V Rotterdamu odhalili památník k Masarykově návštěvě v roce 1914 V centru nizozemského Rotterdamu stojí od dnešního dne památník, připomínající návštěvu pozdějšího československého prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka ve městě v roce 1914. Více než dva metry vysoké dílo sochaře Hanse Citroena společně odhalili velvyslanci Česka a Slovenska Jana Reinišová a Roman Bužek. Moderně pojatý památník je připomínkou Masarykova pobytu v nizozemském přístavu na počátku první světové války a jeho rozhovoru s britským spisovatelem a historikem Robertem Setonem-Watsonem. V memorandu s datem 5. listopadu, které o schůzce Seton-Watson poslal britskému ministerstvu zahraničí, byl poprvé nastíněn Masarykův plán na vznik samostatného Československa. Mapa státu, který Masaryk založil, je vyvedana v bronzu na vrcholu památníku, tuto jeho část vyrobili v České republice. Dílo ovšem též připomíná samotné místo setkání obou mužů - rotterdamský hotel Wiemar, později zcela zničený při německém bombardování města v roce 1940. Projekt iniciovali bývalý nizozemský velvyslanec v ČR Jan Cornelis Henneman a spoluautor několika publikací o česko-nizozemských vztazích Pieter J. Goedhart. "Je to výsledek české, slovenské a nizozemské spolupráce," poznamenal dnes Henneman před tím, než byl památník slavnostně odhalen. Jak se nápad podařilo realizovat za pouhý rok, je ale podle něj záhadou i pro samotné původce myšlenky. "Součástí tajemství jsou naše počítače, tablety a chytré telefony. Byly to skutečné osobnosti. A bláznily z toho," podotkl. Majitelem díla se formálně stává nadace Comenius Museum v Naardenu. Jména Jana Ámose Komenského, československého a českého prezidenta Václava Havla a právě Masaryka jsou v Nizozemsku dobře známá, připomněla česká velvyslankyně Reinišová. "Je to obdivuhodné. Ta iniciativa nevzešla z české nebo slovenské strany, ale ze strany holandské," ocenila v rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem velvyslankyně. Oba autoři myšlenky podle ní získali na svou stranu zájem nejen sponzorů, ale i nadací, muzeí či samotného města Rotterdamu. Masaryk a jeho názory jsou podle Reinišové inspirativní pro Nizozemce i další státy Evropy. Až od německého Dortmundu přijel na odhalení památníku Markus Bock. Se ženou jej přilákala mimo jiné i hudební část slavnostního odhalení, o kterou se postaral písničkář Jaroslav Hutka, který v Rotterdamu roky žil v exilu. "Od něho jsme se dozvěděli, že tady bude odhalován tento pomník. Masarykovy osobnosti si vážíme," poznamenal Bock. "Nepochybuji, že čeští návštěvníci Rotterdamu si památník prvního československého prezidenta zařadí do seznamu míst, které musí v tomto krásném městě navštívit. Ale nebudou to jen oni. Pomník... určitě upoutá pozornost kolemjdoucích," poznamenal ve svém vystoupení předseda českého Senátu Milan Štěch. ČTK, 05.11.2015