reakce 1.   Svědectví o Svědectví Pavel Tigrid - nejnenáviděnější nepřítel. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: P. Všelichová. Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Komunistický převrat v únoru 1948 vyvolal obrovskou uprchlickou vlnu. Do světa se z Československa vydali příslušníci inteligence, lékaři, inženýři, podnikatelé, ale také spisovatelé a novináři. Mnozí z nich nikdy neztratili kontakt se svou vlastí a bojovali za demokracii v Československu ze svých nových domovů. Bylo to nebezpečné pro ně, i pro jejich blízké. A to na obou stranách železné opony... 2.   Svědkové, kteří měli mlčet Vyšetřovatel Grebeníček nedal spravedlnosti šanci. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: J. Novák Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Většinou představuje příběhy lidí, kteří se postavili čestně a statečně totalitnímu režimu a byli jím krutě trestáni. Dnes ale nebude žalovat na justici poddanou totalitě, ale bude vinit tu současnou. Uslyšíte svědky, kteří nemohli promluvit v procesu s Aloisem Grebeníčkem, který nebyl po dobu šesti let odsouzen, hlavně proto, že nebyl ani souzen. 3.   Nesvéprávný Oázou svobody byla psychiatrická léčebna. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: J. Novák Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Po osmačtyřicátém roce se v Československu dalo mlčky přežívat v daných podmínkách, protestovat proti nim a riskovat tím svobodu a život. Nebo složitě emigrovat. Existovala ale ještě jedna cesta. Cesta vnitřní emigrace. Tu nastoupil malíř Milouš Kurovský. 4.   Rozdělená rodina Únor 1948 rozmetal rodinu prvorepublikového předsedy vlády. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie P. Všelichová Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Tentokrát přiblíží osud jedné významné rodiny. František Udržal, přední český politik, měl statek a vilu v Rovni ve východních Čechách, velmi dobré vztahy s prezidentem Masarykem a respekt. Doma i v politice. Příběhy dvou jeho vnuček jsou zčásti podobné, liší se však svými konci. Jedné se podařilo spolu s rodiči emigrovat, ta druhá tolik štěstí neměla. Se svou matkou byla dopadena na hranicích a zůstala v Československu. 5.   Výbuchy Vladimíra Hučína Exploze na Moravě řešila komunistická bezpečnost i polistopadová justice. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: P. Lokaj Lidí, kteří s komunistickým režimem nesouhlasili, byly stovky, tisíce, miliony. Ale jak mohli dát najevo, že tato diktatura není právě podle jejich gusta? Svoboda slova neexistovala, volby byly předem rozhodnuté, vše ovládala komunistická strana a neměnnost zaběhnutých kolejí bedlivě střežila státní bezpečnost. Typickým projevem nesouhlasu tehdejší doby byl intelektuální vzdor Charty 77. Ale co si počít daleko od Prahy, kde se chartisté spočítají na prstech jedné ruky? Přesto se našli lidé, kteří se rozhodli pro čin. Razantní, jasný, cílený. 6.   Knížectví Hutt River Kuriozní recese přelstila státní orgány. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: P. Lokaj Lidé, kteří vášnivě rádi cestovali, to měli v komunistickém Československu opravdu těžké. Železná opona obklopovala zemi sice jen zčásti, ale i cestování do ostatních takzvaných socialistických států bylo velmi složité. A kdo s režimem nevycházel dobře, mohl přijít o cestovní pas a tím i jakoukoli možnost opustit zemi, třeba jen na jednodenní výlet. Budeme vám vyprávět příběh muže, který využil uvolněné atmosféry šedesátých let a dostal se i za železnou oponu. Jenže režim začal být tvrdší a tvrdší. Vladimír Kříž cítil, že možná bude zavřený v malé republice navždy. A to za žádnou cenu nechtěl. 7.   Bolesti černého barona U pomocných technických praporů se život měnil v boj o přežití. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: J. Novák PTP - byla to podivná součást armády. Chlapci i prošedivělí otcové rodin v uniformách či montérkách, studenti vyhození ze studií i jejich učitelé, synové kulaků i živnostníků, kulaci i živnostníci, úředníci i synové úředníků, chlapci, kteří se provinili tím, že řekli něco sami, nebo že něco řekli jejich rodiče. Kněží, řeholníci i bohoslovci, ale také Romové, Němci nebo Maďaři a také recidivisté trestaní za kriminální delikty... Vladimír Lopaťuk byl studentem. Právě úspěšně dokončil druhý ročník teologické fakulty. Byla to sice doba, kdy by ho čekal řádný povolávací rozkaz, ale to se studentů vysokých škol logicky netýká... Omyl. Vše bylo jinak... 8.   Bod zlomu Únor 1948 brutálně proměnil životy lidí. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: J. Novák Říká se, že neznalost neomlouvá a zároveň, že nevědomost zodpovědnosti nečiní. Pro většinu našeho národa byla poválečná léta příliš blízko válce, aby lidé byli ostražití až do morku kosti před dalším nebezpečím. Problém je, že druhá strana si toho byla vědoma a některé děje a některé události už byly dávno naplánovány. Únor 48 byl na straně jedné výsledkem dalšího zrůdného plánu, na straně druhé vyústěním zbytnělého idealismu toho lidu, který ve výsledku prohrál. Mnohdy své celé životy. Čestmír Čejka byl jedním z těch, kteří se osobně setkali s našimi osvoboditeli a díky čistě lidským zážitkům mohl o to dřív chápat, že cesta spojení se Sovětským svazem a nadvláda komunistů nepřinese lidem nic dobrého. Byl tudíž i jedním z těch, které bylo třeba záhy umlčet. 9.   Uprchlík z Valdic Kde hledat pomoc, když se popravuje a všichni mají strach? Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: P. Lokaj Snem každého vězně je svým věznitelům uprchnout. Skutečný zločinec si na útěku zpravidla počíná bezohledně. Naproti tomu, politický vězeň 50. let Jan Roman, který je hrdinou našeho příběhu, byl sužován morální odpovědností za osudy lidí, které musel chtě nechtě do svého útěku zasvětit, a tím je vystavit nebezpečí. Náš hrdina je v roce 1952 již zkušeným politickým vězněm. Byl zatčen v 19 letech před maturitou. Jako člen brněnské skupiny mladých lidí, kteří nesouhlasili s novým režimem a snažili se mu škodit např. šířením protirežimních letáků, byl odsouzen v první vlně politických procesů v roce 1949. Patřil mezi první vězně, kteří v jáchymovských táborech střídali německé válečné zajatce. V Jáchymově onemocněl hornickou nemocí a byl přeřazen do Valdické kartouzy. Zde se mu naskytla příležitost uskutečnit svůj sen o útěku. 10.   Otoman Zašil dvě děti a manželku do starého kavalce a převezl je za ostnaté dráty. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie M. Petrov Ondrej Donoval utekl 25. května 1956 nedaleko Aše do západního Německa. Na motorce. Nebyl by to ovšem nijak originální útěk, kdyby za motorkou ukryté ve starém otomanu neprovezl ženu a dvě děti. Byl to pro všechny čtyři nejdůležitější den jejich života. Původní plán byl převézt rodinu v bedně na dřevo, na dvoukoláku za motorkou. Ta však byla pro ženu a dvě děti malá. Pak Ondreje Donovala napadlo, že by mohl použít starý gauč. Vyšlo to. Dovnitř se vešla manželka a dvě děti. Pohraničníkům již dopředu řekl, že si do vodárny, kde pracoval, přiveze divan na spaní. A děti věděly, že nesmí ani muknout, jinak je zavřou. Věděl, že manželku a děti může ucítit pes. Proto dal do motoru více oleje, aby kouř smrděl. A útěk se zdařil. Všichni se dostali za železnou oponu. Divan a káru si vzali Američané, že je vystaví ve Washingtonu. Donovalovi chtěli odcestovat také do Ameriky, ale nakonec zůstali v Německu. Nelitovali. Jejich synové se v Německu uchytili a daří se jim dobře. reakce