Písničkář, skladatel a hudebník Jaroslav Hutka (*1947 Olomouc) patří mezi lidi, které si spojujeme se Sametovou revolucí. Zakladatel a člen folkového sdružení Šafrán a signatář Charty 77 kvůli politickému nátlaku opustil v říjnu 1978 tehdejší Československo, kam se z emigrace v Nizozemsku v listopadu 1989 po pádu komunistického režimu ihned vrátil a zpíval lidem na Letenské pláni.
Po nedávném koncertě v Zíchově na Kolovečsku poskytl Jaroslav Hutka Deníku rozhovor.

Jak dnes vidíte období dvaceti let, jímž jsme od ´89. prošli? Máte radost nebo pociťujete určitou nostalgii? Měl jste větší očekávání jak a hlavně kam se naše republika bude po listopadu 1989 ubírat?
Dvacet let je dlouhá doba a to se v člověku věci několikrát převrátí. Spíše bych ten čas rozdělil na několik fází. Ze začátku bylo nezměrné nadšení, to jsme prožívali všichni. Potom ta první, devadesátá léta, kdy byli všichni zmatení, co se děje. Přišlo hodně nečekaného.

Co myslíte konkrétně?
To, čemu se říkalo privatizace. Tenhleten způsob rozvrácení majetku, rozdání majetku tam, kam nepatřil. Neférové rozdání bohatství. To je pro znovuzaložení společnosti katastrofa. Mít prachy znamená mít moc a najednou to bylo takhle rozdaný. A potom také politická lež. Tvářili se nějak, ale všem nešlo o ty ideály, ale o vlastní prospěch. To byl zmatek a stesk devadesátých let.

A v současné době?
Teď už se dostáváme do hranice liberálního kapitalismu, kdy trh dělá z lidí blbce. Už se to u nás také rozhodilo, je vidět, že existují nižší sociální vrstvy. Jsou lidi, kteří když chtějí mít vzdělání, musí zaplatit. Dostáváme se do standardní kapitalistické polohy.

Hovořil jste o tom, že se společnost rozvrstvila. Co by, podle vašeho názoru, bylo nejlepší pro naši zem?
No, nejlepší by bylo, kdyby vůbec Klaus neexistoval. To by byl přínos, protože takovýho vola mít na Hradě, to je tedy katastrofa.

Byla vaše očekávání, když jste se po pádu režimu vrátil z Holandska, jiná? Jaké byly vaše představy?
Měl jsem představu, ostatně jako všichni, že skončila ošklivá pohádka a skončila hezky. Nebyl důvod myslet si, že to půjde těmi cestami, jakými to pak šlo. Dneska můžeme být chytří, jako po bitvě, že to jinudy jít nemohlo. Ale v té době si to nikdo nemyslel. Byli jsme naivní.

Vy také?
Ano, byl jsem naivní a jsem rád, protože bylo hezký prožít tyhlety věci tak naplno: skutečně konec hnusného režimu. Navíc s všeobecnou radostí, se všema lidma se radovat dohromady, že bolševik pad´. Další krok už byl další krok…

Co říkáte politikaření našich politiků?
A tak to je trapná estrádní lokální politika. Máme štěstí, že jsme v Evropské unii, tím je daná stabilita. Unie nás drží jak ekonomicky, tak vlastně i společensky. To, že jsme v partě tuhletěch slušnejch států. Ti politici to kazej a Klaus by to chtěl rozvrátit. Předpokládám, že se mu to nepodaří.

Myslíte si, že jsme malí na to, abychom si expresivně řečeno vyskakovali?
Vezměte si příklad: Paříž má více obyvatel než celá Česká republika. Takže česká vláda je zhruba na úrovni pařížského magistrátu. Jsme suverénní stát, takže je nutné nás brát vážně, ale víceméně nemůžeme náš význam moc zvyšovat a myslet si, že jsme podstatní. Nejsme. Měli bychom být rádi, že poprvé v historii jsme fakt v dobré partě a tam bychom se měli držet.

Když srovnáte poměry v Evropě, domníváte se, že je u nás hodně politiků a přemíra úředníků?
Já si myslím, že jo. Všichni mají moc velké rozpočty. Jak ta města, tak i ten stát má moc peněz. Platí si své úředníky a pak se i státní rozpočet dostává do minusu, i když se to svádí na to, že se to dává penzistům. Ale ti penzisti dostávají …, to je směšný, ty penze. Hlavně stát utrácí.

Jaký je váš názor na placení poplatků ve zdravotnictví?
Jejda, tohleto bych nechal těm, kteří to dělají. To někdo musí spočítat. Já tu ´třicetikorunu´ nevidím jako zásadní problém. Jestli to ve zdravotnictví chybí a je to potřeba, proč ne.

Beru vás za slovo: Co vidíte jako zásadní problém?
Zásadní problém je ten, že společnost směřuje k tomu, že jednotliví lidé přestávají samostatně myslet. Že ji začíná ovládat davový přihlouplý myšlení.

Co je, podle vás, příčinou tohoto stavu?
Dělá to trh a tržní kapitalismus a považuji to do budoucna za ohrožení demokracie, protože všichni volí, všichni maj volební právo – i ti, kteří nemyslí. Ve chvíli, kdy se z té většiny lidí udělají závislíci, kteří nejsou schopní samostatně uvažovat, tak jednoho dne prostě zvolí nějakého blba – a budem tam, kde jsme byli.

Slyšela jsem mnohokrát, že máme takovou vládu, jakou si zasloužíme…
Nevím, jak tyhle bonmoty brát vážně a jestli to musí platit stoprocentně. Samozřejmě tadleta vláda nespadla z Marsu, ale vylezla z té situace, v jaké jako společnost jsme.

Jak vidíte Čechy v souvislosti s volbami a věcmi takzvaně veřejnými?
Češi jsou dostatečně lhostejní na to, aby se s vládou handrkovali. U piva nadávají, ale fakticky se politicky nechovají, nebrání se. Tím to vládě dělají snadné. Myslím si, že Čechům je strašně jednoduché vládnout.

Vy osobně chodíte k volbám?
Chodím, většinou jako kandidát.

Koho volíte?
Různě. Naposledy jsem volil ´Zelený´, já jsem za ně i kandidoval, to jsem volil sám sebe. Předtím jsem kandidoval za Balbínovu poetickou stranu, to jsem taky volil sám sebe.

Proč?
Protože když za něco kandiduju, tak to považuji za to nejlepší. Přece nebudu volit opozici.

Jak budete volit o příštích volbách?
Ještě nevím… nevím, co se stane. Líbí se mi ten kníže, takže uvidím… Kdybychom se vrátili do toho knížectví, počet obyvatel na to máme, těch deset milionů, to je takové knížectví. Byla by to dobrá reklama pro turismus, mít Schwarzenberga … a ekonomicky by to bylo výhodné…

Myslíte si, že by u nás bylo dobré – tak jak je tomu v některých státech – mít volby povinné?
To si nemyslím. V těch státech, kde je to zavedené – jako je třeba Švýcarsko – tam je to nevyhnutelné vůči počtu obyvatel a rozdělení státu, neboť mají hodně provincií a je to jejich tradice. Je to nějak odůvodněné. Ale nemyslím si, že by to stejné mohlo být u nás, protože: Jak si to vynutit? To by lidi platili nějaký pokuty, pokud by nešli k volbám? Jak by se to vymáhalo? Jak by to prošlo parlamentem? To by nešlo.

Z jakého důvodu?
Protože ke svobodě patří ta volnost. Holanďani mají přísloví: Nevolit je také volba. Mám pocit, že lidi mají mít i tu možnost nevolit. I to patří ke svobodné společnosti.

Kdyby se Jaroslav Hutka nyní ocitl v době před dvaceti lety, dělal by něco jinak?
Ne!

Nelitujete toho, že jste se tehdy vrátil z Holandska?
Tak to mne ještě nenapadlo, že bych toho měl litovat. Ale kdybych věděl tehdá, co jsem věděl, tak bych se choval stejně. Kdybych tehdá věděl to, co vím teď, tak by asi život nemohl bejt.

Dá se říci, že se vám současný stav nelíbí?
Já nemůžu říct, že se mi to nelíbí, protože napůl je to směšný. Směšný a hloupý. Z druhý strany jsou v tom prvky, že to je nebezpečný…

Mohl byste to specifikovat?
Ten Klaus s tím rozvracením, nebo s vyvracením nás z Evropy. Ale zase na druhou stranu to, že jsme v Evropě, že jsme v tom Natu (NATO – pozn. red.), že jsme v celé té partě opravdu inteligentních států, to se mi líbí a je to pro mě taková záruka stability. Člověk se pak může těm politikům napůl smát, protože nemají tu stoprocentní moc.

Cítíte se býti více Čechem nebo Evropanem?
Tak to je taková otázka…, ale spíš tím Evropanem. A pak: Já su z Moravy!

Milena Cibulková 14. října 2009