reakce 1.   Šest týdnů svobody Josef Morávek v roce 1968 uvěřil Dubčekovým slibům a vrátil se z emigrace. Dostal 10 let. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Jakmile ulice českých a slovenských měst ovládly tanky Varšavské smlouvy, opustil Josef Morávek vlast. Zpět se však odhodlal už po šesti týdnech. Uvěřil totiž slovům Alexandra Dubčeka, který slíbil emigrantům "osmašedesátého" po návratu beztrestnost. Pět let se Morávkovi zdálo, že Dubčekův slib platí. V roce 1974 jej ale zadržela policie a pro příští dlouhá léta se jeho osudem staly žaláře socialistického Československa. 2.   Čtyři žaláře generála Káchy Místo slibné kariéry v armádě nebo diplomacii ho čekal vykonstruovaný proces. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. V srpnu 1948 prožíval čerstvý absolvent vojenské akademie Miroslav Kácha slavnostní chvíli. Spolu se svými spolužáky opouštěl školní budovu a těšil na kariéru důstojníka československé armády. O rok později, v záři 1949, stál před soudem a čekal na nelítostný verdikt komunistické justice. Byl obviněn z podílu na založení protistátní organizace a ze spáchání trestného činu velezrady. Ortel pro pětadvacetiletého muže zněl: doživotní žalář. 3.   Život jako hra se smrtí Marie Kavalírová přináší unikátní svědectví o utrpení v ženských věznicích padesátých let. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Připravili Š. Horáková a J. Novák Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Naďa Kavalírová je v dnešní době předsedkyní Konfederace politických vězňů. Z rukou prezidenta nedávno převzala nejvyšší státní vyznamenání. Nedlouhou poté obdržela také blahopřání od ředitele ruzyňské věznice. Stalo se tak přesně padesát let od chvíle, kdy ji do stejné věznice přivezli. Vždy byla vlastenkou, milovala divadlo, vážila si Horákové a chtěla být lékařkou; mocipáni však pro ni měli jen vězení a lágry. 4.   Svobodnější než nepřítel Kněze Františka Kohlíčka uvěznili a týrali, ale nikdy nezlomili. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Připravili Š. Horáková a J. Novák Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. V katolické církvi nalezla komunistická moc v Československu jednoho ze svých úhlavních nepřátel. Nejdříve chtěla s katolíky vyjednávat a získat si je, ale brzy proměnila jednání v boj. Klerici měli na vybranou - buď kolaboraci, nebo žalářování. Katolický kněz František Kohlíček na vlastní kůži prožil, co znamená říct ďáblovi ne. V roce 1951 stanul před soudem. Ten mu spočítal všechno, např. i četbu pastýřských listů. Odsoudil Kohlíčka, že se ve spojení s Vatikánem pokusil o zničení lidově-demokratického zřízení. Potom následovalo peklo... 5.   Smrt filozofa Jan Patočka patřil do první trojice mluvčích Charty 77. Stálo ho to život. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Připravili L. Navara a P. Všelichová Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Dnešní příběh pojednává o tom, jak se rodil odpor proti komunistickému režimu v okupovaném husákovském Československu. Jeho hrdinou je vysokoškolský profesor, filozof a obhájce lidských práv. Jan Patočka zemřel ve věku sedmdesáti let v nemocnici na Strahově 13. března 1977 na cévní mozkovou příhodu a selhání srdce. Jenže krátce předtím musel absolvovat jedenáctihodinový výslech u státní bezpečnosti. Právě po něm byl odvezen do nemocnice, z níž již nevyšel... 6.   Mládež patří nám! Antonín Huvar prožil deset let v těžkých žalářích za to, že vedl mladé lidi ke katolické víře. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Připravili L. Navara a P. Všelichová Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Dnešní příběh je příběhem člověka, který se pokoušel vychovávat mládež v duchu zásad, kterým věřil. Protože byl knězem, vychovával je v katolickém duchu. Stal se proto pro komunistické Československo nepřítelem. Dokonce tak velkým nepřítelem, že musel strávit deset let za mřížemi. Muž, který si vysloužil takovou nenávist režimu, se jmenoval Antonín Huvar. V době, kdy se na něj zaměřila komunistická tajná policie, mu bylo pouhých šestadvacet let. 7.   Akce Mýtina Čtyři desítky rozsudků = 478 let vězení. Takový byl výsledek provokace v režii StB. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Připravila P. Všelichová Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Když se dnes mluví o tisících odsouzených a stovkách popravených z padesátých let, velmi často jsou slyšet slova jako provokační akce nebo vykonstruovaný či zinscenovaný proces. Tyto pojmy ale poznali i odpůrci režimu v čase normalizace. Bylo zvykem, že provokační akce, do kterých se státní bezpečnost pouštěla, dostávaly svá jména. Jedna z největších, jež probíhala v letech 1950-1952 na území celé Moravy, se jmenovala Mýtina. Na jejím konci bylo ve čtyřech velkých procesech odsouzeno 44 lidí k úhrnnému trestu 478 let odnětí svobody. 8.   Hodina roky dlouhá Za lásku k milovanému muži platila Eva Dušková tvrdými výslechy a žalářem. Dokumentární cyklus o krutosti a absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Připravili M. Janáč a P. Lokaj Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Lidé, kteří se potkali se zvůlí vyšetřovatelů státní bezpečnosti počátku 50. let popisují, jak byli překvapeni, když se mezi nimi, v roli vězňů, objevili časem i tito vyšetřovatelé. Jejich bývalé oběti si myslely, že už se na bezpráví přišlo a že asi brzy půjdou domů. Nešly. Režim se mstil těm, kteří za ně v prvních letech vykonali špinavou práci: posílali za mříže nejen silné odpůrce marxisticko-leninské ideologie, ale i děti na převýchovu. Ostatním pro výstrahu. V dnešním příběhu hraje velmi důležitou roli láska a to hned v několika rovinách. Láska k pravdě, ale i láska dvou mladých lidí, kterým osud překazí jejich společnou budoucnost. Ona se nikdy nejmenovala Chocová, jak si spolu plánovali, on se nedožil její svatby. Jedná se o příběh, který hlavní hrdinka vyprávěla svým dětem až po pádu komunistického režimu. Ještě po čtyřiceti letech se bála? 9.   Osudný omyl Pavla Maláče Ani útrapy vězení a jáchymovské peklo nezlomily podnikavého ducha venkovského živnostníka. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: Petr Lokaj Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Když se po únorovém puči dostali k moci komunisté, našli se tací, kteří prohlašovali, že se nic nemění, že jen totalitu fašistickou střídá totalita stalinistická. Tím si zakládali na to, že v blízké budoucnosti neujdou pozornosti respresivních složek nové moci. V Heršpicích na Moravě žil Pavel Maláč. Obyčejný malý živnostník. Autodoprava, prodej paliva. Také měl kousek pole. Práce měl dost, a tak si mohl dovolit přijmout dalšího zaměstnance. Stal se jim mladý student Ševčík. Při dlouhých jízdách měli hodně času si popovídat. Mladík se netajil radikálními názory a také svou chuti postavit se komunistům třeba diverzními akcemi. S tím Pavel Maláč nesouhlasil? 10.   Tenor ve zpravodajských službách Nelidské podmínky v táboře Vojna vedly vězně ke vzpouře. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie J. Novák Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Dvojí generál - policie a armády - Radovan Procházka, se narodil v roce 1927 veliteli hradní stráže Tomáše Garriguea Masaryka. Od osmatřicátého pracoval pro svého otce v odboji. Od osmačtyřicátého v odboji plukovníka Kordy. Byl jedním z posledních zatčených v tomto procesu. Jako jediný se po 89. vrátil do služby. Postupně se stal velitelem všech českých zpravodajských složek. Je pravdou, že s přípravou na svoje budoucí povolání málokdo začne soustavně už v jedenácti. O málokom z představitelů celosvětových zpravodajských složek lze říci, že začal s kariérou už tak brzy? ale kdyby si měl volit svobodně povolání, stal by se patrně operním pěvcem. Měl totiž kvalitní tenor. reakce