Tohle může skončit revolucí, bojí se Zdeněk Zbořil po písni Jaroslava Hutky
„Mrzí mne, že celá diskuse přispívá k opravdu „blbé náladě“. „Možná dokonce té nejblbější a mohlo by se stát, že to skončí nějakou novou revolucí,“ uvedl k atmosféře ve společnosti i v souvislosti s písní Jaroslava Hutky s názvem „Miloš a zubatá“ politolog Zdeněk Zbořil. Komentuje také blokování politiků SPD v předvolebních debatách Blesku: „V každém případě přihráli SPD velké téma „mediální zlovolnosti“. S ním se volby vyhrát nedají, ale docela dobře se o něm dá během celé kampaně mluvit.“ Zbořil také upozorňuje, že „válka o vodu“ dávno začala: „I já bych chtěl s kolegou Zeleným hnát politiky k odpovědnosti, ale oni se mi budou smát ještě den před svou smrtí žízní, protože si myslí, že umírat budou jiní.“
„Není to dobré a nedivím se, že se mu dostává tolik zlobné pozornosti. Zdá se mi, že na tentokrát na sebe chtěl vzít příliš mnoho odpovědnosti,“ komentuje písničku „Miloš a zubatá“ Jaroslava Hutky politolog Zdeněk Zbořil. V písni Hutka zpívá i toto: „Miloš je zhroucený a oči v sloup, z cigaret zvedá se štiplavý čoud, člověku je z toho hanba.“ „Masaryk v hrobě se obrátil, zařval, co je to za chlapa, a na Zubatou se obořil, kde se zase dneska fláká. Miloš je zhroucený a oči v sloup, z cigaret zvedá se štiplavý čoud, Zubatá už na Hrad chvátá,“ říká dále ve skladbě Hutka.
Zbořil popisuje: „Jaroslav Hutka je kus mého mládí. Nevyhledával jsem ho, ale po jeho odjezdu do Holandska, kde jsem měl několik přátel, kteří se s ním stýkali, jsem stále o něm něco věděl. Líbilo se mi, jak vrátil do českých písniček asonance a smutný humor. Po jeho návratu domů už to bylo horší, ačkoli i jeho komentáře k obrazům ilustrujícím události po roce 1948 byly často zajímavé. Pak se to nějak začalo měnit. Asi ten prvoplánový útok na Jaromíra Nohavicu byl nějaký předěl. Pak jsem ho přestal sledovat. Teprve tento jeho poslední opus mne na něj znovu upozornil.“
Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček reagoval na píseň takto: „Jaroslav Hutka si svou písní sám podepsal svůj ortel. Je to neúprosné pravidlo. Co zlého přeji druhým, samotného mne dostihne,“ vzkázal Hutkovi prostřednictvím serveru ParlamentníListy.cz. Na sociální síti pak písničkář vysvětlil: „Já myslel, že se rozčilil ten zpěvák Ortel, ale on to Ovčáček v pozici soudce s gilotinou už čaruje, co s mou hlavou. Samozřejmě je to jenom písnička, nic víc, za bolševiků to byly také jen písničky a prý o mně na tajné schůzi mluvil i Husák, tak jsou si nejisti, že píseň je vyprovokuje k takovým vyjádřením, to je mi jich tedy docela líto, ale tak fajn, jsme tam zase..." Podle Zbořila celá tato diskuse přispívá „k opravdu „blbé náladě.““ „Možná dokonce té nejblbější a mohlo by se stát, že to skončí nějakou novou revolucí. Obávám se, protože revoluce se u nás doma příliš nedaří, aby ji nedělali úplně jiní, než o kterých Jaroslav Hutka dnes ještě ani neví. Ale stejně jako nepřeji, aby se prezidentovi vyplnila Hutkova věštba, přeji i zpěvákovi, aby zůstal jen zpěvákem a nerouhal se. Život, jak vím z vlastní zkušenosti, někdy utíká nečekaně rychle,“ říká Zbořil.
K písničkářské kauze se vyjádřila také Monika Elšíková, bývalá externí spolupracovnice pořadu Marka Wollnera Reportéři ČT. Lidé jako Hutka jsou podle ní pro Česko důležití. „Koho by to tak zajímalo, na profilu u Dominik Duka (který jistojistě nespravuje kardinál, ale osoba jménem Norbert Badal) je prima diskuse, kde uráží Jaroslav Hutka kvůli jeho písni o Zemanovi. Já nevím, ale dosud mě nikdo nepřesvědčil, že Václav Havel, Jaroslav Hutka a spol. jsou neužiteční opilci. Spíš mi přijde, že jsou oba dva pro tuto zemi důležití!" napsala na sociální síti. „Já si myslím něco jiného než paní Monika, ale má to asi stejný význam jako to, co si myslí ona. Snad by ale mohla, zejména ke svému věku a své pověsti, být ohleduplnější při posuzování dobré pověsti pana kardinála. Zatím neprožila ani zlomek trápení jako on. A asi by ani neměla vážit na svých nepřesných vahách, stejně jako spoléhat na to, že její názory někoho zajímají,“ uvedl politolog.
Tykání Vietnamcům je projev české malosti
Minulý čtvrtek došlo k tragickému utonutí dvou vietnamských dětí na jezeře Lhota. Jak vyplynulo z informací některých médií, nebyla pomoc dětem poskytnuta dostatečně rychle. Policie neštěstí prošetřuje. „Ve zpravodajství televize Prima vypověděly dvě svědkyně, že personál koupaliště na jezeru Lhotka u Prahy odmítal pomoc při záchraně životů dvou vietnamských chlapců, i když o to zoufalé matky žádaly. Také obě svědkyně uvedly, že personál urážel Vietnamce a tykal jim. Stejné důkazy zveřejnil i web Blesk.cz,“ popsal čestný předseda a tiskový mluvčí Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter. „Žádáme, aby Policie ČR tento xenofobní a odporný lidský hyenismus vyšetřila a viníci, aby byli předáni soudu k potrestání,“ vyzval. „Nevím o celé události víc, než zde uvádíte. I když je to to nejpodstatnější, co se objevilo i v jiných médiích. Navíc nejsem nepředpojatý. Projel jsem celý zničený Vietnam od zátoky Ha-long na severu, až někam za Saigon, dnešní Ho-či-minovo město. Ale také jsem asi před 7 lety viděl, jak Vietnam rychle vzkvétá a jak stateční, hrdí a pracovití Vietnamci se chtějí stát jedním z nejvýznamnějších států celé jihovýchodní Asie,“ reagoval politolog. „To říkám vážně, i když vím, že i mezi nimi jsou lidé, kteří podobně jako v ČR, se v době ekonomického rozkvětu dostávají ke svým majetkům nejpodivnějšími cestami. Chovám k nim úctu a i ty „české Vietnamce“ jsem se naučil zdravit, požádat je o něco a poděkovat jim v jejich rodném jazyce. Pokud jde o to neštěstí na Lhotě, myslím si, že důvodem byl tradiční český šlendrián, který se mohl přihodit komukoli z nás. Stejně jako to tykání Vietnamcům je projev české malosti a nevycválanosti spíše než nějaké programové xenofobie,“ dodal.
Na sociální síti byla tragická událost komentována i takto: „Miloš Zeman, Andrej Babiš a Tomio Okamura nemůžou za včerejší smrt dvou dětí na jezeře Lhota, ale nesou obří podíl na selhávání společnosti a hovadnost, která celou tragédii provází.“ A do jaké míry nesou politici zodpovědnost za atmosféru ve společnosti? „Do jisté míry i politici, jako veřejně činné osoby, mohou za zhrubnutí mravů, protože demonstrují určité vzorce chování, jehož ukázky při přímých přenosech z Poslanecké sněmovny a vystupování zejména některých, veřejnosti dobře známých jedinců, jsou napodobovány,“ uvedl Zbořil. „Avšak myslím si, že vina „politiků“ není o nic větší než učitelů a rodičů, kteří nenaučili své žáky a děti, jak si přál už Jan Ámos Komenský, aby uměli „o všechno poprosit, za všechno poděkovat a byli vždy způsobní? Spíše by to dnes odnesl ten Komenský nějakou vulgaritou. A jaký je vlastně vliv přisprostlého herce vyprávějícího ve své talk-show o zážitcích svých kolegů opilecky se potácejících na jevišti nebo řešících tam své zažívací potíže? Anebo rodičů, kteří vyučují své potomky arivismu a asertivnosti, které jim samým pomohla k materiálnímu nikoli morálnímu bohatství? Takže nejen politici, zpěváci a písničkáři, ale i všichni ti ostatní, kteří si svými vulgárnostmi dodávají sebevědomí, by mohli, kdyby to dokázali, zpytovat svá svědomí,“ dodal.
Přihráli SPD velké téma „mediální zlovolnosti“
Deník Blesk nebude zvát do předvolebních debat členy SPD. Zdůvodňují to hlavně tím, že hnutí neumožnilo jejich redaktorům získávat informace. Připomeňme, že při sněmovních volbách v roce 2017 Okamura nevpustil novináře Blesku do svého štábu. „Vzhledem k tomu, že politici SPD mají velmi často problém s rasismem, xenofobií, s nenávistnými útoky, tak nechceme převzít odpovědnost," uvedl také David Vaníček, vedoucí Blesk zprávy. Jeho slova přinesl pořad České televize NewsroomČT24. Podle vedoucího Blesk Zpráv také ignorují členové SPD nepohodlné otázky. Okamura tvrdí, že jde o politickou cenzuru. „Připadá mi zvláštní, že takovou útlocitnost projevuje zrovna Blesk, který se vyznačuje svou necitelností za jiných okolností. Ale asi si tam myslí, že mají pravdu, a že je to tak správné. Zřejmě tím chtějí nějakým mně neznámým způsobem ovlivnit nadcházející volby, ale obávám se, že by se jim to mohlo podařit jinak, než si dnes myslí. V každém případě přihráli SPD velké téma „mediální zlovolnosti“. S ním se volby vyhrát nedají, ale docela dobře se o něm dá během celé kampaně mluvit,“ uvedl Zbořil.
Teolog Tomáš Halík se zlobí na Čechy, kteří odmítají přijmout byť jen jediného uprchlíka. V kázání uveřejněném na serveru Deník Referendum.cz. například uvedl: „Nepřijmeme ani jednoho uprchlíka – ano, i toto je symbol. I tím o sobě něco velmi podstatného říkáme. Říkáme tím, že se zříkáme Krista a evangelia, že se vyřazujeme z Evropy a evropské kultury humanismu, že dáváme přednost jedovatému nacionalismu, národnímu sobectví, že chceme nadále z evropského společenství pouze oběma rukama brát a nejsme ochotni nic dávat. Nechceme se o nic dělit. Svůj chléb a své rybičky máme jen pro sebe, ty sluníčkáři z Nazareta!“ Zaznělo také: „Nepřijmeme ani jediného uprchlíka – toto slovo je tisíckrát horší urážkou Krista než jedna scéna z nepochopeného divadelního představení. Nepřijmeme ani jediného uprchlíka – proti tomu by se mělo kázat každou neděli ve všech kostelech!“ Zbořil k tomu podotýká: „Vždyť, myslím, Tomášovi nikdo nebrání kázat na toto téma nejen o nedělích a svátcích, ale i ve všední dny. Nevím, zda tak činí, ale zdá se mi, že jeho sdělení není sdíleno. A to dokonce ani těmi, kteří to mají v popisu své práce. A pokud se obává „jedovatého nacionalismu“ zřejmě tak činí po shlédnutí nedávného mistrovství světa v kopané, které, podle mého názoru, bylo pravými orgiemi nacionalismu, ať již zemského nebo etnického či kulturního. Konečně mohl tak činit při svém snadném přístupu do médií a k nejvyšším státním autoritám už skoro třicet let, ale místo toho propagoval, sice jen dočasně, Huntingtonův Střet civilizací.“
Žijeme v době, kdy „válka o vodu“ už dávno začala
Etnolog a spisovatel Mnislav Zelený Atapama na svém blogu na aktualne.cz konstatuje, že se k přírodě chováme neuctivě a pak se divíme, že není voda. „Přirozeně musí dojít k omezení výroby, snížení pohodlí a komfortu našeho života, znovu zavedení naší skromnosti, což nejsou pro politiky vhodná témata k jejich přežití. Jsou však vhodná pro naše přežití. Pro přežití naší civilizace. A tak se vše důležité odkládá a sune před námi, jako třeba právě ochrana vody v krajině. A pak se jen divíme. Žeňme politiky k odpovědnosti!“ píše také. Vláda připravuje zákon, který by zavedl stupně ohrožení suchem jako je tomu v případě povodní. S tím budou souviset preventivní opatření.
„Mníška Zeleného znám už dlouhá léta (40 nebo více?) a nepochybuji o jeho upřímnosti. Problém, který takto definuje, má ale skoro vesmírné rozměry. Nebo alespoň globální. Pamatuji si na příklad ze zakládající konference Římského klubu (1968), který upozorňoval, že kontaminace životního prostředí (stejně jako znečišťování moří a úbytek vod v krajině) roste skoro ve všech uvedených případech exponenciálně,“ uvedl Zbořil. „Tehdy se uváděl příklad rybníku, který se během třiceti dnů znečišťoval geometrickou řadou. Ještě dvacátý devátý den, den před totálním znečištěním, byla kontaminována jen jeho polovina. Podobně je to i s jinými, řekněme negativními důsledky naší civilizace. Všesvětových konferencí a dokumentů bylo organizováno a sepsáno dost, ale stačí jeden americký prezident, aby si z toho všeho udělal legraci. Podobně je tomu i s vodou. I já bych chtěl s kolegou Zeleným hnát politiky k odpovědnosti, ale oni se mi budou smát ještě den před svou smrtí žízní, protože si myslí, že umírat budou jiní. A to žijeme v době, kdy „válka o vodu“ už dávno začala. Jsem proto pesimista, i když souhlasím s Mníškem, že vzdávat se to nemá,“ dodal.
Protidrogovou politiku vlády povede Jarmila Vedralová, která dosud působila na Ministerstvu zdravotnictví, kde se například podílela na vzniku protikuřáckého zákona. Ve své nové funkci se chce nyní hlavně zaměřit na příliš velkou dostupnost alkoholu. Celospolečenská tolerance alkoholu je podle Vedralové skutečně problémem a bude těžké s tímto bojovat, nicméně jej považuje za výzvu. V případě, že by s návrhem na zdražení piva přišla, tlaku ze strany lobbistů neobává. „Zájmy takových lidí chápu, je jejich prací bojovat za svou věc. Nicméně musím říct, že se jich nebojím. Není skutečně normální, aby voda v restauraci stála více než pivo,“ uvedla v rozhovoru pro lidovky.cz Vedralová. „Slova, slova, slova! Za ta léta, co se o tom u nás, i v zahraničí mluví, se toho napovídalo dost. Vždy to skončilo jenom nějakým zvýšením cen a pokud jde o společenskou konzumaci alkoholu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, to není úkol pro jednu úřednici a nejde jen o její zdravý rozum a dobrou vůli,“ reagoval Zbořil. „Kdo si vzpomene na historii „suchých zákonů“ v Rusku, snad už od doby Patra Velikého, ví že to není snadný úkol, i když je to někdy legrace. Myslím si ale, že to skončí zase jen vyšší cenou piva, nápoje pro děti se udrží na jakž takž stejné úrovni a budou se posílat peníze nějakým veřejně prospěšným neziskovkám, které budou zkoumat nejen alkoholismus u nás, ale i různé jiné závislosti a udávat to někde v Bruselu,“ dodal.
Uvidíme, jak silná bude politicko-mediální smršť...
Finančník Zdeněk Bakala se nedostaví ke sněmovní vyšetřovací komisi k privatizaci důlní společnosti OKD. Oznámil to prostřednictvím svého mediálního zástupce. Komise podle Bakaly není nestranná a svým zaměřením zasahuje do probíhajícího soudního řízení. Bakala se proto obává toho, že by jeho výpověď byla zneužita k dalším politickým tlakům na soudní projednávání případů souvisejících s OKD. „Myslím si, že to ani není nějaká arogance pana Bakaly. Jen upozornil Poslaneckou sněmovnu, a třeba i agilní Piráty, kteří šli do voleb s heslem Pusťte nás na ně!, že jejich možnosti nejsou neomezené. Asi se mu nechce opakovat podobnou komedii, jaká se hrála v PS na téma Babišova Čapího hnízda. Bude zajímavé, jaká politicko-mediální smršť se po sdělení „mediálního zástupce“ pana Bakaly, který vystoupil velmi sebevědomě, v parlamentu stejně jako na veřejnosti strhne. Odhaduji, že bude mnohem menší, i když balík poztrácených peněz a majetků je v souvislosti s OKD větší,“ uvedl Zbořil.
Tři čeští vojáci v neděli zahynuli při útoku sebevražedného atentátníka v Afghánistánu. Oznámil to Generální štáb Armády ČR. „Je to, samozřejmě, smutná událost. Trochu se mi ale zdá, že smršť soustrastí a velkých slov z úst politiků není upřímná a má zakrýt podíl jejich odpovědnosti, nebo jejich předchůdců, na smrti tří mladých lidí. Na druhé straně, přijali jsme, jako stát, válku proti terorismu jako jeden z vojenských konfliktů, kterého se účastníme, tak se nesmíme divit, že máme i své padlé. Dokonce ani ne tehdy, až Talibánci s námi přijdou válčit na území České republiky. Používají jiné zbraně, než má k dispozici naše armáda a zatím jsem nezaznamenal kvalifikovanou diskusi o tom, jak by podobnému nebezpečí mohli občané čelit u nás doma. Ty střípky takového potřebného uvažování známe jen z úst lidí, kteří mají válečné zkušenosti anebo se jich problém občanské sebeobrany už dnes týká,“ uzavírá Zdeněk Zbořil dnešní Rozjezd.
Parlamentní listy, Daniela Černá, 6. 8. 2018