Dobrý den. První otázka bude asi trochu netradiční. Jak se vám poslední
dobou vede?
Odpověď bude asi v mých kruzích také netradiční - vede se mi dobře,
ale je pravda, že si za to můžu sám.
Máte rád podzimní a zimní období? Tvoří se vám v čase padlého listí či
sněhu lépe?
Já mám rád podzim, to barevné umírání. Zima je tu mizerná, sice jsme
dost na severu, ale na pěknou zimu ještě ne dostatečně. Jsme pásmo
podzimu a jara. Co se tvorby týče, asi to na počasí a ročním období
nezáleží, i když teď toho moc netvořím, jaksi teď velmi intenzívně
trávím to, co jsem stvořil v minulosti.
Někteří lidé trochu pozapomněli, že ještě "žijete". Nemáte pocit, že lidé
v tom dnešním shonu a pracovním stressu se již nedokáží tolik kulturně bavit
jako v minulosti?
No nevím, jestli já jsem ta kultura, psaním a zpíváním pouze řeším
smysl své existence. Ale nacházím dostatek lidí, kteří to asi
prožívají stejně a jsem s tím teď takto spokojen. O žádnou větší slávu
nebo známost nestojím, vedlo by to k izolaci. Mně se líbí, že teď jsem
jaksi úplně uprostřed lidí. Takže se necpu ani do televize, ta by mi
to mohla pokazit, a ani ji teď nesleduji. Nejsilnější komunikací se mi
stal teď internet, je to bez hranic a zároveň velmi soukromé.
Koncertujete často? Jaké jsou dnes reakce publika na vaše písně, které se
proslavily ponejvíce za bolševika a při revoluci? Chodí na vaše vystoupení i
mládež?
Počet koncertů je jaksi stále stabilní, tak ta stovka za rok. Za
poslední roky jsem nic nového nenapsal, teď se poměřuji s tím,
co jsem napsal dříve. Publikum si na to zvyklo a je v tom jakási
příjemná stabilita a klid, žádné deprese a nervozita z hledání pořád něčeho
nového. Jde o prožitek a jeho hloubku. A staré písně pořád zní, každý
rok trochu v jiné barvě a to je i pro mě zajímavé. A je to i
dojemné, když tolik písní zůstává stále aktuálních, i když prezidenti
a doby se mění. A na koncerty chodí všichni. Děti i mladí i starší i
ti nejstarší, plešatí, vylepaní i vlasatí a to je fajn. Ty moje
písničky naštěstí generace nerozdělují, ale spojují, a tomu jsem moc
rád, to se asi dá nazvat skutečně úspěchem. Tichým a nenápadným.
Jaké nové písně a projekty připravujete? Věřím, že mnozí čtenáři ani
nevědí o vašem působení na internetu a o velmi zajímavé distribuci hudby s
názvem Samopal.
Nové písně teď nepřipravuji, protože jsem žádné nenapsal. Chci teď
dokončit projekt Fosil, staré písně a staré nahrávky, teď jsem dokončil patnácté cédéčko a do Vánoc
bych chtěl stihnout ještě šestnácté. Sestavuji a upravuji si to sám, a
pak si to i sám vypálím, proto ten Samopal. Je to všechno samizdat, na
ten jsem si za bolševika a v emigraci zvykl a jeho svobodu se mi dnes nechce kvůli
nablblým obchodníkům opouštět. Ale to by bylo lepší se podívat na mou
stránku www.hutka.cz , je to velmi široké a obsáhlé a ať si každý
udělá svůj názor.
Co říkáte na aktuální (resp. celkově polistopadovou) politickou situaci?
Vím, že jste se nyní také pokoušel "prokousat" do politiky. Měl jste zájem
něco měnit nebo to byl jen vzdor vůči celému politickému dění.
No jo, do svobody jsme sice vstoupili, ale ta politika stojí za hovno.
Ale já nemám žádné politické ambice, to se jen přes Balbínovce
podařilo nastavit takové malé zrcadlo té politické tuposti uprostřed
které teď žijeme. Ale ta tupost je dána také politickou tupostí
obyvatelstva, nezájmem, leností, stádovitostí.
S kterými folkaři vystupujete? Jak byste obecně zhodnotil vztahy
folkových zpěváků mezi sebou? Existuje mezi některými z vás i ryzí nenávist?
Nenávist je asi mimo, o té nevím. Ovšem za folkaře se nepovažuji. Jsem
písničkář a cíle mám kumštýřské, nikoliv folkové. S těmi několika
kolegy, kterých si umělecky vážím, se teď stýkám velmi málo, ale ani
není důvod. Jsme individualisti. Mám teď na mysli Třešňáka a Mertu.
To, čemu se říká folk, mě ale vůbec nezajímá. Je to strašně rozbředlé.
Já mám rád Vladimíra Holana, italskou renesanci a postimpresionismus a
pak všelijaká ta individua z různých dob...prostě já se necítím
uvězněn v žádné krabičce.
Před delším časem zemřel člověk, kterého společnost znala stejně dobře
jako vás - Karel Kryl. Sledoval jste dění kolem jeho pohřbu? Myslíte, že to
co se kolem jeho smrti dělo bylo důstojné? Myslím zejména výstupy pana
Medka, coby zástupce Hradu?
S Krylem jsem se znal tři desetiletí, a i když jdou všelijaké řeči,
byli jsme přátelé. Na pohřbu jsem byl a slíbili jsme si s přáteli,
kteří ho znali, že o něm napíšeme všechny veselé příhody, které jsme s
ním zažili. On byl zároveň komický. Byl to prcek a to ho strašně
rozčilovalo, a měl snad všechny povahové vady, které existují. Nikdo
jsme to neuděl, a to je škoda. Ztratila se tím jeho lidská tvář a
vstoupil tím pádem jen do mýtu, který je strašně neosobní. A problémem
Hradu a Medka bych se vůbec nezabýval. Havel je také prcek a dělá mu
to občas taky problémy a jaksi ty pitomosti, co o něm Kryl napsal, nějak
nevydejchal a Medek tam žvanil pitomosti. Mně spíš dojalo, a zdá se
mi to spíš hodné zapamatování, že se Opat Opasek při mši velmi upřímně rozplakal,
a ten si s Krylem užil nekonečně jeho hysterických záchvatů. No jo,
historie je historie a každý z nás jsme jenom lidi.
Děkuji vám za rozhovor. Přeji vám mnoho úspěšných koncertů a spokojených
posluchačů.