reakce 31.   Mlynáři od Babic Vraždu tří venkovských funkcionářů pomstily tresty pro nevinné. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie P. Lokaj Dokumentárním cyklem o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu provází Jaroslav Hutka. 2. července 1951 zazněla střelba v budově školy v Babicích na Třebíčsku. Dodnes není zcela jasné, kdo a na koho střílel, protože událost nebyla řádně vyšetřena. Ale komunistický režim vyšetření nepotřeboval. Zahájil odplatu. V devíti skupinách bylo za takzvanou akci Babice odsouzeno sto osob, z toho deset k trestu smrti. 32.   Pod věží smrti V Jáchymově byli vězni odsouzeni k pozvolné smrti uranem. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie J. Novák Dokumentárním cyklem o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu provází Jaroslav Hutka. Všichni ti, kteří byli souzeni a odsouzeni v padesátých letech, byli svým způsobem určeni k likvidaci. Ve výčtu lágrů a věznic ale byla místa, kde likvidace probíhala poněkud rychleji. Příběh Františka Šedivého se od roku 1954 odehrává "pod věží smrti"... 33.   Uloupené dětství V hrůzných podmínkách věznic se děti rodily i umíraly. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie P. Lokaj Dokumentárním cyklem o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu provází Jaroslav Hutka. Štěpánka Koehlerová byla zaměstnána na ředitelství Národní bezpečnosti. Když ji oslovil bývalý známý, jenž pracoval pro západní rozvědku, zda by mu neposkytla soupis espézetek vozů státních úřadů, souhlasila. Ke spolupráci přizvala také dalšího známého, aby i on přispěl svými informacemi. V únoru 1950 byl nad Štěpánkou Koehlerovou vynesen trest - dvaadvacet roků těžkého žaláře. Trest pro nešťastnou ženu byl velmi krutý, ale mohl být ještě krutější. Za vyzvědačství a spolupráci s agenty cizí mocnosti hrozil trest absolutní. Život ji tak vlastně zachránilo dítě, které se ji teprve mělo v otřesných podmínkách pankrácké věznice narodit... 34.   Smrt chlapečka Prošel několika žaláři, ale to nebylo nic proti tomu, že vyšetřovatelé nechali jeho malého syna ukřičet k smrti. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie P. Všelichová Dokumentárním cyklem o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu provází Jaroslav Hutka. Na Pražském hradě se 23. února 1948 odehrála demonstrace, která měla zastavit komunistický převrat. Demonstrující studenti křičeli hesla jako: "Byli jsme a budem, za Benešem půjdem." Jenže nevěděli, jak moc je už prezident Beneš nemocným a unaveným mužem... Josef Lesák byl členem studentské delegace, která chtěla prezidentovi vyjádřit svou podporu. Po komunistickém puči se rozhodl ze země utéct, jeho plán byl ale prozrazen, na což nejvíce doplatilo jedno z jeho tří dětí. 35.   Smrt ve jménu víry? Tajně vysvěcenému knězi Coufalovi se kontakt s StB stal osudným. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie P. Lokaj Dokumentárním cyklem o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu provází Jaroslav Hutka. Pro komunistický režim byla katolická církev jedním z hlavních nepřátel. Církevní činitele se tajná policie pokoušela důkladně sledovat a snažila se mít pod kontrolou i veškeré církevní dění. Kněží museli mít ke své činnosti státní souhlas. Nepřátelství ke katolické církvi ještě zesílilo poté, co se 16. října 1978 stal Polák Karol Wojtyla 263. římským papežem pod jménem Jan Pavel II. Jedním z těch, kteří skončili tragicky díky své víře, byl i tajně vysvěcený kněz Přemysl Coufal. 36.   Václav Havel, vězeň číslo 9658 "Za drsnými slovy žaloby, která byla proti nám vznesena, cítím zaujatost a zlobu", prohlásil disident Václav Havel před soudem v roce 1979. Ve vězení potom málem umřel. Režie M. Petrov Dokumentárním cyklem o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu provází Jaroslav Hutka. Na konci sedmdesátých let, začal být komunistický režim v Čekoslovensku hodně tvrdý. Mezi těmi, na které se zaměřila zvláštní pozornost, byl dramatik Václav Havel. Ten měl mezi disidenty zvláštní postavení: účastnil se už rozhovorů, které vedly ke vzniku Charty 77 a jeho jméno bylo známé i v cizině. V roce 1978 tajní policisté zřídili dozor na schodišti jeho domu v Praze a strážní domek u jeho chalupy na Hrádečku. 29. května v pět hodin ráno zahájila StB rozsáhlou akci proti Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Jedním ze zatčených byl i Václav Havel. Ten měl zkušenosti s vězněním už z minulé doby, takže si stihl vzít svůj připravený pohotovostní balíček... 37.   Sedláci bez domova Akce Kulak, kterou rozjeli komunisté na začátku padesátých let, změnila osudy desítek tisíc lidí. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: P. Všelichová Dokumentárním cyklem o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu provází Jaroslav Hutka. Psal se rok 1947, když komunistický ministr zemědělství Julius Ďuriš ujišťoval, že se majitelé půdy nemají čeho bát. Vlastnictví půdy do padesáti hektarů sliboval zakotvit v nové ústavě. Chtěl tím ukončit strach sedláků z toho, že u nás budou kolchozy a sovchozy podle sovětského vzoru. Byla to nehorázná lež, která později skončila lidskou tragedií několika tisíc sedláků a celých jejich rodin... 38.   Dva dny s Kafkou StB si jako oběti ráda vybírala citlivé povahy. Fyzické týrání neunesl ani písničkář Vlastimil Třešňák. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: P. Všelichová Dokumentárním cyklem o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu provází Jaroslav Hutka. Hlavní roli v dnešním příběhu hraje Hutkův dobrý kamarád, muzikant a malíř Vlasta Třešňák. A také vyšetřovatel Kafka, po jehož dvoudenním "výslechu" zažádal Třešňák o vystěhovalecký pas... 39.   Jak komunisté utrápili Jiřího Jiří Gans miloval jazz a americkou kulturu. A přestože skoro neviděl, komunisté jej poslali na mnoho let za mříže za vyzvědačství. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: M. Petrov Dokumentárním cyklem o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu provází Jaroslav Hutka. Lhát lidem od narození až do smrti, masírovat jejich mozek i srdce, aby neviděli zlo a zapomněli, co je dobro. A kdo se zmanipulovat nenechal, ten musel žít v neustálém strachu - o své živobytí i o svůj život, o děti, rodiče, přátele. To byl způsob, jakým komunistický režim vychovával své stádo v zajetí železné opony a běda tomu, kdo se do toho chtěl míchat. Byli však lidé, kteří se do toho míchali už samou svou existencí a svým stylem života. Museli proto zaplatit. O tom je dnešní příběh muže, který utýraný komunisty zemřel ve chvíli, kdy už si ostatní užívali svobody a kdy z hranice mizely poslední dráty. 40.   Hlas svobody Mladý lidovec Karel Kašpárek varoval před komunisty už před rokem 1948. Pokračoval v tom ve Svobodné Evropě až do roku 1989. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: M. Petrov Dokumentárním cyklem o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu provází Jaroslav Hutka. O nebezpečí, které představovali komunisté pro poválečné Československo, měli mnozí jasnou představu už dlouho před únorovým převratem. Pokoušeli se nástupu komunistů bránit. Křesťansky založení vysokoškolští studenti vytvořili kluby lidových akademiků, kde diskutovali, pořádali přednášky a také upozorňovali na nebezpečí komunismu. Snažili se získat veřejnost na svou stranu. První střet s nastupující mocí přišel ovšem už před únorovým převratem, v druhé polovině roku 1947. reakce