1. Dráty, které zabíjely
Kdo zabíjel a nutil zabíjet na přísně střežené hranici komunistického Československa? První díl nového cyklu o odvaze a smrti, ale i absurditě zrůdného politického systému
Důmyslná, nelidská, absurdní. Tak vypadala železná opona, která krátce po komunistickém puči v únoru 1948 začala vyrůstat na hranici mezi bolševickým táborem a demokratickým světem. Systém drátů, do nichž na mnoha místech pouštěli bdělí strážci hranic elektřinu, zátarasů a nášlapných min má na svědomí stovky životů. Nejen těch, kteří se pokoušeli dostat na druhou stranu, ale i těch, kteří se zbraní v ruce střežili výdobytky gottwaldovského socialismu. Pořadem provází a absurditu zrůdného politického systému komentuje Jaroslav Hutka.
Příběhy lidí, kteří utíkali přes dráty
Praha - S podtitulem Dráty, které zabíjely začne dnes ve 22.10 hodin na ČT1 ojedinělý dokumentární seriál Příběhy železné opony.
Průvodce devětatřicetidílným pořadem písničkář Jaroslav Hutka, jenž sám zakusil emigraci, v něm představí osudy lidí, kteří se pokusili přejít do svobodného světa. Na otázku, kdo zabíjel a nutil zabíjet na přísně střežené hranici komunistického Československa, odpoví tým, který se inspiroval stejnojmennou knihou reportéra MF DNES Luďka Navary.
Důmyslně nelidský systém drátů s elektřinou, zátarasů i nášlapných min měl na svědomí stovky životů. Součástí dokumentů však bude i neméně smutný pohled na současnost, za většinu tragédií totiž nebyl nikdo potrestán. „Kronika nespravedlnosti je zapotřebí,” věří režisér Jan Novák. „Přichází v hodině dvanácté, hrdiny příběhů jsou staří lidé.”
Maketa železné opony vyrostla ve vojenském prostoru ve Vyškově.
Mladá fronta Dnes, 2. 1. 2006
Příběhy železné opony nejsou uzavřeny, hlásí se další lidé
Česká televize začala vysílat seriál dokumentů o emigrantech z komunistického Československa. Autor předlohy už nabral nové materiály
Jižní Morava - První díl cyklu Příběhy železné opony odvysílala včera Česká televize. Události natočené podle stejnojmenné knihy redaktora MF DNES Luďka Navary bude obrazovka nabízet dalších osmatřicet pondělních večerů. Představí v nich lidi, kteří se pokusili utéct z komunistického Československa, někdy úspěšně, jindy neúspěšně - to když skončili v žaláři nebo na hranici přišli o život.
Knihu sedmnácti osudů vydalo brněnské nakladatelství Host v roce 2004. „Když se televize rozhodla ji zfilmovat, chtěli jsme natočit dílů víc. Luděk Navara je průběžně doplňuje,” uvedl režisér projektu Jan Novák. Ve dvou případech autora na svůj osud či na osud svých blízkých dodatečně upozornili sami čtenáři jeho knihy. Příběhy byly natolik zajímavé, že se i ony dočkají zfilmování. „Na Brňana Ladislava Králíčka mě upozornili jeho známí, on sám žije v Americe,” prozradil Navara. Z Československa Králíček utekl v roce 1961 se skupinou přátel, které poznal ve vězení v Jáchymově. Tam se dostal už za svůj první pokus o odchod na svobodu v roce 1950, tehdy se mu ale za ostnaté dráty u Břeclavi proniknout nepodařilo. Utéct se pokusil i z Jáchymova, ani to nevyšlo. Podruhé se na únik z komunismu připravil se svými spoluvězni důkladně. Nákladní auto Tatra 128 opatřili ostrým břitem a ocelovým plátem, který je měl ochránit před střelbou. Králíček s přítelem, který s sebou vezl ženu i děti, a s dalším kamarádem, jehož doprovázela přítelkyně, prorazili ostnaté dráty u Českých Velenic.
„Vyrobili si vlastně takový tank, v Rakousku mu pak novináři přezdívali Tank svobody,” popisuje Navara. Další z příběhů, které nejsou popsány v knize, se stal Jindřichu Řihánkovi a jeho kamarádovi. „Za dráty přejeli na koních v roce 1962,” říká Navara. Oba byli členy jezdeckého oddílu, hranici přešli u Folmavy na Domažlicku. Pořídili si tehdy oblečení velmi podobné uniformám pohraniční stráže. Skuteční pohraničníci je tehdy ještě zdvořile pozdravili v domnění, že se baví se svými kolegy. Když se vzpamatovali, Řihánek s přítelem už svobodně cválali po bavorské straně.
Exteriéry útěků natáčí televize ve vojenském prostoru ve Vyškově. „Můžeme si tam střílet a házet granáty, jak potřebujeme, a ještě na nás dávají pozor. Aby nás někdo omylem nezastřelil nebo abychom my nehodili granát na ně,” pochvaluje si režisér. Soudní líčení filmaři natáčí v jednací síni Městského soudu v Brně. „Pomáhá nám téměř každý, na koho se obrátíme. Je to důkaz oprávněnosti tohoto seriálu, jako by chtěl každý přispět, aby vznikl,” podotýká Novák.
Hotovy jsou zatím čtyři díly, už dnes ale začínají filmaři natáčet sérii dalších pěti osudů.
„Časem bychom se rádi vydali natáčet i za oceán, kde žijí lidé, kteří se už zpátky do své svobodné země nevrátili,” uvedl Novák. Tito lidé podle něj nikdy nezapomenou, co jim komunistický režim připravil. „A zapomenout by neměl nikdo.”
Na konci každého dílu průvodce pořadem Jaroslav Hutka sdělí divákům, kdo byl za vraždy na hranicích obehnaných elektrickými dráty potrestán, případně nebyl. „Ta druhá jména bohužel sděluje mnohem častěji,” uzavřel Jan Novák.
Mladá fronta Dnes, 3. 1. 2006
2. S kulkou v zádech
Proč Češi zabíjeli své krajany, kteří toužili po svobodě? Nový cyklus České televize o odvaze a smrti, ale i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa
Druhý díl nového publicistického cyklu o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě. Pořadem provází a těžké životní osudy lidí, kteří se snažili při cestě za svobodou překonat železnou oponu, komentuje Jaroslav Hutka.
3. Jiřina Štěpničková: Generální prevence
Slavná herečka v pasti. Nový cyklus o odvaze a smrti, ale i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa
Slavná herečka v pasti. Další díl nového publicistického cyklu o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě. Pořadem provází a těžké životní osudy lidí, kteří se snažili při cestě za svobodou překonat železnou oponu, komentuje Jaroslav Hutka.
Hlavně, že se píše a mluví
Třetí díl televizního cyklu Příběhy železné opony byl věnován herečce Jiřině Štěpničkové, která byla v roce 1950 odsouzena za neúspěšný pokus o přechod státních hranic. Způsob, jakým byla známá kauza předvedena, ovšem odhalil vážné nedostatky zmíněné série. Především z patnácti minut dílu pět padne na zbytečné komentáře a titulky, takže na složitý příběh zbude s bídou minut deset. Divákům se tak dá čichnout k hutnému soustu a pak se jim fofrem oderve od úst. Také Jaroslav Hutka je zcela nepatřičný komentátor - ano, byl v emigraci a trpěl, ale tím jeho kvalifikace v tomto ohledu končí, opírání se o strom v lese, kudy herečka prchala, a larmoyantní výkřiky působí nejapně. Snad by díly unesly glosujícího historika. Jediné, co tentokrát stálo za to, bylo smutné vyprávění hereččina syna Jiřího Štěpničky, který svými vzpomínkami pořád ještě šetří. A stejně ho rychle utli. Letem světem tu zazněla prohlášení, kterým nikdo nerozuměl, například, že herci Sklenčka a Škodová se zastavili u soudu a ústně žádali pro obviněnou nejpřísnější trest. A to prosím jde o kauzu plnou vážných obvinění, jako je údajný podpis čtyř kolegyň, které žádaly pro Štěpničkovou trest smrti. Takové bezhlavé připomínky nic neosvětlí.
Lidové noviny, 19.1.2006
4. Bloudění v zóně smrti
V zóně smrti několik dní bloudila stará paní. Nikdo o ní nevěděl. Nový cyklus o odvaze a smrti, ale i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Stará žena strávila několik dní v přísně střeženém prostoru zóny smrti. A přesto o ní nikdo nevěděl. Kuriózní příběh, který byl ve své době výsměchem pro pohraničníky, přibližuje další pokračování nového publicistického cyklu o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě. Pořadem provází a životní osudy lidí, kteří se snažili při cestě za svobodou překonat železnou oponu, komentuje Jaroslav Hutka.
5. Na koních ke svobodě
Zónou smrti - jedině na koních? Dokumentární cyklus České televize o brutalitě a absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Nový publicistický cyklus o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě. V tomto dílu budeme hovořit o příběhu z šedesátých let, kdy se dva Češi pokusili překonat zónu smrti na koních, což se jim nakonec podařilo a oba členové jezdeckého oddílu přešli ve vojenských uniformách pohraničníkům přímo před očima. Pořadem provází a životní osudy lidí, kteří se snažili při cestě za svobodou překonat železnou oponu, komentuje Jaroslav Hutka.
6. Faust a Markétka aneb Asanace
Příběh vynucené emigrace. Dokumentární cyklus o zvěrstvech i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa
Nový publicistický cyklus o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě. Dnešní příběh je příběhem tak trochu naruby. Zatímco tisíce lidí se neúspěšně pokoušely dostat na Západ, jiní byli k tomu byli komunistickým režimem nuceni. Manželé Čeřovští nikdy emigrovat nechtěli, chtěli žít doma. Ale režim se jich potřeboval zbavit. Zařadil je do tzv. akce Asanace a donutil k vystěhování. V roce 1984 jejich majetek naložili do kontejneru a poslali za železnou oponu. Čeřovští jeli vzápětí. Všechno ale začalo už v srpnu 1968! Pořadem provází a životní osudy lidí, kteří se snažili při cestě za svobodou překonat železnou oponu, komentuje Jaroslav Hutka.
7. Muž, který přecenil českou duši
Zasloužil by si být hrdinou, ale zemřel v uranových dolech. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Nový publicistický cyklus o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě. Po komunistickém převratu se snažili na Západ dostat všichni lidé, kterým nový režim hrozí perzekucí. Jedním z nich byl i někdejší letec britské RAF Josef Bryks, který za války proslul neobyčejnou odvahou. V době, kdy chtěl Bryks utéct na Západ, železná opona ještě nestála, ale na hranicích se už střílelo. Hrdinnému letci, který se proslavil za války útěky z nacistických vězení, útěk z komunistického Československa nevyšel. Kdo byl Josef Bryks a proč utíkal, prozradí průvodce pořadem Jaroslav Hutka.
Důmyslná, nelidská, absurdní. Tak vypadala železná opona, která krátce po komunistickém puči v únoru 1948 začala vyrůstat na hranici mezi bolševickým táborem a demokratickým světem. Systém drátů s elektřinou, zátarasů a nášlapných min má na svědomí stovky životů. Nejen těch, kteří se pokoušeli dostat "na druhou stranu", ale i těch, kteří se zbraní v ruce střežili "výdobytky gottwaldovského socialismu".
Pohlaváři bez trestu
Za zločiny, které se kolem drátů odehrály, stanulo několik málo pohraničníků před soudem. Pohlaváři a samotní strůjci železné opony jako plukovník Ludvík Hlavačka však nebyli nikdy potrestáni. Pamětníci, kteří neměli to štěstí a skončili v důmyslné síti hraničářů či dokonce pasti komunistické státní bezpečnosti, si za pokus o ilegální překročení hranic odseděli mnohaleté tresty v těžkých žalářích.
"Nevoláme po tom, aby ti lidé, často vrazi, byli potrestání. Chceme, aby se na ně alespoň ukázalo a jejich zločiny se pojmenovaly. Když není zločin pojmenován, není možné jeho viníkům odpustit," říkají neúspěšní uprchlíci, později političtí vězni.
39 dílů o zločinech
Nový devětatřicetidílný cyklus ostravského studia České televize pojmenovaný Příběhy železné opony se vrací do časů, kdy tisíce lidí toužily po životě na svobodě. Místo toho žili v zemi obehnané ostnatými dráty, často nabitými elektřinou. Jakkoli se to může zdát především mladší generaci nepochopitelné a absurdní, bylo to opravdu tak. Série dokumentů se pokusí pojmenovat některé zločiny, které má komunistická moc na svědomí a za něž nebyl nikdo potrestán.
Tvůrci dokumentů pracují s konkrétními osudy těch, kteří se pokoušeli hranici překonat, ale snaží se také přiblížit prostřednictvím archivních materiálů atmosféru v tehdejším Československu. Diváci se tak budou moci přenést do tuhých časů padesátých let nebo do období šedivé normalizace.
Důležitou částí každého dokumentu bude pohled do současnosti. Ten je přitom v tomto případě většinou stejně smutný a absurdní jako sonda do časů komunistických a průvodce celého cyklu Jaroslav Hutka bude muset téměř každý příběh zakončit tímto sdělením: "Za tento čin nebyl nikdo nikdy potrestán."
"Je třeba natočit kroniku nespravedlnosti, kroniku absurdity systému, aby si každý mohl udělat obrázek o tom, co se tehdy dělo. V lidech zůstala bolest a nezodpovězená otázka, jak je možné páchat takové sviňárny," říká k tomu režisér Ján Novák.
Autoři Příběhů železné opony vycházejí z stejnojmenné knihy reportéra MF DNES Luďka Navary, který k jednotlivých dokumentům píše i scénáře. Luděk Navara se komunistickým zločinům věnuje mnoho let a platí za jednoho z největších odborníků na tuto tématiku v České republice.
iDNES
8. Tank svobody
Nákladní auto provezlo na svobodu sedm lidí. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Nový publicistický cyklus o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě. Dnes o Tatře 128, která pomohla na svobodu 7 lidem. V srpnu 1961 prorazila železnou oponu a s celou osádkou dojela až do rakouské Vídně. Západní novináři speciálně upravené auto pojmenovali "tankem svobody". O jednom z nejoriginálnějších úspěšných útěků na Západ bude vyprávět průvodce pořadem Jaroslav Hutka.
9. Německý vězeň
Občan NDR chtěl do svobodné země, skončil za mřížemi. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa.
Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Železná opona nebyla nepřekonatelná pro všechny. Západní Němci s platným vízem mohli do Československa bez problémů. Mohli také pohodlně zpátky. Toho chtěl využít jeden východoněmecký uprchlík. Jeho bavorský krajan ho naložil v Československu do auta a pokusil se ho provést na Západ. Jejich útěk skončil brzy - ještě před železnou oponou. Uprchlík byl v autě odhalen a oba Němci putovali za mříže.
10. Poprava
Pohraničník chycený při útěku dostal trest smrti. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa
Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Železná opona se stala osudnou pro čtyřiadvacetiletého mladíka Aloise Jeřábka. Byl pohraničníkem z povolání, ale rozhodl se utéct na Západ. Až daleko za hranicí, na rakouském území, byl dopaden a zraněn. Poté byl přivlečen do vlasti, vyléčen a - později popraven. Pro výstrahu ostatním. Za jeho zbytečnou smrt nebyl nikdy nikdo potrestán.