SAMOPAL REVUE

Odesílatel: Jana Tlamichová
Předmět: výročí "Sametové revoluce"
Datum: 8. listopadu 2004, 15:11:01

Dobrý den,
na základě našeho telefonického rozhovoru si Vám dovoluji zaslat vizuál plakátu pro představu, v jakém duchu bude probíhat celý večer. Byli bychom moc rádi, kdyby jste se tohoto slavnostního večera mohl zúčastnit. Slavnostní zahájení s panem primátorem a prezidentem je plánováno na 18.00 hodin.
Díky moc, přeji krásný den
Jana Tlamichová, komponované pořady, PR, Smart Team

Odesílatel: Zuzana Bubnova
Předmět: omluva
Datum: 19. listopadu 2004, 9:17:14

PhDr. Zuzana Bubnova, VOLNY Media Chief Editor, Czech On Line, a.s.
Vazeny pane Hutko,
velice se omlouvam za tento politovanihodny omyl, ktery se v nasi redakci stava jednou maximalne dvakrat za deset let :-) Skutecne me to velmi mrzi, ze zrovna o Vas jsem zverejnila nepravdu.
Doslo k tomu tak, ze jsem byla celou dobu na Vaclavskem namesti, spravne predpokladajic, ze z toho bude lepsi clanek nez z juchare na Narodni tride. Kdyz jsem se z Vaclavskeho namesti vratila domu, koncil v televizi prenos z Narodni tridy. Hral tam zrovna Pepa Nos a v titulcich pak bezelo i Vase jmeno. Bylo mi to divne (i treba to, jak byste to oboje stacil:)), ale rikala jsem si, ze kdyz Vas dali do titulku, tak jste tam asi opravdu byl, nebot titulky jsou vetsinou (narozdil od tiskovych materialu zvoucich na akci) aktualni. Tuto domnenku potvrdila i skutecnost, ze tam hral sve protestsongy dalsi pisnickar Pepa Nos. Tak mi to tak nejak pekne zapadalo do sebe... A bylo to vlastne uplne blbe...
Jeste jednou se moc omlouvam, dopustit se takoveto fakticke chyby prave v pripade Vasi osoby, ktere si tak vazim, me mrzi dvojnasob!
Inkriminovanou pasaz jsem ihned opravila. Paradoxne slo o ironickou poznamku, kterou jsem tam puvodne dopisovala...
Preji hezky den a vice stesti na novinove clanky o Vasi osobe :-))
Zuzana Bubnova

Mladá fronta DNES, 18.11.2004
Dva světy na Národní

Tisíce lidí včera na Národní třídě vzpomínaly na výročí listopadové revoluce. Jenže. Místo jednoho se zde tak jako před patnácti lety objevily tábory dva. Dav studentů byl tentokrát jen dvoutisícový a skoro neslyšně zpíval masarykovskou píseň Ach synku či Hutkovu Náměšť. Stát zde reprezentovala značně hlučná akce města s lidmi z ODS a s názvem Národní jinak. I přesto, že studenti oficiální pódium města škádlili transparenty typu Klausoše do koše, obrovský řev Žlutého psa na městském pódiu ustal a studenti prošli. V tomto případě to opravdu byla Národní jinak. Až na to, že ty dva rozdílné světy stále existují i dnes.

WWW.ZZZ.CZ
17. listopad 2004: procházka večerní Prahou

Národní jinak, tedy oficiální veselice. Pódium přehrazuje vozovku Národní před obchodním domem Máj (no, ono je to teď Tesco, ale kdovíco to bude třeba napřesrok) a lidé zaplňují křižovatku s ulicí Na Perštýně a Spálenou. Jak geniální je to poloha se ukáže později, až dorazí studenti z Albertova a budou chtít projít. Přitom by stačilo posunout podium o padesát metrů dál k Václaváku a průchod by byl volný - tolik obecenstva zas nebylo. To ale předbíhám. Na pódiu je Žlutý pes: Sametovááá. Cítím, jak mi souhlasně s basy vibrují vnitřnosti. Když právě neprší, zvedají kolemstojící nad hlavu digitální foťáky a mobilní telefony. Průvod studentů doráží při Aleši Brichtovi a hvízdotem se domáhá průchodu. Je skvělý, že i přes to mizerný počasí je vás tu tolik. Dobrá hláška z jeviště. Píseň skončila a na jevišti vládne mírný zmatek. Začíná televizní přenos a mikrofonu se ujímá pražský primátor. Opět vlna hvízdotu, tentokrát nehvízdají jen studenti. Dozvídáme se, jak je to skvělé, že za bolševika jsme stáli fronty na banány a teď už nestojíme. Primátora přeruší rozhořčený démon: Uvolněte těm studentům co hvízdají průchod, máme všichni stejná práva! Když se vyplétám z davu, na velkoplošné obrazovce běží zdravice těch, kdo se omluvili z účasti: Václav Havel, Marta Kubišová...
Průvod studentů se za klidné asistence městské policie prosmykl Spálenou, Lazarskou a Vodičkovou a zamířil Václavákem pod Koně. Tady je podium jen improvizované. Vystřídá se pár řečníků. Šimon Pánek: já tam 17. nebyl, i když jsem se podílel na plánování. Pak pozdraví přítomné "za nás, kdo jsme tam byli". Proslov Tomáše Halíka mi říká, že se nemám nechat jako občan znechutit, i když to často vypadá všelijak. Je silně proevropský. Z toho, co jsem dnes slyšel, rozhodně nejpřijatelnější. Přestože mi Václav Klaus na Národní unikl, potkávám tu alespoň jeho dvojníka: Tunelování skočilo, zapomeňte...
Jaroslav Hutka zahraje Náměšť, řada lidí s ním zpívá i Havlíčku, Havle. Po hymně se shromáždění rozchází. Zamířím opět na Národní, ale bublina decibelů mě donutí změnit trasu. Potloukám se zšeřelým Starým Městem, vyhýbám se drožkám a odmítám prochladlé distributory letáků, nabízejících kulturní vyžití za turistické ceny. Vlak mi jede za chvíli. Z Masaryčky, ne ze Středu.
Zdenek Bakstein

Mladá fronta DNES, 27.11.2004
Jak to slavné oslavoval Hutka.

Po patnácti letech. V noci ze čtvrtka na pátek rozeslal písničkář Jaroslav Hutka mailem svoji víceméně pravidelnou várku informací a připojil svůj osobní časopis Samopal revue. „Včera, 25. listopadu, jsem si v Trafice příjemně oslavil patnacté výročí svého návratu domů. To byla tehdy ta Letná. Na Kateřinu. Přišlo šest platících, a moje žena Kateřina. Ale pokusím se Trafiku hájit dále, je vždy poslední čtvrtek v měsíci a mám to místo nejraději. Vejde se tam jen třicet lidí,” popisuje písničkář večer, který se konal půldruhého desetiletí od onoho odpoledne, kdy zahrál téměř milionu lidí na Letenské pláni. Trafikou je míněn podnik Trafika Cafe & tabák ve Slavíkově ulici v Praze 2.
Na dokreslení toho, kam se některé věci po patnácti letech dostaly, jak jsou jisté osudy rozděleny a zřejmě nevratně přehrazeny, ještě jedna citace z Hutkovy zásilky, konkrétně ze Samopal revue 12. Písničkář obdržel 8. listopadu dopis s přílohou. „Národní jinak…, a zde byl velkými písmeny vytištěný podlý text: Pozvaní hosté - Václav Klaus, Pavel Bém, Michael Kocáb, Jiří Bartoška, Jaroslav Hutka, Václav Malý, Lucie Bílá …a další. Úplně se mi udělalo blbě od žaludku, když jsem viděl, do jaké party jsem se to dostal... Ale přesto mě pak televize při přenosu té akce ohlásila, a po skončení si na obrazovku napsali, že jsem tam byl. Nebyl jsem tam. Lhali. V takové sestavě jsem tam ani být nemohl. Zdá se, že ta super akce na Národní byl pokus trochu si nabagrovat politického zlata z toho, co se stalo před patnácti lety. Blbá, uřvaná a nevkusná akce.”

S chutí čteme fejetony, dokonce s dětmi. Ale nějak jim nemohu vysvětlit, že když jste nehrál Havlovi v Národním, půjdete na Národní zahrát Klausovi 17. listopadu. Pokud si myslíte, že je to celonárodní a nestranická akce, pak si to já nemyslím. Po tom, co o tom všem vím, tak si to nemyslím. Můžete mi to trochu pomoci pochopit?
Daniel K.

Vážený pane K., jediné vysvětlení je, že asi máme rozličné informační zdroje. Je pravda, že jsem dostal jakési pozvání na Národní třídu, ale ještě jsem na to ani neodpověděl. Pozvání vkládám kvůli projasnění teď do dopisu:

Srdečně zdravím.
Tak, jak jsme se domluvili posílám několik informací o konané akci k 15. výročí sametové revoluce 17. listopadu s názvem " Národní jinak " Celou věc připravuje agentura Smart -team ve spolupráci s Magistrátem hl. Města Prahy na večerní hodiny přímo v prostoru Národní třídy. Záštitu převzal primátor P. Bém. V prostoru křižovatky ulic Spálená a Národní třída bude instalováno podium s velkoplošnou obrazovkou. V podloubí na Národní třídě, kde se udály největší represe tehdejší VB vůči demonstrantům, bude instalována výstava fotografií pro přiblížení atmosféry tehdejších událostí. Počítá se s účastí studentského pochodu z Albertova. Celý večer bude moderovat Y. Přenosilová. V rámci realizace vystoupení zástupců umělecké a nezávislé scény 1989 byly osloveny osobnosti M. Kocáb, Š. Pánek, J.Bartoška, V. Malý. A. Brichta, skupina Čechomor, Žlutý pes a další hosté. Budeme velmi rádi když přijmete naše pozvání a potěšíte nás svou přítomností a několika pěknými písničkami.
Doufám, že to časově nějak zvládnete. Vlastní program začíná v 17.30 hod. a bude asi cca do 22.00 hod. takže je pouze na domluvě v kolik hodin by se Vám to hodilo.
Zatím díky a těším se. Milan Špinka vedoucí produkce

Jelikož od osmi hrajeme s Hladíkem v Balbínce a já slíbil, že bych se objevil po šesté hodině u Václava, kde má končit průvod z Albertova a ještě si pohrávám s myšlenkou, že bych se zastavil na Lávce, tak z té Národní asi nic nebude, ale hlavně jsem nikde nic neslíbil a že by se měl nekde objevit i Klaus, o tom nemám zdání, vše co o tom vím je v přiloženém dopise. Vy jste mě už viděl někde napsaného? To by samozřejmě bylo nekorektní, i když ne nečekané, protože nesolidnost touto zemí vládne. Takže pokud víte ještě něco navíc, byl bych moc rád, kdybych se to dozvěděl taky, protože bych nerad šel za blbce.
Jinak velmi srdečně zdravím a vlastně díky za dopis. Jaroslav Hutka

Odesílatel: Jiří Nešpor
Předmět: 17.11.2004 - třináct dní poté
Datum: 30. listopadu 2004, 7:51:24
Vážení, v pátek jsem si před odjezdem do Českého Krumlova stačil přečíst informační sdělení Jaroslava Hutky, ve kterém se mj. vyjadřuje ke své "účasti" - neúčasti na taškařici na Národní třídě dne 17.listopadu, kdy v tento čas byl účasten studentské demonstrace u sochy sv. Václava, avšak v ČT byla moderátorkami, ale i titulky ČT oficiálně prezentována jeho účast na oné taškařici?... Vzhledem k tomu, že jsme k údálosti na Národní třídě
17.11.2004 = zadržení podstatné části studentské demonstrace vydali některá prohlášení a sdělení, lidé se ná nás obrací, co se to tam vlastně stalo.
Nelze se čemu divit, neboť v rámci současné neonormalizace, jsme zachytili zmínku o této údalosti pouze na vaší stanici ČRo 6, a to 18.11.2004 po 22 hod. prostřednictvím několika telefonátů přímých účastníků a pak již pouze v LN dne 19.11.2004 prostřednictvím vyjádření Martina Putny, které bylo částečně umístěno v rubrice, ve které autoři sdělení prezentují s tím, že se nemusí jednat o názor redakce.
Chápeme, že čas běží a události 17.11.2004 se dostávají do postupného zapomnění, jak je v rámci současné neonormalizace některými politiky i vyžadováno. Avšak namířený reflektor ČT na Národní třídu, který na účastníky studentské demonstrace působil tak, jako kdyby byli u výslechu, prezentace účasti Jaroslava Hutky na taškařici na Národní třídě a především zadržení podstatné části studentské demonstrace ku slávě desetiprocentních vítězů proběhlých voleb včetně osvobozujícího zákroku Johna Boka má svůj morální či spíše v tomto případě amorální podtext. Z tohoto důvodu se nám zdá vhodné se k výše zmíněným událostem vrátit, aby alespoň vaší posluchači byli řádně informováni. Myslíme si, že by nebyla od věci beseda s aktéry těchto událostí. Na jedné straně je možnost vybrat z okruhu Jaroslav Hutka, John Bok, hlavní organizátor studentské demonstrace, páter Halík apod. a na druhé straně jsou to Ivone Přenosilová, Lída Rakušanová a Pavel Bém coby aktéři taškařice na Národní třídě.
V tomto složení by Jaroslav Hutka mohl s pražským primátorem naťuknout i související otázku, co tedy bude s bolševickými řetězy kolem sochy sv. Václava, když tedy jako ODS politika KSČM tak vadí.
S pozdravem Jiří Nešpor
Odesílatel: Ivan Stepka senior
Datum: 5. prosince 2004, 21:11:50
Ahoj Jardo, i já se divil, že bys šel do společnosti Klause, Bílé atd.
Manipulace davu se opravdu falešným hráčům daří. Příjemný byl společný zpěv na Václavském náměstí. Smazal pocit hnusu z estrády na Národní. Měj se hezky. Ivan.
Odesílatel: Petr Reiter
Datum: 15. prosince 2004, 13:03:23
Dobrý den pane Hutko,
17.11.1989 byl pátek, a chodil jsem do čtvrté třídy. Ještě onoho dopoledne mi učitelka Horáková, která mě neměla ráda a dva roky ubíjela moji individualitu, cpala do hlavy Husáka. Týden na to zpívala Vaši písničku Náměšť. V té době jsem nevnímal okolnosti. V roce 2002 se mi dostala do rukou Vaše kniha Pravděpodobné vzdálenosti. Když jsem viděl obrázkovou pasáž této knížky, pochopil jsem Vaše zklamání. V devadesátých letech krásné fotky, plné náměstí, v roce 1993 pouze rodinné fotky. Každá dobrá věc a dobrá myšlenka se dá zneužít a minulost to dokazuje. V roce 2004 je mi dvacetpět let, zvracím každé ráno, nemůžu si zatelefonovat, mám odposlouchávané telefony a žiju ve městě, kde obchodní řetězce, výroba jsou německé a lidé dělají za čtyři až pětadvacet procent z reálné mzdy. Rád bych Vás pozval k nám do České Lípy a seznámil Vás s ekonomickými ozdravnými programy pro Českou republiku. Pokud máte o moje názory zájem, ozvěte se mi prosím na tento e-mail.
Děkuji Vám, s pozdravem Petr Reiter.
Odesílatel: Jindřich Hasek
Datum: 22. prosince 2004, 21:11:23
Ahoj Jardo, mám díky radnici email a internet, a tak jsem si vyhledal i Tvou rozkošnou schránku s životním dílem. S hrůzou jsem si znovu přečetl spor s Dybou a všechny ty blbosti, které se kolem toho kejklily. Ale nakonec to bylo docela osvěžující, ačkoli se to tak dlouho táhlo. Vůbec jsem nevěděl, že to rozebírali i po žánrové stránce takové kapacity jako Jan Jirák. No hergot! - Taky jsem se od srdce zasmál případu 17. listopadu 2004 na Národní třídě: no, to byl tedy trapas. - Často je mi neskonale blbě z politiky, ať už se dělá na nádvoří někde v Praze na vršku nebo tady na dvorku v Rožmitále. Blbost je nevymýtitelná. Už jsem také "na vlastní noze", mám vydavatelství a od června se mi podařilo vypustit na pulty tři knížky a jednoho průvodce. Snad se někdy sejdem, abych Ti mohl povědět, jak jsem rychle balil kufry ve vydavatelství, když jsem se veršem dotkl toho, co teď momentálně sedí pod zvonem Zikmundem na tom pražským vršku. "Neuvěřitelná sprosťárna!" řvali na mne. Jéééé - a já byl tak vopatrnej, tak decentní....! - Mí kolegové - po tom řvaní - zbledli, ale drželi jazyk za zuby a židli pod sebou. No nic. Je mi líp, modroptačí pandémie mi může vlézt na záda. Vlastně Ti chci - a celé rodině, samozřejmě! - popřát krásné ježíškování a hodně muziky. Až pojedeš v novém roce - zdráv, hlavně zdráv! - kolem, dej vědět.
Tvůj starý průserový přítel Jindra Hásek

zpět