Otázka časopisu Regenerace: Jak na vás působí Vesmír? Jaký je váš vztah k vesmíru? Slovo vesmír je pro mne příliš veliké, vzdálené a neuchopitelné, pomáhám si s ním v písních a básních, abych ty věci veliké, vzdálené a neuchopitelné popsal. Ale vztah k vesmíru asi nelze mít, ten mám k těm blízkým věcem, ke slunci, k luně a k planetám, ty jsou mi nějak "nadosah". Rád se na ně dívám na nebi a rád si je kreslím do zvěrokruhu, tedy poslední desetiletí tisknu. Zvláštní zrcadlo našeho nejbližšího života, někdy mám pocit, že ho tam nacházím a někdy v tom bloudím, jako nakonec i v životě. Život má svoje neuchopitelné tajemství a přitom je tak zřejmý, viditelný a smyslově prožitelný. Jako slunce, kterému říkáme sluníčko, pokud si neuvědomíme, jak je obrovské a nepochopitelně výbušné a žhavé. Ale každý den je to stejně to naše sluníčko. Vesmír nemá zdrobnělinu, to je ja krutá pravda okolo nás, ten prostor, který se zvětšuje tak rychle, že ho ani světlo nedostihne, který z nás dělá cosi tak malého a nevědomého, že je z toho člověku úzko...