OBJEDNÁVKY

Odesílatel: Milan Kubes
Předmět: dotaz
Datum: 2. prosince 2003, 14:30:33

Ahoj, precetl jsem si prave Tvuj SAMOPAL, zejmena o tom, jak ses rozesel s ceskym exilem. Ze to byla vetsinou banda idiotu, to je jasne. Ale kdy ses rozesel s Pavlem Tigridem (mimochodem nebyt jeho a Ivany Sustrove, nebyla by 2x Budapest), a kdy s opatem Opaskem a s jeho Opus Bonum (Rohr, Franken) a konecne kdy se mnou(nevzpominam si, ze bychom se nekdy rozesli).
Zdravi plk. Kubes

Odesílatel: Miroslav Lukes
Datum: 2. prosince 2003, 14:13:09

Díky za nové zprávy a za přání k Vánocům. Oplácím stejnou mincí a přeji Vám a Vašim blízkým krásné a klidné Vánoce.
Zároveň Vás chci poprosit o nějaké informace o "Balbínově poetické straně" (napsal-li jsem ten název přesně). Tuším, že nějakou povědomost o jejich činnosti máte. Viděl jsem některé jejich zástupce v předvolebních televizních pořadech před posledními parlamentními volbami. Kandidaturu tahle strana brala asi částěčně jako recesi, ale jistě z části i vážně (z jejich vystoupení bylo cítit určitý přehled a hlavně slušnost, inteligenci a zdravý rozum). Já už delší dobu o nějaké formě politické angažovanosti, z mnoha důvodů, vážně uvažuji a spolupráce s takovou skupinou lidí by mi připadla velmi milá a snad i prospěšná. Mezi politickými subjekty nevím o žádné straně, ke které bych se mohl bez výhrad přihlásit (DEU již neexistuje a ke Straně zelených mám několik výhrad).
Rovněž Vám chci připomenout, že nadále trvá mé pozvání k osobnímu setkání ns Vámi, budete-li mít cestu na uherskohradišťsko či do blízkého okolí.
Mirek Lukeš

Odesílatel: Josef Ryzec
Předmět: úterý 2.12.
Datum: 2. prosince 2003, 22:50:14

Milý pane Hutko,
dneska mi došel Samopal, děkuji. Chvíli jsem si připadal jako někde na samotě ve Švýcarsku: někdo zaklepal a řekl "Hele, tady máš tu novou zbraň, zatím ji schovej jako obvykle ve skříni a čekej na smluvený signál k obraně. Kdyby signál nepřišel, buď klidnej, je to zatím v pohodě, ještě nepřišel ten správný čas. Ale až ten správný čas nastane, tak ne abys zastřelil tu kukačku v hodinách! Raději si pořiď nějaké naše - švýcarské - digitální hodiny Omega!" Takhle nějak to ve Švýcarsku chodí? Nikdy jsem tam nebyl - ani v Brixenu ne.
Myslím, že jste k V.Klausovi nespravedlivý - on není tím, kdo je odpovědný za podivný polistopadový vývoj u nás. Mnohem problematičtější postavou je spíš V.Havel: odtud vychází podstata "zklamané naděje" (coitus interruptus). Všichni ho měli na počátku za vojevůdce, který udá další směr. Místo toho nechal svou sametovou armádu na pospas jiným. Mít armádu, znamená dát jí nějaký smysluplný program, zaměstnat ji úkolem, se kterým je srozuměna. To, co se u nás po Listopadu stalo, stát se vlastně muselo: nabuzenou energii obrovské armády nadšených lidí využil někdo úplně jiný - a to přesně v té chvíli, když pochopil, že vojevůdce to vzdal ještě před začátkem bitvy. Taková armáda ale bez vojevůdce zůstat nemůže, jinak nastane její zhroucení do sebe. Chaos na všechny strany. Řekl bych, že V.Havel by měl být vlastně rád, že se té jeho nenaplněné (a očekávané) úlohy ujal V.Klaus. Myslím, že nebýt jeho, kdo ví, jak by to celé dopadlo. Málokdo je dnes (ale i tehdy) schopen si připustit, že naše země nedisponuje žádnými schopnými vojevůdci. Z čeho by také vyrostli poté, co udělal (nechal k tomu dojít) E.Beneš v roce 1938?
Proto jsem Vám ale psát nechtěl. Mluvil jsem nedávno s Michalem Matzenauerem a ten se mne ptal, zda nemám Vaše telefonní číslo, že by se s Vámi chtěl o něčem poradit. Slíbil jsem mu, že Vám pošlu emailem jeho čísla telefonů s tím, že by byl rád, kdyby jste se mu mohl vbrzku ozvat.
Zdraví Vás Josef Ryzec

Odesílatel: Richard Ehl
Datum: 27. listopadu 2003, 18:57:14

Hezký večer, děkuju. No, nebudu již Vás zdržovat u kompjůtru, když se můžete věnovat dětem, popř. Samopalu či kytaře, nebo máte myslím koncert někde v Praze... Tyhle maily stejně nikdy nenahradí dopis, takže jsem zvědav zda mi na ten co Vám pošlu odpovíte... V bluesbaru v Olmíku jsem si koupil Fosil 11 Náměšť, je to vážně geniální, Tady domov mám je píseň, u které člověku mrazí v zádech, jako příjemně... Kdo napsal hudbu k písni 1. Měna, toho neznáte? Melodie je krásná, text také o nic méně, opět mně nezbývá než konstatovat se slzou v oku "je to tak"... Díky za informaci o koncertě, přijedu určitě. Krásné okamžiky všedních chvil... :-) Richard Ehl

Odesílatel: KP
Předmět: dík
Datum: 13. listopadu 2003, 11:23:56

Jardo, díky za cédéčka i revue.
Když jsem si v těch sešitcích čet Tvoje úvahy o krásných starých písních plných poetických sdělení o základních věcech člověka, zas mě napadlo, co už si říkám delší dobu - jak někdejší přirozený duchovno z lidí postupně vymýtila průmyslová resp. navazující vědeckotechnická revoluce. Někdejší "jednoduchý" život určovaný pojmy Bůh, příroda, rodina, obec se stal "složitějším" (ale především prázdnějším), když z něj tyhle veličiny postupně vymizely. Jenomže ony jsou nenahraditelný, což je problém, kterej zřetelně vidíme dnes, kdy míra vědeckotechnického rozvoje lidstva je přímo úměrná duchovnímu úpadku téhož.
Ještě jednou díky za rychlé poslání, měj se. Tomáš

Odesílatel: Zbynek_Sonka
Datum: 2. prosince 2003, 9:13:55

Čas bohužel ukázal, že je to ještě blbější, než jsem si to tehdy „přehnaně“ představoval.
Za devadesátá léta je odpovědný ten, co teď sedí na Hradčanech, takže ty jeho vlastenecké řeči poslouchám s obzvláštním potěšením…
Dobrý den, pane Hutko,
ozývám se po čase, protože mě zaujaly dvě Vaše myšlenky, které jsem uvedl na začátku zprávy.
Tak si holt zase trochu zamoralizuji.
Vzpomněl jsem si na dva citáty bůhví odkud, oba jsou svým způsobem o pokoře:
"Po jaké cestě jdeš, poznáš podle toho, jaké lidi na ní potkáváš." a druhý "Když na někoho ukazuješ prstem, nezapomeň že tři další prsty ukazují na tebe!"
A k té druhé vytržené větě - je snadné přijmout myšlenku, že někdo jeden konkrétní nese odpovědnost za všechno. Chápu, že se k tomu někteří nazakotvení občané uchylují. Od Vás mi to přijde příliš pohodlné a laciné. Pokud by to ovšem byla pravda, jako že není, ale dejme tomu, tak tomu člověku na Hradčanech tleskám a děkuji.
S přátelským pozdravem Zbyněk Šonka

Odesílatel: Zdena Stavkova
Datum: 3. prosince 2003, 17:00:27

Vazeny pane Hutko,
nedalo mi, abych se neozvala. Odpovidam na Vas posledni clanek uverejneny na Britskych listech - dejme tomu , ze kvuli zpetne vazbe, ktera Vam ocividne chybi.
Nelibi se mi zpusob, kterym licite vnitrni pomery v Ceskem rozhlase. To je tak na urovni pate B. Neni Vam to trapne?
Patrim k zenskym s zehlickou, ktere pozde vecer rady poslouchaji rozhlas. Priznam se, ze Vase Samomluvy jsem prestala poslouchat uz davno. Takze jsem ani nezaregistrovala jejich zanik. Susilovy pisne mam velice rada. Kdysi hodne davno jsem je moc rada poslouchala na Strahove (Vy a pan Radim Hladik), ale dnes si moravske pisnicky radeji poslechnu v podani jinych interpretu (Vlasta Grycova, Vera Prikazska, Samko Dudik, panove Holi, Jan Rokyta, skupiny Marcipan ,Hradistan et cetera ).
Pred mnoha lety jsem si Vas opravdu velmi vazila a proto me tak mrzi naprosta ztrate sebereflexe a soudnosti u Vas.
Verte, ze Cesky rozhlas dostava zpetnou vazbu od svych posluchacu. Priklad z nedavne doby: porad Meteor nedavno oslavil sve 40. narozeniny. Jsem stara a tento porad posloucham skoro od jeho pocatku. Nejak se rozsirily zvesti, ze ma byt zrusen. Ja i rada mych znamych jsme okamzite e-mailovali jak Dr. Budilovi, tak i vedeni Ceskeho rozhlasu. Primlouvali jsme se za udrzeni tohoto skveleho poradu.
Mate jiste radu posluchacu. Je to dobre, ale nemusite kvuli tomu dozivotne pobyvat v rozhlasu. Ostatne, mate koncerty a kazdy si muze koupit Vase CD. Preji Vam hodne zdravi a pekny zivot. Popularita neni na prvnim miste ani pro Vas, o tom nepochybuji.
S pranim pekneho dne Zdena Stavkova

Odesílatel: Jindřich Tluka
Předmět: Smutné české časy
Datum: 6. prosince 2003, 16:02:28

Nazdar Jardo,
jsem rád, že se po době letního mlčení zase pravidelně ozýváš. Já přes léto zblízka 4 měsíce poznával resort ministryně Součkové, anžto po první zpackané operaci (i banalita typu kýla se dá zkazit) následovaly dvě další, aby mě dostaly do stavu alespoň předoperačního. Což se v podstatě podařilo, takže jsem už zase životaschopný, i když nikoli zdravý. Chápu Tvoji skepsi a rozladění z posledního dopisu. Nejsme si až tak věkově vzdáleni, takže také leccos pamatuju a proto můžu srovnávat. Je úděsné, jakým způsobem i tempem se ten nejhorší šmejd stává normou života společenského i politického a už i osobního. Dokonce do té míry, že spolehlivě vítězí! Ale jsem už dost starý na to, abych se tím trápil jako dřív. Vždyť za to nemůžu. Co odmítám, poddat se. A tak prvním krokem zůstává pro mě staré osvědčené - nezapráskat se tou žumpou. Co chápu že nechápu, jsou preference ODS, o bolševikách ani nemluvě. Nejspíš proto, že přestala platit jakákoli pravidla, natož zásady, co charakter či osobní úroveň. Takže když vidím takového Topolánka, nezbývá než uznat, že v odpudivosti dohání svého předchůdce. Ostatně je to současný Václav Klaus, komunistický president z pravicové partaje (tohle budou jednou historické sólokapry), který je v mých očích hlavním strůjcem polistopadové zhouby. Druhým jeho jmenovec Havel. Patron české země nemá zrovna mnoho důvodů někomu žehnat... Osobní úroveň lidí v parlamentě zvedá žaludek (operace Buzkové). A Pavel Bém je stále ještě Tvůj kamarád!?! Už mi přišlo i na mysl "čím hůř - tím líp". Třeba by to nečekaně pomohlo v situaci, která vypadá beznadějně. Ale na beznaděj je času vždycky dost. Vždyť začal advent. Přeju ho pokojný a usebraný Tobě i rodince. A těším se někdy naviděnou - zdraví Jindra Tluka.
PS: Podpisy na arších "S komunisty se nemluví" přibývají váhavě, ale přece. Nejsem však ve formě natolik, abych něco organizoval. Bylo by ale škoda nezachytit tyhle lidi = nějakým způsobem je zaktivizovat, aby nezůstalo jen u nemluvení. Třeba v krajích, velkých městech atd., aby se sešli, poznali a snad i začali společně pracovat - jako zbraň proti šířící se rudomodré rakovině. Co myslíš?

Odesílatel: joe. vít
Předmět: ohlédnutí za Jaroslavem Hutkou
Datum: 8. prosince 2003, 17:18:52

vážený pane Hutko,
chtěl bych reagovat na váš článek v BL "Ohlédnutí". v tomto článku vaše kritika současných poměrů je drtivá. a máte pravdu. mluvíte mi ze srdce. dokonce jsem si říkal, že máme stejné názory. i já jsem nadával na komunisty a minulý režim. i já dnes nesouhlasím s tím, co se tady děje. přesto jsme však rozdílní. já si nestěžuji na vlastní situaci ( i když jsem penzista a ti nemají na růžích ustláno) - ale nelíbí se mi, že každý desátý u nás nemá práci, že u nás je 70% lidí na nějaké podpoře, že lidé pracují v těžkých podmínkách za minimální mzdu. že nová reforma financí v podání vlády, která si říká socialistická, provádí další přerozdělování peněz tak, aby bohatí byli ještě bohatší a chudí ještě chudší. vadí mi, že nemáme peníze na vysoké školy, ale máme peníze na účast ve válkách, které nejsou naše ani v našem zájmu. nejsem takový pesimista, abych si myslel, že mladí lidé emigrují a i kdyby - na emigrantech národ nestojí. bojovat za lepší příští se musí doma.
jste asi velmi nešťastný člověk. svět (aspoň ten český) vás nechápe. nevidíte kolem sebe nic pozitivního. chápu, že vám komunisté velmi ublížili. ale takových bylo víc a překonali to. nic vám není dobré. už vás vyhodili i z českého rozhlasu, který jinak zpívá na vaši notu. ale to je normální. práci u nás ztratilo už 10% lidí. každý chvilku tahá pilku. nelíbí se vám, že dneska o všem rozhodují peníze. ale to jste přece chtěl! bojoval jste proti komunistům - to znamená, že jste bojoval za to, co tady máme dneska. celých jedenáct let, co jste v tom rozhlase byl, nikdo od vás neslyšel ani nečetl nic takového, co píšete dnes - spíše naopak. nadáváte na Klause - ale proč jste na něj nenadával, když říkal, že nezná špinavé peníze, když svojí politikou zlikvidoval největší a nejlepší podniky v republice? proč najednou ta změna názorů? protože vás vyhodili z rozhlasu?
je to pro vás hrozné, že doba vaší největší slávy byla za komunistů. vaši posluchači byli mladí lidé žijící celkem v klidu a jejichž největší starostí bylo sehnat bony, aby si mohli koupit nové texasky. dnes mizíte z povědomí veřejnosti. položil jste si někdy otázku, proč to tak je? obávám se, že nejste schopen to pochopit. vážený pane, před dvaceti lety jste vyjadřoval mínění většiny tohoto národa. vašimi písněmi souzněly duše tisíců vašich posluchačů. a jak je tomu dnes?? znám i vaše jiné články a veřejná vystoupení. bohužel, asi nechápete, že jste se svými názory osamocen. vaše názory jsou extremní a jdou proti proudu času a tužeb tohoto národa. vaši potenciální posluchači jsou mladí lidé, kteří mají existenční starosti. absolventi škol, kteří nemůžou sehnat práci. lidé pracující za mzdu nepříliš vzdálenou od té minimální. nelze žít jen nadáváním na komunisty. pro mnoho lidí u nás je doba před rokem 89 tak vzdálená, že na to už nereagují - dnes už to pro ně není aktuální. mají jiné starosti. mají starosti o práci, jestli uživí děti nebo jestli vůbec mít děti do této společnosti. pro mnohé je spíše otázkou, zdali by komunisty neměli už zase volit. a doplňujete-li svůj antikomunismus ještě nezřízeným obdivem k Bushovi a podporováním jeho války v Iráku - nezlobte se, pane Hutko, ale tady jste už úplně mimo mísu. válku v Iráku kromě Tvrdíka a Špidly ( a poslušných redaktorů bulvárních plátků) u nás nepodporuje nikdo. dokonce ani president republiky.
vaše písně už nezní s duší národa. lidé, kteří mají názory shodné s vámi, písničkáři nezajímají. musí vydělávat peníze. obyčejné lidi zase vaše bolestínství nedojímá ani nezajímá.
ale nic není ztraceno. pane Hutko, jděte mezi lidi - mezi vaše bývalé obdivovatele, zeptejte se jich na jejich problémy, na jejich tužby. a zpívejte o jejich problémech a jejich tužbách jak jste to dělával. zpívejte tak, jako zpíval v posledních létech svého krátkého života Karel Kryl. ten pochopil tragedii tohoto národa v době, kdy ještě většina opěvovala Klause. pokud budete zpívat o svých problémech a svých mindrácích, tak jste skončil. už se nechytíte ani u těch antikomunistů v českém rozhlase.

Odesílatel: Vladimir Rott
Příjemce: Jaroslav Hutka, Jan Čulík
Předmět: Osud lidí ve střední Evropě je sdělitelný - a obráceně / Re: Osud lidí ve střední Evropě je nesdělitelný - a obráceně
Datum: 9. prosince 2003, 12:49:46

Panove
Ja si myslim - jsem si tedy jist neb jsem to zazil, a predevsim zazivam - ze osud lidí ve střední Evropě j e sdělitelný - a obráceně. Diskuse by byla velmi zajimava, doufam, ze se k ni vratim.
Ze jsem to zazil, ma ten zacatek ze pana Hutku velmi chapu, ale pak jak to pokracuje k tomu, ze zazivam, ma to ten prostredek (ne konec), ze s panem Hutkou v mnohem nesouhlasim.
Myslim, ze pan Hutka, od nehoz se mi mnohe velmi libi, se diky nasilnemu vakopnuti, a intenzivnimu hledani takto ztracene identity, dale i kratke dobe v jinych spolecnostech nedostal dal. K tomu jak se szit s lidmi, kteri jsou mu - zejmena i tady - velmi blizci.
No a ted se takovemu 'exilu', 'nasilne emigraci' brani dalsich par milionu lidi, ti 'uvnitr'.
Vladimir Rott
RE: 9.12.2003
Osud lidí ve střední Evropě je nesdělitelný - a obráceně

Odesílatel: Ivo Šaněk
Předmět: občanské sebevědomí
Datum: 7. prosince 2003, 21:08:54

Jaroslave, já jsem Vás přepadl před Vaším koncertem v Garchu v Olomouci a shodli jsme se, že tato forma komunikace bude klidnější. Mimochodem, koncert se mi líbil, asi s ohledem na prostředí, víc než loni v U-klubu.
Za komunistů jsem Vás zažil jen z magnetofonových pásků a je to pro mne úžasně zvláštní pocit, vidět Vás na živo. Já si na to stále ještě nezvykl a tuto svobodu tady pořád nepovažuji za samozřejmost. Aspoň si to užívám!
Uvažujeme tady o založení občanského hnutí ve smyslu věcí, ve kterých se i Vy pohybujete. Sledoval jsem např. Váš proces s ministrem Dybou a četl jsem teď i Váš článek v Britských listech.
Rád bych se Vás zeptal na společného jmenovatele nedobrého stavu společnosti u nás.
Připadá mi, že od socialismu se nezměnila jedna věc. Společnost je pořád pomyslně rozdělená na "ty navrchu" a ten zbytek. Stane se, že i v médiích je probíraná nějaká špatnost v politice a stejně se ta věc nezmění. Politiky a úředníky prakticky nic netlačí, aby se chovali slušně. Lidé si říkají "stejně se nic nezmění" a tak se opravdu taky nezmění. Je to lhostejnost, strach, neznalost vlastních práv? Jako by chyběl pocit, že jsme tady doma, že nám to tu patří, že za to taky zodpovídáme. A taky sebevědomí, že nejsou žádní "ti navrchu", ale jen naše vláda v tom nejlepší smyslu slova - že jsou to jen lidé, kteří za naše peníze spravují naše věci.
Přemýšlíme, jestli se s tím dá něco dělat a jak? Proto ta myšlenka občanského hnutí (v žádném případě ne politické strany).
Jako příklad bych uvedl následující věc, která zdaleka není zásadní, ale je ukázkově jednoduchá a jasná: V uplynulých 2 měsících se objevila v novinách i v televizi (MF dnes a Nova) kritika představitelů samosprávy, že si pořizují ze státního rozpočtu luxusní a drahá služební auta. Většina lidí považuje za špatnost, že v zadluženém státě primátor města mluví o nutnosti pohodlí, bezpečnosti a reprezentace a proto si koupí Audi za 3 miliony. Proběhne to televizí i tiskem a NIC.
Nikoho z nich to nedonutí auto prodat, pořídit si třeba něco relativně levného českého a uspořené peníze dát třeba na školu, která se jinak zavře. A tak jsme našemu primátorovi začali (zatím jen) psát ohledně této věci. Uvidíme, kam to povede a co dál. Máme několik plánů včetně nějakého happeningu.
Anebo jiný příklad. Bydlím v centru Olomouce a z okna mám výhled na krásný strom. Tedy měl jsem. Přijela firma a pokácela ho v rámci oprav hradeb. Moc zeleně tady není. Plno lidí si toho všimlo a všichni brblali. Byl jsem jediný, kdo šel na úřad a začal po tom jít, že je to pokácené na černo apod.. Strom to už samozřejmě nezachrání, ale příště to bude třeba už jinak.
Tak mne napadá, že jsem napsal, že se myšlení lidí nezměnilo od socialismu. Když vezmu některé Vaše historické výklady, tak ono to bude mít ještě asi daleko hlubší kořeny, že jo?
Myslíte, že je to společný jmenovatel - nízké občanské sebevědomí?
Anebo to vidíte úplně jinak na základě Vašich vlastních zkušeností? Anebo to třeba není důležité?
S pozdravem Ivo Šaněk

Vážený pane Šaněk, jelikož mám pořád honičku se svými věcmi a ještě chci prožít nějaký čas s dětmi, tak už si některé další věci nenakládám,. protože bych je nezvládl. To znamená účastnit se aktivně občanských hnutí a nebo odpovědět zcela vyčerpávajícně na váš dopis. Já myslím, že když se pustíte do občanské politiky nebudete čekat okamžité zázračné výsledky, že to je pro dobro nás všech to nejlepší. Že to nebude stačit na usměrnění nadutých politiků, to je jasné. Ale člověk si to své činění musí nějak vybrat a přebrat tak, aby se nezklamal, nebo alespoň hned nezklamal. Aby u toho zůstal, i když neuvidí okamžité výsledky - možná žít tou věcí a necouvnout stačí. Díky za dopis a přeju vše nejlepší - Jaroslav Hutka

Jaroslave, děkuju Vám za jasnou odpověď a zodpovědné stanovisko.
Přikládám nějaké fotky, snad se Vám budou líbit.
S přáním všeho dobrého.
Ivo Šaněk

Odesílatel: Martin Velek
Datum: 3. prosince 2003, 10:04:56

Vazeny Jaroslave, to co jste napsal o ceskem radiu je bohuzel pravda, to co o Janu Spalenem uz o neco mene, i on je clovek mimoradne citlivy na to, co se deje v radiu a ma na to i (v novinach zverejneny) svuj nazor, ktery se v podstate kryje s vasim. A rozhodne neni pocitac not, spis je krome vyborneho autora a bluesmana take svrchovany profik i v oblasti, kde vy jako bohem a lidovy pisnickar (obe v nejlepsim slova smyslu) nedelate vedu z velke ci male tercky (samozrejme ze vim kulove, co to je, jen vas, potazmo Honzu cituju). A hudebni urednik tedy jiste neni, tvorba ma ruzne podoby a hudebni rezie neni urednićina, i kdyz vam to tak muze pripadat. V tomto pripade je vase skatulkovani skoro nefer, a je mi lito ze je docela verejne. Myslim ze mate nadhled, ale tohle tedy moc vznesene nebylo. S modrou oblohou, pranim hezkych vanoc a nevymirajicich cech(u) Martin Velek

Odesílatel: Pavel Rous
Předmět: samomluvy
Datum: 3. prosince 2003, 8:26:02

Vážený pane, je to zvláštní náhoda, ale právě jsem se na Vás chtěl obrátit s dotazem, zda by bylo možné si u Vás objednat záznam některého z Vašich nedávných rozhlasových nočních pořadů, ale shodou okolností čtu od Vás v Britských listech, že v ČRo záznamy smazali. To je i pro mě rozčilující a hořké, protože (bohužel jen) pár Vašich Samomluv s hudbou jsem slyšel někdy v l. 1999 - 2000 a vždy to byl pro mě jedinečný zážitek, asi proto že se Vám podařilo dát naprosto přirozeně dohromady krásnou nostalgii (zvuk a pocity ze sedmdesátých let!) s až neuvěřitelnou aktualizací. To jsem Vám chtěl jen sdělit, Pavel Rous (1947).

Odesílatel: Tomas Bonek
Předmět: pozdravení od dávného posluchače
Datum: 3. prosince 2003, 13:07:15

Vážený pane Hutko, právě jsem dočetl Vaše "Ohlédnutí" na Britských listech a rozhodl se Vám krátce napsat a za mnohé poděkovat! Osobně jsme se dokonce dvakrát krátce setkali, ale Vy si na mne určitě nemůžete pamatovat. Poprvé to bylo na tom úžasném setkání 4. listopadu 1989 ve Wroclawi. Mně bylo sedmnáct a seděl jsem na podiu vedle Vás - takovej kluk s lenonkama a dlouhýma vlasama, který pak za vámi přišel do šatny, ale takových tam byla spousta. Asi Vám to vypráví každou chvíli někdo, ale stejně bych Vám rád napsat, že pro mne Vaše písničky byly v těch letech velmi důležité a nakonec podstatně přispěly i k tomu, že jsem 17. listopadu byl na Národní třídě. V mém případě to bylo o to pikantnější, že jsem měl být 19. listopadu vyhozen z gymnázia (za účast ve Wroclawi a šíření "protistátních" informací) ... Podruhé jsme se jednou potkali v hostinci u Dvou slunců v Nerudově ulici - v dobách, kdy tam ještě našinec mohl zajít. Tehdy jsme se bavili o waldorfských školách a astrologii... Nakonec jste dost ovlivnil můj tehdejší život i tím, že jsem se na základě Vašeho článku dostal k Reonovi do Bretaně a mohl po tři roky navštěvovat jeho lesní království. S Reonem jsme tehdy byli přátelé - to možná i jsme, ale dnes je každý z nás někde úplně jinde a náhodná setkání jsou spíše rospačitá...
Pak jsem studoval léta v Německu, žil dva roky v Africe a zase se vrátil do Prahy. To co popisujete cítím podobně a také mne to trápí! Možná, že je ten problém hlubší než se dalo tušit... Možná, že ono "my a oni" je mnohem zásadnější. Možná, že jsou nakonec přeci jen jedinou šancí "ostrůvky positivní deviace" - mezilidské vztahy - kontakty - setkání a setkávání. Myslím, že čas písničkářů zase přichází, ale ne v mediích! Lid chce chléb a hry! Písničkář nutí přemýšlet a to přeci vždycky bolí... Vždycky to budou a zůstanou jen jednotlivci, kteří se probudí pro jiné hodnoty. Před nějakými patnácti lety jste mi v tom mém probouzení pomohl a já věřím, že na tuto pomoc čeká i dnes spousta lidí, kteří cítí, že se svět zbláznil, ale nedokáží to ještě sami pojmenovat! Dlouho jsem Vás živě neslyšel, určitě zase někdy přijdu!
S přáním požehnaného adventního času a vánoc plných světla, srdečně, Váš Tomáš Boněk

Odesílatel: Římskokatolická farnost Třebíč
Datum: 12. ledna 2004, 16:43:40

Vážený pane Hutka, právě si prohlížím vaše suprové stránky a jsem opravdu moc potěšen. Náhodou jsem si také přečetl jeden Samopal revue, a velmi mě zaujalo vaše hodnocení devadesátých let. Tak výstižně jsem to ještě nikde nikdy nečetl. Víte mě bylo v 1989 osmnáct a revoluci jsem samozřejmě velmi prožíval. Mé rozčarování z "nové doby" je veliké. A tak jsem velmi nadšený, že to někdo - Vy - dokázal alespoň popsat. Myslím, že velmi výstižně, z pohledu písničkáře,a le myslím i velmi zkušeného a životem protřelého nezatrpklého člověka, to mi dělá opravdu velikou radost. A tak Vám za to chci moc poděkovat.
Mám ještě jednu pöznámku. Navrhuji, abyste edici Samokecy přejmenoval na Samomluvy. Víte, tento název, byť jej myslíte asi humorně-satiricky- sebekriticky, v potencionálních zákaznících vyvolává odpor. Protože "kecy" nikdo rád neposlouchá, má jich každý z nás pokrk. Ale samomluvy, to evokuje slovo "monology", a to už ve mě jako zákazníkovi vzbuzuje zvědavost. Uvažte to, ale samozřejmě si dělejte co uznáte za vhodné. Pán Bůh zaplať za internet, alespoň zde se můžeme dostat k Vám a Vaší zajímavé práci. Děkuji vám za to, že jste a za to, že jste "optimista navzdory". To se snažím učit, ale řeknu Vám, že to někdy není lehké. Mějte se nádherně a díky za Vaši práci, určitě je smysluplná. Zdraví Vás Mgr.Robin Harničár.

Odesílatel: Společnost za práva zrcadel
Datum: 2. prosince 2003, 21:17:30

Zdravím Vás
Děkuju za rozpis koncertů a za desátý samopal, už mám pěknou sbírku těch "zbraní", hlavně aby mi na to nepřišli. Těžké by bylo vysvětlování, proč mám doma 10 samopalů :-)))) Jinak, všiml jste si, že Česká "poslanecká" Televize ruší pořady jako Klekánice,Fakta (trny v oku pánů poslanců, či co) a prý snad i Noc s Andělem. To už není možný, to je Televize zřejmě někomu trnem v oku, že by msta za stávku? Nebo má Janeček pod krkem nůž? Nebo to snad, nedejbůh, dělá z vlastní vůle? To už je běs, jediný pořady, na který se dá koukat a jdou do háje. Kdyby se takhle našlo víc lidí a něco s tím udělat, leč proti hoře . .
No nic, jsem se akorát krapet rozčílil, že mi berou pořady. Mějte se kráááááásně a příjemné a klidnééééé Vánoce. Zdraví Vláďa von St.

Odesílatel: Petr Doleží
Datum: 2. prosince 2003, 18:29:46

Vazeny pane Hutko, dekuji za krasne zpravy behem roku a tez vsechny koncerty na letosni rok. Doufam, ze i v nasledujicim roce budete tak uspesne pokracovat. Preji vam klidny vanocni cas a necht se mate stale dobre. Je prima, ze jste zase v CR ac vim, ze to jiste skyta i sve negace. Clovek kdyz cte vase fejetony tak se alespon zabrzdi a rozhledne se kolem. Mockrat jeste jednou diky.
Zdravi a s pranim vseho dobreho pro vas a vasi rodine.
Petr Dolezi v.r.

Odesílatel: Divadlo K. Hackera
Předmět: prosba
Datum: 19. ledna 2004, 16:26:02

Pane Hutka, zdravíme Vás v tomto novém roce a přejeme Vám do něj jen vše dobré.
Děláme si trochu starosti, zda jste nás nevyřadil ze své evidence, co se týče zasílání Vašich programů a fejetonů. Mohl byste nám je, prosím, posílat i nadále? Čekáme na ně nejen my, ale také sousedi,kterým je tisknu pro pobavení i informaci, a taky moraváci z Oder, kteří to zase přeposílají do Č.Budějovic...
Tak se těšíme, že si na nás v únoru vzpomenete.Moc děkujeme.
Divadélko Karla Hackera.

Odesílatel: Kubalčík Jan RNDr. Ph.D.
Předmět: postreh geodeta H.
Datum: 14. ledna 2004, 10:39:59

Tak to byste tomu nevěřili pánové a dámy. Shodou okolností jsem měřil (jsem geodet) v těsné blízkosti jednoho "školícího střediska" Mimisterstva Financí ČR. Hlady jsme šilhali, daleko v lesích u Slap. Nikde nic, jen značně rozlehlý areál u přehrady, jehož konce jsem ani neviděl, s velmi slušným, velkým hotelem (krom mnoha jiných budov). Na první pohled nic pro nás, abychom si jen skočili na svačinu. Tak jsem jel asi 5 km daleko do vesnice pro chleba a sekanou + 2 lahváče a 2 tatranky za 80,-Kč. Shodou dalších okolností jsem však musel po práci jít do toho hotelu něco vyzvednout na recepci. Je to takový ten socialistický rozmáchlý luxus, avšak ve velmi zachovalém stavu. A teď se posaďte a zhluboka dýchejte.
Aby řeč nestála, zeptal jsem se nakonec v recepci při odchodu, jestli tam není nějaký bufet , kde by měli něco k jídlu nebo pití. Bufet tam nebyl, jen restaurace s barem. A kafe si můžu prý dát z automatu v hale. Moje první kroky samozřejmě směřovaly rovnou k automatu. Dívám se, dívám a hledám obvyklé nápisy s nápoji a obvyklými cenami. Knoflíky s popisy byly napřeskáčku očíslovány ciframi 1-4. To mne zarazilo, ale hledal jsem dál. Kde nic tu nic. A najednou ejhle, doftípil jsem se - ony to jsou asi ceny??! Nechápavě jsem na to zíral a uvažoval, jestli jsem jen trochu blbej, nebo úplně blbej. Přiznám se, že mne to zcela vyvedlo z míry a měl jsem chuť se kolemjdoucích úřednic na školení zeptat, jestli je to pravda nebo ne? Po naprostém několikaterém ubezpečení, že to jsou OPRAVDU CENY, běžel jsem do auta pro kolegu a s vyjeveným výrazem mu oznamoval, že jdeme na kafe. Tak jsme vyrazili. Kolem automatu s kávou za 1-4,-Kč jsme namířili přímo do velmi prostorného baru, kde bývá jistě často diskotéka. Robusní aparatura byla připravena na svém místě. Opatrně a pro jistotu jsem se zeptal paní za barem, kolik že tu stojí káva? Zadívala se na mne a se slovy:"Vy nejste odtud viďte" mi sdělila, že nejdražší káva stojí 6,50Kč!!!! Věřte nebo ne, zíral jsem na ní nechápavě s úsměvem idiota a nevěděl, co mám dělat a co si mám dát. Vlastně nedat si nic, by bylo skoro dražší než si dát cokoliv. Za 1 vídeň a 3 dcl džusu jsem tam nechal plných 11,50 a tak jsem na pult ležérně pohodil 12 kaček se slovy: "To je dobré". Pánové a dámy, v úžasu jsem doteď a to už jsem skoro 6 hodin po kávě. Pro zajímavost jsem otevřel jídelní a nápojový lístek a ten mě nadobro uzemnil. Wihsky za nehorázných 8,- Kč, víno za 4-6Kč, smažený hermelín s hranolkama za 16,- a perlička nakonec - byla smetana do kávy za neuvěřitelných 0,20 Kč.
Nemám tak dobrou paměť, hlavně v situaci, když jsem v naprostém šoku a neustaále se přesvědčuji, že osamělá číslice 6 v nápojovém lístku je opravdu jenom šestka a znamená to, že panák značkového alkoholu stojí šest korun českých, tak si všechny ty veselé položky buhužel nepamatuji. Vsadím se, že byste se i vy sami ostýchali ještě jednou přeptat obsluhy, jestli jsou to skutečně ceny, nebo pouze čísla řádků.
Paní servírka nám s úsměvem sdělila, že je to unich stejné, jako v parlamentě a že na týden vám tu stačí tak stovka na útratu.
Pátrali jsme dál a zjistili, že kdybyste si chtěli zahrát v hotelu bowling, tak vás tam oberou o plných 30,-Kč na hodinu, bazén a sauna za 20,-Kč a víc už vás nebudu s prominutím nasírat.
I naprostý debil by okamžitě věděl, že ceny ani zdaleka nepokrývají nezbytné náklady na cokoliv, čeho se tam dotknete. Naprosto všechno je tam neskutečně dotované.
Tak toto megazařízení u přehrady " ŠKOLÍ" naše milé úředníky na ministerstvu financí. To je velmi hezké a řekl bych, že to občana potěší, že se ti naši milí mají po vyčerpávající, tvůrčí práci kde odreagovat. Vždyť oni nás tupce řídí, radí nám neschopným blbům, všechno vědí lepší než my, tak safra, proč by si trochu nezaskotačili.
Až budete zanedlouho vyplňovat daňová přiznání, vzpomeńte si na ně a popřejte jim v duchu mnoho dalších rozpočtových úspěchů a mnoho nových myšlenek v daňových zákonech v novém roce.
P.S. Můj hrubý odhad je, že když my všichni, koho jsem obeslal, svorně, solidárně a bratrsky složíme daňová přiznání na hromadu, tak pokryjeme nejmíň 14 dnů provozu tohoto úžasného komplexu.
Mimochodem, moje práce spočívala ve vyhotovení dílčích podkladů pro projektanta, který rozšíří příjezdovou asfaltovou komunikaci pro tento areál v délce 2 km. Neumím odhadnout na kolik tahle kosmetická záležitost příjde.
Mějte se hezky, slunce v duši, Pavel Hradecký

Odesílatel: Obec Brod nad Tichou
Datum: 26. ledna 2004, 15:36:10

Ahoj Jardo, zjistil jsem ,že s e-meilama to není jen tak obyčejná záležitost.Objednávku jsem jistil písemně ,tak už jsem si poslech všechna CD a početl i v sešitkách.Vzpomínám při poslechu na doby vojančení , kde zavřeni v lesích ,hlídající naší státní hranici před diverzantya bezohlednýmikapitalisty, jsme poslouchali tajně v politrukově kanceláři magnetofonové kotouče s tvými koncerty dovezené přímo z Olomouce kamarádem Hřibem.Doba to byla zlá , ale dnes je to i horší s ohledem na to ,kdo nám vládne.Já když shlédnu místní tisk a vidím fotografie reality - jsou tam zase zpátky. Dlouho jim to netrvalo.Něžněsametový sajrajt s nedozírnými následky!
Určitě si od Tebe v blízké době objednám určitě jeden linorit. Musím něco pošetřit, to víš mám doma dva studenty , tak je co se ohánět.Budu velmi rád dostávat tvé sešitky. Člověk alespoň na ty svinstva , co se dějí v tomto státě není sám. Čerpám hlavně z tvých fejetonů, které mají smysl a pravdu. Kdo je ale schopen vyslechnout pravdu ? Zdravím tebe i celou tvou rodinu .Ať se dílo daří.Já se určitě ozvu.
S pozdravem Standa Karásek

Odesílatel: Linux
Předmět: Poděkování a pozvánka
Datum: 26. ledna 2004, 16:25:24

Milý pane Hutka.
Dovolte mi, laskavě, abych Vám touto cestou ubral trochu volného času, který vynaložíte na přečtení tohoto dopisu. Doufám, že to snad nebude pro Vás zcela zbytečné. Předně Vás srdečně zdravím a chtěl bych Vám poděkovat za příjemný kulturní zážitek, který jsme s manželkou prožili na Vašem nedávném koncertě v Prachaticích (pro připomínku - krátce před Vaším příjezdem odvanula z tamního náměstí "Spravedlnost").
Při obchodní vložce vašeho koncertu jste na můj dotaz ohledně případného koncertu u nás (Včelná u Českých Budějovic) poukázal na e-mailovou adresu na Vašem CD. Proto jsem se osmělil Vám touto cestou zaslat tento dopis. Vážený pane Hutka, všiml jsem si na internetu, že Vašich koncertů na jihu naší vlasti v blízké budoucnosti příliš neplánujete. To může být zaviněno tím, že Vás k nám nikdo nezve, a nebo nemáte tyto končiny v lásce, což nepředpokládám, vzhledem k Vaší přátelské povaze. Dovolte mi tedy abych se tímto pozeptal, zda byste u nás případný koncert rád realizoval. Netuším skoro nic, co je potřeba pro takovou věc udělat a proto mne omluvte, budu-li se svými dotazy příliš "otravný". Teď troch odbočím od tématu a dovolím si krátce vyjádřit důvod mého rozhodnutí, že Vám napíši. Z Vašich webových stránek je možné se o vás leccos dozvědět. Nabyl jsem dojmu, že dokážete život brát s určitým nadhledem a máte navíc mimořádně silný dar osobitosti, svobodomyslnosti a dobroty, který mne osobně nějak přitahuje a u naprosté většiny dnešních veřejně známých osobností mi chybí. Možná, že je více osobností, kteří působí stejně pozitivním dojmem, ale bohužel jsem se osobně s nikým takovým v poslední době nesetkal, protože nějak nenavštěvuji kulturní akce. To proto, že s manželkou vychováváme v současné době šest našich dětí v rozmezí jeden až třináct let a na chození po kulturních akcích při jejich výchově jaksi není mnoho času. Váš koncert byl v tomto směru šťastnou výjimkou a ještě jednou za něj děkuji.
Osobně se domnívám, že by bylo vhodné, aby podobně příjemných večerů v lidských životech mohlo být obecně co nejvíce. Bohužel, mnoho lidí rádo dává přednost posezení u televizní obrazovky a sledování "duchaplných" formativních programů televizních stanic NOVA a pod., což jaksi kontrastuje s mou představou. Odpusťte mi tuto vložku, kde jsem vyjádřil svůj názor, který nemusí být pro Vás zajímavý. Já televizi sleduji velmi málo, a když ji zapnu, tak ji zase docela rychle vypínám, protože mi nějak ta forma sdělení nesedí. Uvědomuji si, že takovým chováním asi plně nereprezentuji způsob života dnešní normální společnosti, ale ani mně to moc netrápí. A tak tedy zpátky k věci: Byl byste ochoten přijet do naší obce? Je to v dosahu městské dopravy České Budějovice. Přiložil jsem i mapku pro hrubou orientaci. Máme asi 1500 obyvatel. Je zde takový kulturní dům(cca z šedesátých let) asi pro 200 lidí. Netuším, kolik diváků Vaše koncerty průměrně navštěvuje, domnívám se však, že by kapacitou mohl postačit. Co myslíte? Uzavírám svůj dopis závěrečným párem otázek. Můžete mi, v případě Vašeho zájmu, sdělit podmínky, za jakých jste ochoten vystupovat? Co ještě potřebujete, nebo chcete za informace stran mé osoby?
Přeji Vám příjemný den a těším se na Vaší odpověď
Alexandr Žondecký

Odesílatel: Vladimír Brunclík
Předmět: Samomluvy
Datum: 8. října 2003, 21:53:23

Vážený pane Hutka, Vaše zpráva mne rozesmutnila, protože Samomluvy se vysílaly více než 10 let a zkrášlovaly soboty. Bylo by moc hezké, kdybyste v nich pokračoval v nějaké edici vydávané na CD - hlásil bych se jako první předplatitel. Vaše hovory k písničkám mají velkou hodnotu a pomáhají najít v lidovkách věci, které bych sám nikdy neobjevil. Kolik by nás muselo být, abychom Český rozhlas přeplatili ? Věřím, že by nás bylo na to dost a ČR bychom nepotřebovali. Mějte se moc hezky, jsem zvědav na Váš názor. Moc Vás zdravím. Vladimír Brunclík

Odesílatel: Miroslav Pořízek
Datum: 2. března 2003, 11:30:07

Vazeny pane Hutko,26,2,jsem cetla Vas rozhovor v magazinu Mlade fronty dnes a chci reagovat na to,jak ostre jste odsoudil nase predni zpevaky K.Gotta a H.Vondrackovou.Patrim sice do mlade generace,ale obou zminenych zpevaku si velice vazim i bez ohledu na to,ze zpivali bez omezeni v minulem rezimu.Myslim,ze pro nasi republiku udelali vic,nez kdokoli jiny.Hodnotite je nespravedlive.To,ze si vybrali styl hudby,ktery jim prinasi vetsi uspech prece neznamena,ze jsou spatni.Do dalsich let Vam preju hodne pracovnich uspechu,M.Porizkova.