Už pošesté za sebou (poprvé v roce 2006) vyhlásil Olomoucký
kraj "Ceny za přínos v oblasti kultury". Za celoživotní přínos
v oblasti kultury bude ve středu 4. dubna 2012 uveden do této
„Dvorany slávy“ známý písničkář Jaroslav Hutka. Při výběru
jednotlivých adeptů na ceny Olomouckého kraje v oblasti
kultury bylo přihlíženo především k významu jednotlivých
osobností nebo realizovaných počinů v celostátním měřítku ve
sledovacím období. Rovněž bylo přihlíženo k ohlasům
veřejnosti na realizované aktivity v kulturní oblasti, trvalosti
přínosu jednotlivých aktivit a k vazbě osobnosti nebo aktivity na
Olomoucký kraj. Za povšimnutí stojí jistě i ta skutečnost, že
Cenu za výjimečný počin roku 2010 v oblasti profesionálního
umění v oblasti hudby získal z celkového počtu 84 nominací i
náš Mohelnický dostavník.
Jaroslav Hutka se narodil 21. dubna 1947 v Olomouci. Rodina
bydlela v centru Olomouce v domě, který jeho otec řádně koupil
ještě před válkou. Tatínek obchodoval s nábytkem. Dům, který
jim patřil, měl vpředu kanceláře s prodejnou nábytku a vzadu
pak byl pětipokojový byt. Po převratu v roce 1948 jim byl ale
tento dům „znárodněn“ a těsně před Vánocemi roku 1952 pak
vojáci se samopaly celou rodinu odvezli do cca 40 km
vzdáleného Bouzova, kde jim bylo poskytnuto bydlení o
velikosti 1,5 místnosti přímo na policejní strážnici. Zde zůstali
dva roky (rodiče se třemi malými dětmi). Malý Jaroslav na
Bouzově začal chodit do školy - jednotřídky (první až pátá třída
s celkovým počtem 21 dětí), na což dodnes rád vzpomíná.
Maminka Jaroslava pochází z nedalekého Bohdalova (bývalé
Sudety - Bohdalov totiž ležel přesně na hranici protektorátu a
německé Říše). Její tatínek František Lánský byl v Bohdalově
rychtářem (starostou) a to již před první světovou válkou. Dožil
se krásných 95 let. Mimo jiné zde zavedl elektrifikaci a nechal
postavit pro tuto zapadlou obec i nezbytnou silnici. Jaroslav
Hutka si kraj kolem Bohdalova oblíbil, jezdil zde s maminkou na
prázdniny a o přírodě kolem Bohdalova napsal dokonce i píseň
„Krajina“, ve které tuto „zapomenutou“ krajinu popsal. Jeho
předkové jsou pohřbeni na hřbitově ve Studené Loučce (viz
píseň „Krajina“ a zde její konec….“hřbitůvek bez zdi“). Písničkář
Jaroslav Hutka na veřejnosti začal vystupovat koncem
šedesátých let. Nedílnou součástí jeho bohatého repertoáru
jsou i moravské lidové balady. Jaroslav byl výrazným odpůrcem
komunistického režimu a stal se i signatářem Charty 77. V roce
1978 však byl přinucen k emigraci do Nizozemí. Zpět do své
vlasti se vrátil až 25. listopadu 1989. Je autorem několika
básnických sbírek, řady fejetonů a mnoha dalších prozaických
textů. Mezi jeho nejznámější písně zcela nepochybně patří
„Náměšť“ (z roku 1973), která byla původně složená pod
názvem „Krásný je vzduch“ jako hymna „I. Hanáckého Folk &
Country Festivalu“ (festival se měl konat 10. - 12. srpna 1973
ve známém amfiteátru v Náměšti na Hané). Tehdy bylo
prodáno více jak 20.000 vstupenek, ale tři týdny před jeho
začátkem byl festival v rámci tehdejší „normalizace moci“
zakázán. Písnička ale nezapadla a později se dokonce stala
jednou z nejznámějších písní „sametové revoluce“.
Jaroslav Hutka a Mohelnice - Poprvé byl Jaroslav Hutka
pozván pořadatelem 21. Mohelnického dostavníku jako
účinkující v roce 1995. Tehdy Jaroslav před svým dostavnickým
recitálem na hradě Bouzově, jak sám říká, si velice dobře
pamatuje na „báječný týden na Bouzově“ i na celý festival
v Mohelnici, kde při recitálu v galapřehlídce vedle něho na
podiu seděla tehdy jeho malá dcera Klárka. Od nás pořadatelů
dostal prestižní cenu „Mohelnický zelňák“. Tu má dodnes
umístěnou ve svém ateliéru na své chalupě. Podruhé k nám do
Mohelnice přijel 16. 12. 2000, kdy společně s Radimem
Hladíkem vystoupil jako host tradičního vánočního koncertu
Smolařů. A po třetí k nám přijel 14. 11. 2009. Tehdy přijal naše
pozvání vystoupit v kinosále MKS při příležitosti oslav 20 výročí
„sametové revoluce“.
19. února letošního roku mi Jaroslav Hutka prostřednictvím
internetu napsal, že zrovna pobývá v Indii v městě Hampi, které
je prý strašně pokálené od zdejších posvátných krav. Blízko
jednoho chrámu, kudy také chodí sloni, viděl na vlastní oči, jak
jednu žebračku okradly dvě drzé opice. Tato oblast
s významnými památkami byla v roce 1986 zapsána do
Seznamu světového dědictví UNESCO. Jaroslav jel do Indie na
tři měsíce, kde u moře v rybářské vesničce Agonda
v nejmenším indickém státě Goa (jižní Indie - bývalá
portugalská kolonie) dopisoval všechny věci z exilu, což
znamená napsat tři docela tlusté knihy a hromadu povídek.
V místě, kde se nejvíce pohyboval, je spousta kostelů a také
největší křesťanské chrámy v Asii, které, jak sám říká, jsou
monumentální a fascinující. Jaroslav má tři děti (Vavřince,
Klárku a Elišku).
Jeho dcera Klárka, se kterou byl v roce 1995 na našem
Mohelnickém dostavníku, v současné době studuje antiku na
univerzitě v Edinburghu (Skotsko). Jaroslav Hutka se do
předání Cen Olomouckého kraje stihnul z cest po Indii
v pořádku vrátit zpět do své vlasti. Již teď oba se těšíme na
naše osobní setkání a čtenářům Objektivu Mohelnice slibujeme
další povídání o dojmech, zážitcích a dobrodružstvích nejen z
Jaroslavova nedávného putování po Indii. Redakce Objektivu
Mohelnice tímto jménem svým a jménem všech příznivců
Jaroslavu Hutkovi upřímně blahopřeje k udělení "Ceny
Olomouckého kraje Za celoživotní přínos v oblasti kultury", a
těší se nejen na jeho další písničky, fejetony či povídky, ale
snad i na jeho brzkou návštěvu Mohelnice a jejího okolí.
OBJEKTIV MOHELNICE - březen 2012 - str. 3
Pavel Aligátor Nenkovský