Tupí a blbí příznivci Zemana. Hutka zpívá. A další umělci také Písničkář Jaroslav Hutka složil další protestsong o svém neoblíbeném tématu, Miloši Zemanovi. Propírá v něm Zemanův příklon k Rusku, alkohol, Peroutku, migraci i pražskou kavárnu. „Davy jako z hloupé knížky svého vůdce milují, tupost jako rána z pušky rozlehla se po kraji, kdo nevěří, ať tam běží skutečně tam blbost sněží,“ zpívá. Smrt je zmíněna jen okrajově: „Svoloč pražské kavárny neváží si hlavy státu, přáli by si jeho ztrátu.“ Ale Hutku už předběhli Vladimír Merta a Jiří Dědeček. Písničkář Jaroslav Hutka složil další protestsong. Tentokrát celých šest slok věnovaných prezidentovi Miloši Zemanovi, kterého zásadně nazývá „ovar“ a jeho píseň nese název Ovarova revoluce. Hutka jednak o Miloši Zemanovi tvrdí, že je opilec a sprosťák, má „kecy jako z hospody“ a „dělá z lidí stádo volů a z národa rovnou hrubce“. Nezapomenul zmínit ani incident s „virózou“ u korunovačních klenotů. Dále naráží na Zemanův bonmot, že novináři by se měli střílet a dodává „cikánům už herdu dal“. A obviňuje Zemana, že chce obydlet Česko „Okamurou, komunistou“. Co se týče mezinárodních vztahů, ani ty neušly Hutkově pozornosti: „V prezidentském světobolu do Číny je k léčbě zván. V Kremlu už mu vodka zraje, on světovou roli hraje, slavný vítěz v mnohé pitce, Ovarova revoluce,“ končí zpěvák sloku velice krátkým refrénem. Ale nechybí ani kopanec do Zemanových příznivců: „Davy jako z hloupé knížky svého vůdce milují, tupost jako rána z pušky rozlehla se po kraji, kdo nevěří, ať tam běží skutečně tam blbost sněží.“ Hutka přidal také seznam hlavních nepřátel Miloše Zemana: „Uprchlíci, kominíci ohrožují Hradčany, muslimové, sudeťáci, svoloč pražské kavárny neváží si hlavy státu, přáli by si jeho ztrátu, ten má ale všechny v kapse, Ovarova revoluce.“ Poslední sloka už není tematická, Hutka zpívá jen o tom, jak podle něj Zeman všechny oplzle uráží, nazývá ho lidskou troskou, která má „na každého jenom zlost“. „Stařecká zlost, bezmoc zmaru, duše už jen v alkoholu, v beznaději bezdomovce, Ovarova revoluce,“ loučí se Hutka. S protestsongy se poslední době roztrhl pytel. Minulý měsíc jednu složil také písničkář a režisér Vladimír Merta a není úplně nepodobná té, kterou složil Hutka. „Probuďte srdce svý, probuďte mozky, z Hradu lžou prohnilý, zoufalý trosky,“ zpívá se v ní například. Což ovšem není velké překvapení, když Merta částečně vychází z Hutkova originálu Havlíčku, Havle. A v dubnu měl Zemana na paškále pro změnu písničkář Jiří Dědeček, který se do něj opřel v písni Potkan a motivy v Hutkových, Mertových i Dědečkových písních jsou takřka totožné. „Projevil se jako mršina do dne a do roka, ale volila ho většina, pomohla rodná stoka. Teď pije krev podle tradice, absťáky ho ničí, dyk má natažený hadice, v Rusku, v Číně, a i v zahraničí. Národu prý život usnadní, hrál si na dobrého otce, je to ale zvíře odpadní, ať si tvrdí, co chce, je to ale zvíře odpadní, ať si Tvrdíkuje, co chce. Dál si mrcha trčí v úřadě, už mu teče, kdyby jenom z nosu. Už by měl bejt dávno na řadě, ale smrt si nechce zasrat kosu. Už by měl bejt dávno na řadě, ale smrt si nechce zasrat kosu,“ zpíval Dědeček. kas, Parlamentní listy, 27. 7. 2021