Grégr si vyhádal" portrét mezi komunistickými kádry" PRAHA - Záplavu žalob zřejmě přinese pražská výstava "Malík urvi", ve které umělecká skupina PODE BAL představuje portréty komunistických funkcionářů a spolupracovníků StB. Kromě diváků si akce získala pozornost iv politických kruzích. Mezi prvními žadateli o omluvu je ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Protest lze ale čekat také od ministra Jana Kavana a ozývají se i další. Výstava ve Špálově galerii ukazuje velkoplošné rastrované fotografie zachycující tváře a osudy lidí, kteří se podle autorů zprofanovali v totalitním režimu a dosud figurují na výsluní veřejného života nebo ve významných funkcích. Vedle sebe se tak ocitli současní ministři, policisté, politici z řad předlistopadové KSČ i z nynějších politických stran. Zatím nejvyšší post, odkud k autorům výstavy zahřímalo, je ministerstvo průmyslu a obchodu. Miroslav Grégr požaduje omluvu za to, že se jeho jméno objevilo v tiskových materiálech výstavy. Zřejmě se mu ale dostane ještě větší potupy. V galerii měl totiž původně viset i Grégrův portrét, ale autoři výstavy ho kvůli nedostatku místa na poslední chvíli vyřadili. Reakce autorů na ministrovu výzvu na sebe nenechá dlouho čekat a je jednoznačná. Od pátku bude v galerii ijeho obraz. Případnou omluvu Grégrovi vyřizují úředníci ministerstva. Argumenty pro ni jsou až komické. Podle mluvčí ministerstva Dagmar Plaché se původně autoři výstavy měli omluvit za to, že se Grégrovo jméno objevilo v dokumentech výstavy, zatímco v galerii jeho obraz nevisí. Když se dozvěděla, že autoři tento nedostatek brzy "napraví", prohlásila, že to není solidní jednání. "Tím hůř. Nemůžu předjímat, jak budeme postupovat dál," sdělila mluvčí Plachá na dotaz, zda se Grégr bude bránit žalobou. Za Grégra si oficiálně stěžoval šéf jeho kabinetu Vlastimil Nesrsta. Ion - jako bývalý zpravodaj československé televize v Moskvě - měl mít mezi obrazy svůj portrét. Ani na něj však nezbylo místo. "Pan Nesrsta dosti nevybíravě vyhrožoval, že toho budeme litovat. Autoři se proto rozhodli, že nejlepší reakcí bude Grégrův portrét zveřejnit," řekla mluvčí PODE BALU Králová. Čestné místo, viditelné skrze okno i z chodníku, zabírá v galerii portrét Jana Kavana. Ten nepožaduje omluvu, zato napsal rovnou ministru Jaroslavu Baštovi, pod něhož spadají tajné služby. "Nejsem si jist, zda nedošlo k porušení lustračního zákona a zákona o utajovaných skutečnostech, protože tam je vystavena fotodokumentace ze svazku StB, která se týká dosud neuzavřeného případu," vysvětlil svůj krok Kavan. Proti svému portrétu ve sbírce zprofanovaných osobností protestuje už také Radim Valenčík, bývalý člen Lidových milicí, KSČM a později ČSSD. Pod jeho fotografií je i údaj, že zasahoval proti demonstrantům v roce 1989. Mezi vystavenými je také Pavel Mertlík, Vladimír Dlouhý, šéf protidrogové brigády Jiří Komorous, Marián Čalfa, a dokonce Jaroslav Hutka. "Co k tomu mám já říkat? Před listopadem jsem se stýkal s člověkem, o kterém jsem věděl, že je z StB. Byl jsem bohužel srab a nedokázal ho poslat do prdele. Ale nikomu jsem neublížil, nikoho neudal," prohlásil Jaroslav Hutka.   Lidové noviny, 2000-01-13, David Garkisch, Renata Kalenská   Omluva Redakce LN se omlouvá za včerejší chybu, která se objevila v článku "Grégr si vyhádal portrét mezi komunistickými kádry". Ve výčtu osobností, které autoři popisované výstavy "Malík urvi" považují za lidi zkompromitované bývalým režimem, se objevilo i jméno Jaroslava Hutky. Tomu byla omylem přisouzena také uvedená citace. Šlo však o záměnu s Jaromírem Nohavicou. Redakce se tímto velice omlouvá Jaroslavu Hutkovi i čtenářům LN.   Lidové noviny, 2000-01-14, red   BUBLINA Při premiérovém vystoupení skupiny Prohuk (Prokop, Hutka, Kalvoda) došlo k nemilému incidentu: Kalvoda sebral Jaroslavu Hutkovi kytaru se slovy: "Nezasloužíš si více rozeznít sladké dřevo." Pročpak? Incident byl, bohužel, zaviněn článkem Hrdinové naší doby, referujícím o výstavě skupiny Pode Bal v Galerii Václava Špály, kde autor Petr Volf Jaroslava Hutku fatálním zkratem zařadil mezi někdejší nomenklaturní kádry a estébáky. Tímto se mu omlouváme. Kalvodovi ale ne, na kytaru neumí.   Reflex, 2000-02-17   Když Kisch je spíše kyš, kyš, kyš! Propagandistický klasik kdysi pravil o lži, že když je stokrát opakovaná, stává se pravdou. Totéž platí o lži opisované. A tak jsme si nedávno mohli přečíst v Reflexu, kterak Jaroslav Hutka visí ve Špálově galerii na Národní třídě, protože je prý agent StB. Další den jsem to už slyšel v autě na dálnici v jakémsi privátním rádiu, a aby bylo i úplným blbcům jasné, o koho jde, pustil k tomu moderátor pro jistotu ještě Hutku s jeho slavnou písničkou Havlíčku, Havle. Na začátku této mediálně traktované lži nebyl ale Reflex. Tam seděl pouze líný redaktor, který to opsal z Lidových novin, do kterých to zase napsal někdo, kdo toho o Hutkovi věděl asi tolik, jako toho vím já o vlivu paprsků gama na měsíčky zahradní. Prostě si ho popletl s jiným písničkářem, kterého ve Špálovce vystavili, protože prý je uveden v jakýchsi seznamech. Reflex tuto lež opsal, rádio odvysílalo a virtuální realita začala žít vlastním životem, podle které je Hutka agentem StB. Což je absurdní. Jaroslav Hutka dementi nežádal. Není dementní, a tak dobře ví, že mu dobré jméno nikdo nevrátí. Neboť rytmus tamtamů šířících tuto sprostou lež dostal už takové tempo, že ho omluva neočistí. Už třeba jen proto, že mnozí z těch, kteří tuto denunciaci slyšeli z rádia, Lidovky ani Reflex nečtou a k omluvě se tedy nedostanou. A pokud se týče moderátora privátního rozhlasu, tak ten ji nejspíš zase neodvysílá. Nehodí se. Z čehož je zřejmé, že lež nemá vůbec krátké nohy. V médiích dokonce získává boty sedmimílové. V novinách, které se - ač mají obsah totožný - prodávají pod dvěma tituly, zase si nedávno vymysleli, že prý jsem loni na filmovém festivalu v Karlových Varech pravil, že "příští rok zaplatíme tuto přehlídku zlatem". Dokonce autor článku ozdobil mou údajnou větu uvozovkami, což ve slušných novinách znamená doslovnou citaci. Pokud mi autor článku dokáže, že jsem opravdu tuto větu někdy řekl, pak nejen že sním jednu ze svých šál, které Jakubovi Ledererovi tak vadí, ale navíc ještě o něm budu povídat, že je nejlepším novinářem. Takový nový E. E. Kisch. Pokud to ovšem nedokáže, tak je to spíše na kyš - kyš - kyš! Neboť Lederer, kterému moje šály vadí, jako kdysi příslušníkům StB moje náušnice, neví, že nic neví. Netuší tedy, že letošní karlovarský festival je ze státního rozpočtu dotován dvaceti milióny korun, což je skoro desetkrát více než vloni. A vůbec nejvíce od roku 1989. Nepochybně dobrá zpráva. Ale to je v české novinařině synonymum žádné zprávy. Proto se ty špatné vymýšlejí. A tak pokud mě nedávno navštívil vydavatel Českého slova a Zemských novin s nápadem etické komise pro zvýšení žurnalistické úrovně v Česku, měl by možná začít u sebe doma. Zametat před vlastním prahem se tomu říká.   Právo, 2000-03-11, Pavel Dostál (Autor je ministrem kultury)