zpět Odesílatel: Jana Sarounova Datum: 2. dubna 2005, 23:01:35 Hmm, tak Hod se Vám povedl. Jsou tam nejen obrazy, ale i vůně. Příjemné. Zdravím. J.Š. Odesílatel: Josef Bouska Datum: 3. dubna 2005, 0:14:16 Tenhle fejeton byl vazne moc hezkej, takovej trosku mrazivej ohen z toho na me sel. Diky.Josef Bouska Odesílatel: Jan Stefanovic Datum: 3. dubna 2005, 0:53:51 ako povedal pan Havel - pocuval som jeho platnu v dobach, ked skoro nikto na Slovensku netusil, ze najaky Havel existuje, - a vtedy som si (mylne) myslel, ze je to fajn chlap: nebudte smutnej... Take care! Jan Stefanovic Odesílatel: Jaroslav Furman Datum: 3. dubna 2005, 0:50:15 Vážený Jaroslave, asi před týdnem jsem vám chtěl napsat pár slov. Bylo to bezprostředně po Vašem rádiofóru o prezidentovi,který straší lidi Evropskou únií. Ohromně jste se mi líbil,ani většina telefonických reakcí nebyla špatná. Vcelku šlo o nadmíru inteligentní veřejnou rozpravu. Jsem o 1/4 roku starší než Klaus. On vysokou školu ukončil o 2 roky dříve než já.Neměl jsem totiž maminku za- městnanou v prezidentské kanceláři,ba právě naopak . Můj táta měl po válce obchod zubolékařskými potřebami a ještě v roce 1958 to byl dostatečný důvod k odmítnutí doporučit mne k pokusu o vykonání přijímacích zkoušek na VŠ.Tak jsem po maturitě 2 roky makal na šachtě v Ostravě . Když se mi konečně poštěstilo dostat se do Prahy,chtěl jsem dělat zahraniční obchod. Chtěl jsem jednoduše po studiích z republiky vycestovat navždy. Přestože jsem vykonal rozdílovou zkoušku ze zbožíznalství,nevzali mě na tuhle privilegovanou fakultu a já dostudoval na směru financí a úvěru. O něco později,to už jsem byl jako absík na vojně,jsem se setkal s řadou kluků, kteří tam byli se mnou a onen zahraniční obchod ( šlo o znalost souboru pokynů, zákazů a příkazů,zkrátka naučili se tam hlavně anglicky a jakési předpisy o tom, jak prakticky uskutečňovat monopol zahraničního obchodu.)vystudovali. Většina z nich odcházela po vojně do služeb MV jako budoucí špioni. Na můj dotaz,proč mi podle nich nebyl tenkrát povolen přestup na jejich fakultu,jsem obdržel rovněž otázku. " Dali ti předtím vnitráci podepsat spolupráci s nimi "? Odpověděl jsem po pravdě,že nic takového po mně nikdo nechtěl. " No vidíš" ! Pak mi jeden z nich v hospodě vysvětlil,že kdo nepodepsal v prvním ročníku spolupráci,byl většinou už během 2.ročníku přeřazen na vnitřní obchod a cestovní ruch. Myslím,že některé podpisy mají překvapivě vysokou cenu i po 45 létech . Včera se mi ohromně líbilo vystoupení jedné poslankyně v parlamentu.Citovala z belgických novin článek mluvčího křesťansko-demokratického klubu Evropského parlamnetu. Stálo v něm,že Grossova menšinová vláda i s podporou komunistů je cosi,co EÚ naprosto nevadí. Vadila by jim ale vládní garnitura ODS ,a to i v koalici s Lidovci,na jejichž čele nyní stojí "křesťan" Kalousek ! A já se jim vůbec nedivím. Když se podíváte do google.com a uvedete klíčové slovo Dominika Dery,najdete tam kromě jiného také obrázek z obálky knížky The Twelve Little Cakes. Na něm je podobně velké děvčátko s podobně velkým psem.Je mi podobně smutno jako Vám. Odešla z této země opravdu co nejdál,i když ji má svým způsobem ráda. Žije v Sydney. Nedávno jí bylo 30 ,už to není malá a roztomilá holčička, už to je světoobčanka ,která píše pro svou generaci a cítí klíčové problémy světa,kterému moje generace rozumí stále méně. V Čechách je stále Kocourkov. Klaus mi připadá stejný pandrhola, jakého hrál v tom Verichově filmu nebožtík Vojta,ti křiklouni zprava i zleva - to je echt kocourkovská městská rada s panem statkářem a lékárníkem či hospodským okolo stolu,najde se i pytlák Janovec Jindřicha platy i kriminálník modernizátor a starosta Jana Vericha. Když Vás otravovali čeští policajti- nepřipadali Vám jako ti dva v dialogu : je to on... není to on ? Až zase budete smutnit,zajděte do Ponrepa a pohleďte na stále stejně kvalitní politickou scénu. 100 let sem ,nebo tam...svým způsobem to může připadat někomu i roztomilé. Se srdečným pozdravem Jaroslav Furman PS. Očekávám,že minimálně pokusy o studený proud vzduchu,jakoby ze severovýchodu už vanou přesto,že malostranská privilegovaná parta má jiné starosti . Přičinliví pomocníci se o to nepochybně postarali. Přeji Vám,aby Vás to nechali dělat až do konce. Vážený pane Furman, děkuji za dopis. K většině nemám co dodat, vidím to stejně. Já mám teď takové doufání, že jak ta politická blbost už tady téměř krystalizuje, že snad se něco pohne v obyvatelstvu, ovšem možná také ne. Je ovšem pravda, že armáda je v NATU a český politik by se ji stejně bál použít, a země je v EU, takže ti imuni z Malé strany to nemohou pokazit absolutně a nakonec v této chvíli se zdá, že globalizace působí také pozitivně. A i když je ten Gross naprosté jelito, někdy v hloubi duše mám podobnou obavu, jako ten šéf křesťanských demokratů z Evropského parlamentu. A že by se stal zázrak a v příštích volbách se do parlamentu dostala nová strana, která by zamíchala kartami, to se asi nestane. Zelení jsou rozhádaní a ostatní malé straničky si každá zoufale sobecky hájí své jedinství, že z toho nakonec není nic pro nikoho. Ale pokud si nepustím zprávy a neotevřu noviny, tak se mi zdá život přátelský a jelikož pro nás není na obzoru žádný Berlín ani Moskva, možná ani není třeba mít velké obavy. Pouze je to trapné a otravné, že by to také mohlo fungovat normálně a inteligentně. Srdečně Vás zdravím - Jaroslav Hutka Odesílatel: Milan Daniel Datum: 3. dubna 2005, 21:51:00 Milý Jardo! Je to krásný. Děkuju ti, bylo to to nejhezčí z dnešního dne, který jsem zabil na Republikové radě Strany zelených. Fuj jí tajbl. Milan Daniel Odesílatel: Veronika Datum: 3. dubna 2005, 22:03:20 Dobrý den, děkuji vám za program vašich vystoupení. Snad aspoň jednou překonám svou pracovní vytíženost a přijdu se podívat. A poslechnout, samozřejmě. K vašemu fejetonu, děkuji vám za něj - v posledním týdnu se ke mně dostaly hned tři fejetony na různá témata. A byť nejsem vášnivým čtenářem zrovna fejetonů, jistá pasáž z vašeho "velikonočního" mi byla najednou velmi blízká. A to pasáž začínající slovy: "Poslední půlrok mě všechny obrazy, které mi vzniknou v mysli, opouštějí..." V podstatě nevím proč. Ale to fejetonové působení bylo moc pěkné. Těším se na další, s pozdravem, Veronika Vlachová Odesílatel: Alena Košťálová Datum: 4. dubna 2005, 13:50:54 Děkujeme. Ovšem Váš článek je úžasný. Protože Vaše informace dostáváme i na ČMKU, oslovil nás tím více. Souhlasil byste s dalším případným publikováním? Odpověď nespěchá. S pozdravem Alena Košťálová (vedoucí sekretariátu Českomoravské kynologické unie) Odesílatel: DAVY Datum: 4. dubna 2005, 9:58:37 Děkuju. Už mi bylo po Vašich fejetonech smutno. DAVY Odesílatel: Alena Heinová Datum: 3. dubna 2005, 18:11:20 Vážený pane Hutko, chraň Vás Pánbůh vyškrtnout můj mail z Vašeho seznamu! Jsem naopak RÁDA, že koncertujete, i když stokrát mně než by to takhle malá a , bohužel, duchem stále menší zemička potřebovala. Poslyšte, snažím se dát dohromady festival pro muzikantsky nadané postižené mladé lidičky, furt superstar, bĺablabla jak pomáháme postiženým, hubou pořád nejvíc - zkrátka nepomohl byste s tím? Každý jen slibuje, je to pořád stejný, bohatci se dmou přes slova do břicha a tak pořád dokola. Už jsem z toho utahaná jako stará kobyla, ale nechce se mi to vzdát. Proč, Protože před devatenáctái lety se mi narodil těžce postižený kluk a díky Pánubohu a schopným lidem a snad i mojí tvrdohlavosti se podařilo postavit ho na nohy tak, že dnes je prakticky zdráv. Na tu zkušenost jsem pak už nemohla zapomenout, ani nechci, vlastně to nejde. A jestli chcete vědět víc a třeba s tím i trochu pomoct, třeba zkušeností, radou, tak se mi, prosím, ozvěte.Nebo 28. večer ve Slavíkovce, jestli byste chtěl...? Děkuju, taky za ten Velikonoční hod - taky jsem teplokrevná a chce se mi žít celý rok a v noci mi chodí v hlavě obrazy, které se bojím přes den pustit ven, aby je zase někdo nezadupal jako že jim rozumí ... Tak se mějte jarně, aspoň to je hezký, a děti a psi a některé lidské bytosti. Alena Heinová Odesílatel: zemanek Datum: 3. dubna 2005, 13:25:16 Pane Hutka, děkuji vám za moc hezkej fejeton. Mějte se jarně. Jirka Zemánek Odesílatel: Martin Krivanek Datum: 5. dubna 2005, 6:57:33 Dobrý den, Vaši muziku sice neposlouchám, jsem spíše rockovějšího rázu, ale Vaše fejetony si přečtu vždycky a moc rád. Mějte se krásně, Martin Křivánek Odesílatel: Petra Datum: 5. dubna 2005, 11:39:22 Mily Jardo, tentokrat jsem si precetla tvuj fejeton s jeste vetsi radosti - protoze jsem v Amsterdamu a prislo mi uplne nejvhodnejsi, cist si tady o cesko-nemeckych Velikonocich z tveho pera. Zase jsi me potesil, ale tentokrat mi bylo i trochu ouzko. Napsal jsi to moc krasne. Mame taky psa/ pejska, maleho westika, totiz ma ho dcera (ktera se k nam ted uchylila v tezkych dobach :prilisnym riskovanim a lehkomyslnosti a nejspis i aroganci atd. si musela na svou malou firmu vyhlasit konkurs) Nikdy jsme psa nemeli/nechteli - a ted objevujeme Ameriku a snazime se ho vychovat a prozivame blazene chvilky, kdyz nas po navratu vita a lita jako pominuty po byte jen z cire radosti, ze jsem se racila navratit domu. Ale v zatylku mi sedi pocit, ze uz se blizi okamzik, kdy velka holcicka odchazi s malym pejsankem . V radiu te posloucham a raduju se, jak hezky kultivovane se ten porad da delat (prestala jsem ho poslouchat a tebe jsem objevila jen nahodou, od te doby zase posloucham, pri patecnim vareni vecere a na vikend... lip se mi kraji cibule a masicko pro lidi i pro pejska). Mej se moc krasne, jdu za Vincentem. Petra Odesílatel: Radka Hrdinova Datum: 5. dubna 2005, 15:07:33 Milý pane Hutko, posíláte mi pravidelně své fejetony a já se na ně nedočkavě těším. Vždycky mi v nich něco zazní velice blízkým a osobním tónem. Stejně tak tomu bylo i s letošním Velikonočním hodem, kdy ten pocit smutku vnucujícího se do probouzející se přírody a všeobecného veselí je mi opravdu dost známý. Asi bych se nerozhoupala k tomu, abych Vám to napsala, ale vyprovokovalo mě k Vaše tvrzení o mizejících obrazech, protože i to důvěrně znám. Je to chvilka štěstí, ale proteče to a zmizí, nezachytitelné a nenávratné. Přesto nemáte tak docela pravdu, v tom velikonočním fejetonu se Vám podařilo vtělit do slov určitě dost z nálady a momentálního životního rozpoložení. Díky za to. S pozdravem a přáním hezkých jarních dní Radmila Hrdinová Odesílatel: alexV P?edm?t: haf,haf haf,haf Datum: 6. dubna 2005, 3:03:06 Hi Lily,vyrid svemu panackovi, ze se mu moc povedl posledni fejeton. Labradorka Heylinka Odesílatel: K Předmět: Krasne Jaro Datum: 6. dubna 2005, 11:46:25 Ahojka, tak diky za info o koncertech a take hazke ctenicko...Lily je proste senza!!???K Reakce z Neviditelného psa Ondřeje Neffa: Jo, pane Hutko, dnes se Vám to opravdu povedlo. ALe (moje dcera říká:"nenávidím to tvoje ALE..), tedy ale, není to laděno spíš podzimně, nostalgicky? Máte pravdu, že teď, když příroda je na rozhraní mezi zimou a jarem, jsou cítit různé vůně, někomu už voní jaro, jiný zase cití rozmrzlý a ještě tlející podzim. Pejsek, především ten první, je v jistém smyslu to samé jako první dítě. je to velká zodpovědnost, jak ho člověk v prvních měsících vychová, takový je i v dospělosti a každé opominutí se tvrdě vymstí jak páníčkům, tak pak pejskovi, se kterým si pak nikdo neví rady. A ta porce lásky může leckoho zaskočit, stalo se to i mně, prvního psa jsme měli v mých 44 letech a dost mě to zaskočilo. A vím, že co se nenaučil do 6 měsíců, šlo pak doučit dost ztuha. K těm dětem, víte,my ženy jsme naštěstí ušetřeny toho mít po padesátce dítě, s vnoučaty přichází spíše radost a jistá vyhlídka do budoucna. Tak jako by si člověk říkal - když mé děti mají děti, už se mohu přestat starat, pomalu se začnu vyvlékat ze jha povinností, věcí, které se musí dělat. Snad to tak je. Přeji hezké jaro a vůbec celý rok. ostrovid Pane Hutko, Děkuji Vám za opravdu pěkná slova,ale již jsem je od Vás přečetl v Britských listech a teď nevím kde dělám chybu? Asi bych měl nejdříve otevřít "psa" a pak "bl", polepším se. Adolf Boháček Pane Hutka,.... ....nejsem zrovna konzumentem Vaši tvorby.Článeček-povídka je však přímo skvostný a pohlazením po duši.Děkuji Vám za "dobré ráno". Duch Zluch Odesílatel: Pavel Maroušek Datum: 9. dubna 2005, 21:28:07 Dobrý večer, ten Váš fejeton mě udělal obrovskou radost. Po jeho přečtení jsem si uvědomil, že i přes všechno ošklivé co kolem nás je, se dají vnímat věci, jež jsou krásné. Díky, pane Hutko. Jen tak dále. Pavel Maroušek zpět