Der Spiegel popisuje deziluzi disidentů z vývoje po roce 1989 BERLÍN 22. listopadu (zpravodajka ČTK) - Rozčarování řady českých disidentů z vývoje v České republice po pádu komunismu v posledním čísle popisuje německý týdeník Der Spiegel. Podotýká, že v politice už nepůsobí téměř žádný z aktérů takzvané sametové revoluce, a řadě z nich vadí, jak se za uplynulých 15 let vyvíjela česká politická scéna a situace ve společnosti. "Čas velkých činů je pryč," řekl v týdeníku bývalý senátor Jan Ruml. "Nynější politici jsou všichni vynikající technokraté moci, ale nemají žádné ideály," míní někdejší disident, polistopadový ministr vnitra a zakladatel Unie svobody. Do budoucna se chce výrazněji vložit do boje za lidská práva na Kubě, v Číně nebo v Bělorusku. Tyto země by mohl český recept na svržení diktatury inspirovat. Skutečnost, že jako bývalý disident chce "vyvážet revoluci", pokládá za paradox historie. "Nebyla to žádná revoluce," řekl týdeníku písničkář Jaroslav Hutka, jehož písně jsou s revolučními událostmi neodmyslitelně spjaty. Aktéři převratu příliš rychle uzavřeli mír s komunistickým režimem, s někdejšími utlačovateli, myslí si hudebník. "Sametová revoluce byla moc sametová," tvrdí písničkář. Politiku podle něj nyní vytvářejí politické strany, což nemá s demokracií příliš společného. "Život a politika jsou v současnosti dvě naprosto oddělené sféry," řekl Hutka v listu. Spisovatel Ivan Klíma, pronásledovaný jak fašismem, tak komunismem, podotkl, že listopadovou euforii roku 1989 nikdy nesdílel. "Samozřejmě bych měl rád výrazněji projevenou občanskou společnost, ale v celé zemi bylo nějakých 600 disidentů a nikdy neměli skutečnou moc," vysvětlil spisovatel. Lidé, kteří dnes ovládají politickou scénu, žili za komunismu mezi jeho odmítáním a přizpůsobováním, soudí literát. Jedním z mála, kteří chtějí zůstat v politice, je Karel Schwarzenberg, bývalý prezidentský kancléř a nyní čerstvý senátor. "Problém je například byrokracie ... máme co do činění se směsí z bývalé c. a k. byrokracie a sovětské byrokracie. Katastrofa," míní Schwarzenberg, který žil za komunismu v Rakousku a československé disidenty vždy výrazně podporoval. Také někdejší studentská vůdkyně Monika Pajerová se hodlá snažit vrátit lidem důvěru v politiku. V současnosti vede sdružení Ano pro Evropu. "Jsme sice v EU, ale ještě není dobojováno. Odpůrci EU se snaží brzdit, chtějí zabránit přijetí euroústavy," varuje Pajerová. Tomu je podle ní třeba zabránit. Situace je podle ní o to horší, že "nejdůležitější symbol revoluce", bývalý prezident Václav Havel už není v prezidentské funkci, a podle týdeníku se víceméně stáhl z veřejného života. ČTK / zpravodajství o zemích ES, o ES a o NATO, 22-nov-2004 10:20