S Jaroslavem Hutkou o práci, psaní, politice a vlasové kosmetice…

Narodil se 21.4.1947 v Olomouci. Vystudoval Střední uměleckou školu v Praze. Od r.1966 se živí jako písničkář, vystupoval např.s V.Veitem, V.Třešňákem, Š.Rakem, R.Hladíkem atd. V r.1972 spoluzaložil písničkové sdružení Šafrán. Vedle zpěvu vlastních skladeb, kdy se nechává inspirovat sbírkami F.Sušila nebo F.Bartoše, píše fejetony a poezii. V prosinci 1977 podepsal Chartu 77, poté odešel do Holandska, odkud psal dopisy příteli Ivanu Klímovi, které nikdy neodeslal. V cizině vydával knihy a desky. Po r.1989 se natrvalo vrací do vlasti, vydává své nejznámější písně Havlíčku, Havle a Náměšť. Od r.2000 vydává CD ve vlastním vydavatelství. Hudební tvorba: Ježíšek 1969, Stůj, břízo zelená 1974, Lžička 1976, Šafrán 1990, Pravděpodobné vzdálenosti 1994, Proč, proč 1998, Slunečnice 1999. Od r.2000-2002 vydal 14 CD (Kája, Pramínek, Náměšť, Přelouč…). Knižní tvorba: knihy (Požár v bazaru,…), soubor básní (Koryta krve), texty k leporelům (Strýček měsíček, teta hvězdička,…). Rozhovor nám poskytl před koncertem, který se konal na děčínské Střelnici.

Vystupoval jste již s mnoha hudebníky, dnes s Radimem Hladíkem. S kým se Vám hraje nejlépe?
Já s Radimem hraji nejdéle. Hrát jsme spolu začali v r.69 a od té doby spolu s určitými přestávkami hrajeme. Já ale hraji s každým rád, protože je to vždycky něco nového.

V čem to je nové, jiné?
Je to asi, jako když má člověk jinou ženskou (smích). Je to vlastně to samé, ale přitom úplně jiné.

Tak tomu vůbec nerozumím…
(ještě větší smích) Je to jako u vás s mužskýma.

Ráda bych se zeptala na Vaše přátelství s Ivanem Klímou. Chystáte se prý vydat knižně neodeslané dopisy?
Ano, já mám už několik let smlouvu na vydání, ale střední část mi zůstává nedokončená. Bude se to jmenovat Neodeslaný dopis a je toho asi 550 stran. Snad už se to uchýlí ke konci.

Jak často se s panem Klímou vídáte?
Teď se moc nevídáme, ale v sedmdesátých letech jsme byli blízcí přátelé a já jsem na něj v tu dobu, kdy jsem byl venku, dost myslel.

Vaše tvůrčí činnost je dosti rozmanitá. S čím nemáte zkušenosti?
To jste mě docela zaskočila. Já si myslím, že zas není moc šťastné, když má člověk "devět řemesel", protože se žádnému nemůže věnovat úplně. Člověk by se měl specializovat na jednu věc, ale to není ve skutečnosti možné. Já, abych mohl fungovat, musím dělat víc činností.

Vlastníte hudební vydavatelství. Kde se vzal název Samopal?
Protože si ta cédéčka sám pálím.

A co sdružení Šafrán? To Vás bylo tak málo a byli jste vzácní?
Ano, šlo o něco, čeho je málo a čeho je potřeba.

Vy se jako jeden z mála umělců vracíte k odkazům starých autorů. Proč?
To je velmi nešťastná věc, protože v totalitě se stýskalo lidem po svobodě a svoboda znamená samostatné myšlení a schopnost myšlení. V dnešní liberální společnosti, kdy je poptávka hlavně po zákaznících, což je mimochodem hloupé, je tendence vychovávat spíš ty nesamostatně myslící. A v tom vidím ironii vývoje, neboť ta svoboda se stává zbožím pro výjimečné lidi, kteří na to mají prostředky si ji užít.

V r. 1989 se z Vaší písně Náměšť stala téměř hymna. Co si myslíte, že udělá z obyčejné písně hit?
Já nejsem moc na hity, anglicky to znamená úder! To, co stane populární, musí mít něco, co oslovuje. Má to ale vždycky dvě strany. Na jedné straně je to obsah, co oslovuje a na druhé jsou to lidi, kteří jsou schopni ten obsah přijmout. Občas se divím, jaká prázdnota lidi osloví. Náměšť byla téměř hymnou revoluce, ale hymnou revoluce by se stala, kdyby se bylo bývalo jednalo o revoluci. Lidi od toho záměru velice brzy vycouvali a ztratili k tomu důvěru, takže jsou lidi, kteří tu písničku nemají rádi, protože jim připomíná něco, co nechtějí slyšet. Takže se nestala hymnou…

V kolika letech jste začal hrát na kytaru?
V devatenácti.

To je dost pozdě!
Jo.

Na jaké jiné hudební nástroje hrajete?
Na žádné.

Jaký nástroj byste si vzal na pustý ostrov?
Něco na psaní.

Co Vás v poslední době dost rozčílilo?
Neustále mi vadí ta neférová politika, která se u nás vyvíjí, ale naposledy mě hluboce rozčílilo zvolení Klause prezidentem, což je pro mě neférová podpásovka.

A teď jednu velmi osobní otázku. Jakou používáte vlasovou kosmetiku?
(smích) Tu, co je na vaně. Já mám ženu a dvě holčičky(12 a 8 let), takže žiji z jejich zásob. Zrovna jsem si všiml, že používají kaštanový šampon a mě po něm tak trochu tmavnou vlasy. Říkal jsem si, že je to nějaký ženský podvod.

Co Vás čeká v nejbližší době za práci?
Chtěl bych už ukončit některé knížky a jeden projekt v Samopalu, kdy mám připravených asi 18 CD, do kterých chci strčit knížečky s "orientačním slovem". Bude to však ještě hodně práce.

Děkuji Vám za rozhovor a přeji úspěch v práci i v osobním životě.
Nemáte zač.

Na shledanou.

      Zuzana Havelková, děčínský týdeník Princip