"Udavač z Těšína, koncert mu začíná, vtíravým hlasem svým bude nám zpívat," notuje Jaroslav Hutka chytlavou melodii své poslední písně. Udavačem z Těšína myslí kolegu písničkáře Jaromíra Nohavicu, který na konci osmdesátých let spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností.
"Jak je ten udavač krásný, jak velký je umělec, výraz má zřetelně jasný, dnes nám zpívá zbabělec," opakuje Hutka v refrénu písničky, kterou napsal v červenci ve Francii a jejíž nahrávka koluje elektronickou poštou.
"Byla to spontánní reakce na to, jak Jaromír Nohavica reagoval na informace o tom, že spolupracoval s StB," říká Jaroslav Hutka.
Zpěváky Hutku i Nohavicu kdysi považovala většina lidí za protirežimní písničkáře. Každý z nich se však s komunistickým režimem vyrovnal po svém.
Hutkovi Státní bezpečnost znepříjemňovala život. Na přelomu 70. a 80. let ho estébáci šikanovali a snažili se ho "dobrovolně" dostat z Československa. To se jim nakonec v rámci akce Asanace podařilo.
Nohavica naopak s StB spolupracoval. Díky tomu mohl na sklonku 80. let zpívat emigrantům ve Vídni. Musel však odtamtud přivézt tajné policii zprávy o tom, jak se exulantům daří.
"Chudák Kryl si mu tam vylil srdce," vyčítal mu už před časem Hutka. A znovu se k tomu vrací i ve své písni: "Na cestě do Vídně, zachoval se bídně, písničkáře Kryla jidášsky objal," zní v jedné z nejsilnějších částí skladby. Nohavica se k písni nechtěl vyjádřit.
vib, zuj, iDNES, 12. listopadu 2007