Advokát: Co to chcete po Zemanovi? Zpěvák Klus je jak načepýřený kohout. Hutka, ten se sám potrestal
Snaha předsedy KSČM Vojtěcha Filipa hodit okupaci Československa na Ukrajince je podle bývalého politika, advokáta Jaroslava Ortmana, trapná a ubohá. „Prostě odpovědnost nese Sovětský svaz a jeho komunistické vedení. A zkoumat, jestli Brežněv byl Ukrajinec nebo Rus, je úplně nepodstatné,“ prohlásil Ortman. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se ostře vyjádřil k trestnímu oznámení Michala Horáčka na komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, k písni Jaroslava Hutky o prezidentu Miloši Zemanovi a k postoji zpěváka Tomáše Kluse k Andreji Babišovi.
Chtěl jsem se tu kriticky věnovat „nezávislé“ publicistice Lidových novin, neboť jsem zvědavý, jak dlouho tam ti cca čtyři zbylí slušní a kdysi nezávislí vydrží hrát pro agenta Bureše trapnou roli stále děravějšího fíkového listu. A zda, nevymění-li svůj fíkový list včas za list „fejkový“, buď sami odejdou (Jiří Peňás) nebo budou odejiti (Jan Rejžek). Ale o tom všem příště, protože mezitím mi do mého meditování o médiích drze vplula Hutkova „nactiutrhačná“ píseň o našem lžiprezidentovi – Miloš a Zubatá. Chci se tedy nejdřív věnovat jí, potažmo některým reakcím na ni.
Právě vzpomínáme 50. výročí okupace Československa vojsky pěti zemí Varšavské smlouvy pod vedením Sovětské armády. Jak se díváte na výrok předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, že nás neokupovalo Rusko, ale Ukrajina, protože tehdejší vůdce sovětských komunistů Leonid Brežněv byl Ukrajinec?
To je úplná pitomina. Vojtěch Filip tím prokázal totální neznalost. Tyhle úlety rád nemám. Prostě byl to Sovětský svaz. A zkoumat, jestli Brežněv byl Ukrajinec nebo Rus, je úplně nepodstatné, protože národnost nerozhoduje. Sovětský svaz a tehdejší komunistické vedení nese odpovědnost za okupaci Československa. A snaha Filipa hodit to na Ukrajince je tak trapná a ubohá, že se tomu musí všichni historici smát a ťukat si na čelo, jako si ťukám já.
Není pochyb o tom, že okupace, která trvala dlouhých dvacet let, byla jednou z nejtragičtějších událostí našich novodobých dějin. Jak v této souvislosti vnímáte, že se prezident rozhodl k této příležitosti nevystoupit, ani se nezúčastnit žádné ze vzpomínkových akcí? Není to chybné rozhodnutí vzhledem k tomu, že mladí lidé nevědí téměř nic o listopadu roku 1989, natož o událostech roku 1968?
Já se obávám, aby to s výročím roku 1968 nedopadlo jako kdysi s výročím Února, kdy jsem zapnul televizi a pořád tam běžely připomínky slavného únorového vítězství. 21. srpen 1968 je jeden z nejtragičtějších dnů našich dějin, je to událost, kterou si musíme připomínat a kterou musíme odsoudit. Ale abych permanentně neslyšel nic jiného než tohle, tak se začínám bát, aby veřejnoprávní média toto výročí nedevalvovala.
A jestli Miloš Zeman vystoupí, nebo nevystoupí, k 50. výročí okupace? Myslím, že prezidentský projev k tomu nebo onomu výročí je o ničem. Zaznamenal jsem za svůj život spoustu prezidentských projevů k nejrůznějším výročím. Karel Kryl napsal Píseň Neznámého vojína s textem „Co tady stojíte, jděte mi někam, copak si myslíte, že na to čekám?“ Ať nikdo nevyčítá Zemanovi, že nepromluvil k výročí, kdyby promluvil, tak mu kritici stejně řeknou, co měl říci a že to měl říci jinak. Lidi, kteří v roce 1968 zahynuli, a národ, který byl pošlapán, nestojí na tom, jestli pan prezident řekne, nebo neřekne projev. Na tom to opravdu nestojí. Ten čin se stal, Palach se upálil, národ trpěl a nemá smysl , aby tady někdo dělal papalášské projevy.
Co říkáte jako právník na trestní oznámení neúspěšného prezidentského kandidáta Michala Horáčka na komunistického poslance Zdeňka Ondráčka?
Musím říci, že jsem rád, že Michal Horáček nebyl zvolen prezidentem. Protože kdyby takový člověk vstoupil na tento vážný úřad a v podstatě na každého svého kritika, byť by to bylo mimo mísu, podával trestní oznámení, tak hurá, že nebyl zvolen. On vytýká prezidentu Zemanovi, že nechal odstíhat lidi, kteří na Hrad vyvěsili červené trenýrky. Ale co jiného dělá pan Horáček? Orel mouchy nechytá; vlci vyjí, karavana kráčí dál – to jsou přísloví, kterými by se měl politik řídit. Když se dám na cestu politiky, když vystoupím na ten koráb, musím si uvědomit, že jsem osoba, do které se prostě trefovat bude.
Když si Buzková sundala horní díl plavek a pak se rozčilovala, že ji točili reportéři, nebo když Bohdalová běhala nahá po balkóně a pak vyšly její fotky,musí si uvědomit, že osoby, které mají popularitu, jsou holt vystaveny takovému mediálnímu zájmu. A nesmí se rozčilovat nad tím, že byly tak hloupé a běhaly někde nahé.
Takže pan Horáček se měl povznést nad celý problém, já s jeho krokem nesouhlasím, dokonce si myslím, že pomluva do trestního zákona jako trestný čin nepatří. Lidi se mají bránit civilními žalobami, mají chtít náhradu škody a mají si to prokazovat.
Ale v případě výroku komunistického poslance Ondráčka nešlo o nějakou kritiku, ale o vážné nařčení, že Michal Horáček byl spolupracovníkem StB s krycím jménem Sázkař. To je přece vážné obvinění, které ho bezpochyby mohlo poškodit nejen ve volební kampani, ale mohlo snížit jeho vážnost i jako člověka. Zvlášť když přihlédneme k faktu, že Zdeněk Ondráček je bývalý policista. Takové nařčení přece může ublížit mnohem víc než třeba facka, která může být posouzena jako trestný čin. Neměli by politici víc vážit své výroky směrem ke svým kritikům?
Nesporně. Vzpomínám, když vysvětlovali pan Topolánek a pan Kalousek, že vztyčený prostředníček znamená jsi jednička, tak jsem se válel smíchy. Každý používá nějaké metody. Ale znovu říkám, nechť pan Horáček podá žalobu, chce náhradu škody a je to čitelné. Ale schovat se za orgány činné v trestním řízení a nechat je prokazovat, že někdo spáchal trestný čin či přečin a sám nikoho nežalovat, nenajímat si advokáty, neutrácet peníze, je zbabělé. To já neuznávám. Pro mne je tento čin stejně zbabělý, jako bylo asi nepravdivé vyjádření pana Ondráčka. Jsou si teď fifty fifty.
Bývalého úspěšného podnikatele a uznávaného textaře Michala Horáčka asi nelze podezírat z toho, že nechtěl v civilním řízení utrácet peníze…
Ne, já to beru tak, že když si člověk najme advokáta, ten má jen počítač, hlavu a zákon. Kdežto v trestním řízení má větší prostředky, má to větší váhu. Já bych se prostě za trestní řízení neschovával. To je můj názor.
Ale policie už se trestním oznámením začala zabývat, dokonce požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Zdeňka Ondráčka ke stíhání. Z jeho vyjádření na sociálních sítích, kde prohlásil, že kartáček na zuby má připravený a mohou si pro něj přijít, je vidět, že s obviněním počítá. Ale ani tentokrát si neodpustil urážlivé výroky, když v této souvislosti napsal, že „nacisty nám vystřídali pravdoláskaři a Goebbelse média“.
Osobně si myslím, ale nechci tipovat, že Sněmovna Ondráčka nevydá. A to jen proto, že jde o tu pomluvu. Ta skutečně do trestního zákona nepatří. Ať seHoráček soudí v civilním řízení. Vzpomínám na kauzu tzv. justiční mafie, kdy Marie Benešová obvinila pohlaváry české justice z justiční mafie. A také to nebylo stíháno jako pomluva, byla to normální civilní žaloba. Nevím, proč by pan Horáček byl víc než paní Benešová.
Hodně se také nedávno hovořilo o písničce Jaroslava Hutky o prezidentu Miloši Zemanovi. Někomu text připadal humorný, někomu naopak nevhodný nebo dokonce nevkusný, protože se tam mluví o smrti prezidenta. Co si myslíte o takovém uměleckém ztvárnění politického názoru?
To není žádné umělecké ztvárnění, to je úlet jako hrom. Jestli Jaroslav Hutka chtěl zakončit svoji kariéru nějakým trapasem, tak se mu to dokonale povedlo. Já si pamatuji, že jsme u táborových ohňů hrávali jeho písničky. Ale tohle není ani textem ani myšlenkou podobné nějakému umění. To je blábol, divím se, že se pod to pan Hutka podepsal. Nikomu nepřeji nic špatného, ale on na konci svého bohémského života zhřešil a přestoupil přes čáru. Udělal faul. Jakkoli je potřeba si ho za všechno, co udělal, vážit, tak to teď všechno pošlapal. Je to trapné.
V minulém režimu byla každá urážka hlavy státu trestným činem, ale dnes za to žádný trest nehrozí.
Ne. Myslím, že největší trest si vynesl nad sebou Hutka sám. Polil kýblem špíny všechno, co předtím udělal.
Dnes se i další umělci vymezují vůči současným politikům, například zpěvák Tomáš Klus, a následují ho i ostatní, prohlásil, že se nebude účastnit akcí, které sponzoruje Agrofert, koncern, jehož vlastníkem je premiér a šéf ANO Andrej Babiš. Připadá vám korektní, že zpěvák, který kritizuje premiéra, nechce brát „jeho“ peníze?
Tenhle čin mi zapadá do soukolí toho, co si o panu Klusovi myslím. Jak kdysi řekl Karel Gott: „Jak mě můžete srovnávat s panem Klusem. Já jsem zpěvák, on je jen písničkář.“ Je to tak. A pokud jde o jeho počin, zaznamenal jsem některé jeho výroky, které měl. Já tomu říkám načepýřený kohout. On rád poučuje, mentoruje. Ale když říká, že nebude hrát někde, kde by byl Babiš nebo jeho podnik, existuje taky protiřešení, že nebudu chodit na žádné koncerty, kde bude pan Klus, nebudu dýchat vzduch, kde bude pan Klus, protože s takovými metodami nesouhlasím. Myslím si, že do umění bojkoty nepatří, naprosto nechápu, co to má znamenat. Pan Klus ze sebe dělá Pána Boha, sám na své kůži pocítí, až budou lidi ignorovat jeho koncerty a jeho vystoupení, že zašel daleko. Udělal něco, co dělat neměl, a vrátí se mu to zpátky. Hraji přece pro lidi, ne podle toho, kdo akci pořádá. I Petr Janda hrál na Bratislavské lyře. Proč nějaký Klus, o kterém si myslím, že je jako umělec horší, dělá takové činy? Nechápu to, pro mne se tím zesměšnil.
Když se některý umělec vyjadřuje k politice, ať už zpěvák, herec, režisér, a kritizuje konkrétního politika, který sponzoruje různé festivaly, může ho každý napadnout, že na jedné straně někoho kritizuje, ale na druhé straně bere peníze, které pocházejí od něj, že se tím vlastně nechá korumpovat. Není tedy postoj zpěváka Kluse poctivější a zásadový? Vždyť je jasné, a sám jste to řekl, že tím poškozuje finančně sám sebe.
Tak je hloupý, protože každý zpěvák, každý umělec dělá umění pro lidi, pro nejširší veřejnost. A pokud se vymezuje, že nepůjde tam, kde bude Andrej Babiš, je to totální nesmysl. S takovým pojetím umění, kde jsou samé bojkoty a vymezování, nesouhlasím. Spousta zpěváků, Karlem Gottem počínaje a Martou Kubišovou konče, která nemohla zpívat, ale dneska zazpívá, kam jí zvou, si nedává podmínky, že když tam přijde politik ODS, tak tam zpívat nebudou. To je na hlavu. Je to jen doklad, jak v podstatě nízké IQ je v případě takového rozhodnutí.
Velkou pozornost vyvolalo v posledních dnech také chování středočeské hejtmanky za hnutí ANO Jaroslavy Jermanové a jejího manžela-kadeřníka, který jezdil služebním autem své ženy do práce. Co jste říkal na jejich obhajobu i jejich obvinění novinářů, kteří o zneužití automobilu napsali?
Řeknu to otevřeně, že jsou to hlupáci. Je zbytečné takhle zavdávat příčinu a zlobit se jako Jermanová na novináře, že sledují jejího manžela. Musí si uvědomit, že je politička a s něčím takovým musí počítat. Jak jsem říkal už v případě Buzkové nebo Bohdalové, pokud se zlobím na novináře, že mě při něčem načapali, tak jsem hloupý já, ne ten novinář. Ten odvedl dobrou práci.
Parlamentní listy, Libuše Frantová, 22. 8. 2018