresech. Třeba ho ale opravdu pár lidí rádo vidí, má v nich část svých zastánců. To je ovšem problém složitější a já ho nedokážu nijak rozložit, protože jsme navíc ještě od dob obrození odděleni jazykově od někdejšího českého království. Máme pořád komplex ze zahraničí, z neznáma. Tam někde je pak možná zakořeněn úspěch Zemana u lidí, co mají strach.

Jenže tady máme druhý extrém, kdy je prezident veřejností častován výrazy typu „prase“ a je mu vyčítán k tomu i jeho vzhled, sklony k alkoholismu a kouření a jiné zcela osobní věci, kvůli kterým Zeman prý neumí reprezentovat. Je to zasloužené?
Takové vyjadřování je dílem toho, že jsou diskuse na internetu anonymní. Tento problém se ale netýká jenom Zemana, týká se třeba i mne. Kolem webu se prostě střetává parta neomalenců, co si léčí komplex méněcennosti zbabělým nadáváním, neboť jim na to nikdo neodpoví. No a když odpoví, tak se to zpravidla děje na Facebooku, anebo v diskusích pod novinovými články, a to ještě podobně hrubou záplatou. To však tyto lidi baví.

Bude podle vás Miloš Zeman v roce 2018 znovu kandidovat do funkce prezidenta? Lze si již nyní tipnout, jací protikandidáti typově budou stát proti němu? Tomáš Halík, Jan Švejnar, či někdo jiný? Jakým způsobem a s jakými tématy by volby mohl Miloš Zeman vyhrát?
Prezident, který je ve funkci, má tu výhodu, že se o něm ví, kdo to je a jaké názory zastává. Platí, že i když lidé znají svou mizernou situaci, tak ji znají, a méně se jí obávají. Z něčeho neznámého ale mají strach. V tomto tedy bude výhoda Miloše Zemana. Kolem sebe má navíc takovou partu, že má i velkou šanci znovu ve volbách uspět. To je sice špatná zpráva, mne mrzí, ale taková situace prostě je. Kdo z těch protikandidátů se vyklube? Uvidíme. U lidových voleb je ovšem důležitá také kampaň, ne jen jméno; lidi se totiž dost často rozhodují na základě mnoha jednoduchých věcí a jednoduchých obrázků. U našich lidí, co jsou zvyklí spíše své dějiny sledovat, a ne je vytvářet, tak tam to ale nevypadá, že by se našla skupina, co by chtěla protlačit někoho demokraticky smýšlejícího, protože tak bojovní Češi nejsou.

Odpustil podle vás už Zeman „zrádcům“ v ČSSD, kteří ho o prezidentský post připravili v roce 2003? Mnoho lidí mi v poslední době k tomu řeklo, že je pomstychtivý...
Stoprocentně těmto lidem neodpustil! Jeho, když někdo urazil, tak už pro něj přestal existovat. Já jsem si dokonce kdysi se Zemanem tykal, byli jsme kamarádi, ale o mnoho let později jsem o něm a o opoziční smlouvě napsal článek... No a pak jsme se potkali a já zjistil, že si najednou vykáme. Přitom jsem mu připomínal naše kamarádství, on mi na to ale odvětil: „Lidi se schází a zase rozchází!“

Takže se změnil postupem doby?
Já myslím, že ne, že je to teď ještě horší, a to zvláště s tím jeho alkoholem a s jeho frustrací, že se mu nepodařila první volba prezidenta. Když se mu to teď ale po letech podařilo, tak si myslím, že ani nemá chuť někomu odpouštět. Naopak by ho asi bavilo se mstít a užívat si toho, že vyhrál a porazil všechny ostatní. A zda se změnil od té doby, kdy byl premiérem, nějak výrazně? Tak to nevím. Ten jeho „politický život“ znám jenom z médií, takže se musím spolehnout na to, jak jeho osobu zobrazují právě média. Avšak podle nich bych soudil, že je to spíše s ním dnes horší nežli lepší.

Jakou stopu svým prezidentstvím Miloš Zeman nejspíše zanechá českému národu? Co bude pod jeho jménem napsáno v učebnicích dějepisu?
To je divná otázka... oni také byli prezidenty Gottwald, Zápotocký či Novotný, což jsou prezidenti pouze v nějaké řadě – a politická situace v „jejich době“ byla dokonce ještě horší než nyní – a o nich se dnes přitom pouze řekne, že byli a nikdo k tomu už neumí vysvětlit, kým byli. Ovšem vezměte si takového Václava Klause. Ten tady byl jako prezident deset let a jako předseda vlády měl dokonce výrazný vliv na hospodářský vývoj a i na rozdělení majetku, přitom jeho jméno jako by se dnes již vytrácelo a jako by se lidi o něj přestali zajímat. No, a když už řekne veřejně nějaký názor, tak jakoby se veřejnost nad tím usmívala. Je možné, že Zeman dopadne stejně jako on a čas ho zapomene. Víceméně, co Zeman dělá, tak to je pro nás sice otřesné, ale pro historii je to naprosto nezajímavé. Je to jen nafoukaný hlupák, který říká pitomosti a historie jej proto tak nějak odloží. Protože – co s tím?

Olga Böhmová, Parlamentní listy, 21. 8. 2015