V ÄŤlánku Masarykova cihla zmĂ­nil 18. 5. Jaroslav Hutka proces s Liborem Novákem, bĂ˝valĂ˝m vĂ˝konnĂ˝m mĂ­stopĹ™edsedou ODS.
  Autora zĹ™etelnÄ› popudil zpĹŻsob obhajoby ve vÄ›ci mĂ©ho klienta. OznaÄŤil ji za švejkovskĂ˝ nápad a o pár řádkĹŻ nĂ­Ĺľ mi pĹ™idÄ›lil u advokátĹŻ aĹľ banálnÄ› obvyklĂ˝ přídomek „vychytralý”. ZĹ™ejmÄ› v záchvatu vášnĂ­ nakupil do nÄ›kolika vÄ›t tolik faktickĂ˝ch nesprávnostĂ­, Ĺľe to je skoro s podivem.
  Ne Ĺľe by mi nÄ›jak vadil ten švejkovskĂ˝ nápad nebo vychytralĂ˝ advokát. OstatnÄ› dÄ›lat se s tĂ­m stejnÄ› nic nedá, protoĹľe to, co se tĂ˝ká konkrĂ©tnĂ­ kauzy a zpĹŻsobu obhajoby, nemohu probĂ­rat v novinách, minimálnÄ› ne dřív neĹľ vÄ›c skonÄŤĂ­ a klient mi dá souhlas. NevadĂ­ mi ani ten bĂ˝valĂ˝ ministr spravedlnosti, kterĂ˝m nejsem a ani nebudu.
  To, co je na vÄ›ci horší a co vyplĂ˝vá i z jinĂ˝ch částĂ­ ÄŤlánku, je nepochopenĂ­ naprosto evidentnĂ­ skuteÄŤnosti, Ĺľe totiĹľ v oblasti práva neexistuje jedna univerzálnĂ­ odpovÄ›dnost, ale tak jako existujĂ­ rĹŻznĂ© obory práva, existujĂ­ i rĹŻznĂ© druhy odpovÄ›dnosti. Rozlišujeme tedy odpovÄ›dnost podle zákonĂ­ku obÄŤanskĂ©ho, obchodnĂ­ho, podle zákona o správÄ› danĂ­ a takĂ© odpovÄ›dnost podle trestnĂ­ho zákona. A kaĹľdá je jinak formulována a má jinĂ© podmĂ­nky.
  Troufnu si tvrdit, Ĺľe uĹľ prĹŻmÄ›rnĂ˝ student ÄŤtvrtĂ©ho roÄŤnĂ­ku právnickĂ© fakulty by autorovi zmĂ­nÄ›nĂ©ho ÄŤlánku dokázal vysvÄ›tlit, Ĺľe například odpovÄ›dnost za porušenĂ­ daňovĂ˝ch pĹ™edpisĹŻ ještÄ› nemusĂ­ automaticky znamenat odpovÄ›dnost podle práva trestnĂ­ho. StaÄŤilo se zeptat. Z tohoto pohledu se pak celá filipika na tĂ©ma jednĂ© globálnĂ­ odpovÄ›dnosti musĂ­ nutnÄ› jevit jako, mĂ­rnÄ› Ĺ™eÄŤeno, nesmysl.
  AĹľ potud to je jen problĂ©m neinformovanosti. Jaroslav Hutka ale dodává, Ĺľe pokud soudce tĂ©to švejkovskĂ© obhajobÄ› vyhovĂ­, vznikne v našem právu „naprosto rozvratnĂ˝ precedent”. Nechme stranou ne zcela obvyklĂ© spojenĂ­, postaÄŤĂ­, Ĺľe autor jednu z moĹľnĂ˝ch podob rozsudku uĹľ pĹ™edem oznaÄŤuje za špatnou. JeštÄ› dřív neĹľ lĂ­ÄŤenĂ­ probÄ›hlo, ještÄ› dřív neĹľ soud rozhodl a ještÄ› dřív neĹľ svĂ© rozhodnutĂ­ odĹŻvodnil. Nejde sice o žádnĂ© drsnĂ© vĂ˝razy, ale pĹ™esnÄ› tohle je principiálnÄ› nátlak na soud, klasickĂ˝ pokus ovlivnit jeho nezávislost ve stylu: „Ne Ĺľe by na vÄ›c mohly existovat rĹŻznĂ© názory. Pravdu mám já, jinĂ© rozhodnutĂ­ je špatnĂ©, to vĂ­m dopĹ™edu a mĹŻĹľete si ho vysvÄ›tlovat, jak chcete.”
  Rád bych se doĹľil okamĹľiku, kdy si lidĂ© uvÄ›domĂ­, Ĺľe nenĂ­ zas tak velkĂ˝ rozdĂ­l mezi tĂ­m, kdyĹľ to, jak má vypadat správnĂ˝ rozsudek, vzkazujĂ­ soudu bolševici po telefonu, a tĂ­m, kdyĹľ to dÄ›lajĂ­ publicistĂ© pĹ™es sdÄ›lovacĂ­ prostĹ™edky. VĹľdycky to je nátlak, i kdyĹľ pĹ™iznávám, Ĺľe ta druhá forma nenĂ­ na prvĂ˝ pohled tak drastická. To je ale všechno.

  Tomáš Sokol, advokát
  (LN 24. 5. 2000)