NEVIDITELNÝ PEPA 16. listopadu 2011 PETICE NÁRODNÍCH POKLADŮ zabrala. Ovšem kromě veselé nálady to zase vedlo několik nenechavců k všetečné otázce, co to české rádio pořád vysílá za blbou muziku. Je to otázka zbytečná a Pepu Mafiána nezajímá. Ten nacpe do každodenního playlistu v počítači blbé písničky, které pak musí redaktoři celý den pouštět, aby posluchače nadrogovali dostatečnou závislostí na nevkusu. Některým redaktorům to tiše vadí, většině už je to jedno a neviditelného Pepu osloví pouze prachy, které se mu podaří blbými písničkami z veřejnoprávního rádia vycucat. Dobrými písničkami by to asi nešlo. Když se před sedmi lety stal Jan Pokorný šéfem zpravodajství Radiožurnálu, ptal jsem se ho, co s blbou muzikou bude dělat. Řekl, že nic, že muzika mu nevadí. Dnes vím, že mu nesmí vadit, protože by ho nejspíš vyhodili, jako on tehdy vyhodil mě. Před šesti lety jsem dostal na pokorném Radiožurnálu svobodný prostor, abych posluchačům kladl otázky, které jsem vždy týden předem oznámil. Posluchači telefonovali a mluvilo se a mezi řečmi se neviditelný Pepa vždy vecpal s blbou písničkou. Když jsem vyhlásil, že se příště bude mluvit o muzice na Radiožurnálu, tak už se další týden nekonal. Už žádný další. Oficiálně se to jmenovalo, že se objevilo naléhavé politické téma, které se muselo řešit zrovna v ten můj vysílací čas. Viz fejeton DROBEČKY z roku 2005. Lidem ale téma blbých písniček lhostejné nebylo a když o tom nemohli diskutovat veřejně po telefonu, ozvali se mi na mail. Ale to už bylo neviditelnému Pepovi jedno. Na jeho rádiu to nebylo a jeho posluchačské stádo to nevyplašilo. Veřejnoprávní rádio má na rozdíl od soukromého rádia nekontrolovatelné hromady peněz a je škoda si z tak tlustého koláče neodklonit. A přes muziku se to dá elegantně, blbá písnička je noblesní kráva s mnoha skrytými vemeny. Stěžoval jsem si tehdy u kozla zahradníkem. Generální ředitel rádia, Kasík, byl bývalý barový hudebník, který za svou hlubokou neschopnost dostával větší plat než předseda vlády. Díval se na mne s nevinnou tváří a říkal, že neví o čem mluvím. Za ty prachy by i schopnější kanóni nevěděli. Takže se mi dodnes zdá vtipné, jak redaktoři Radiožurnálu umí žhavě mluvit o nešvarech ve společnosti a ve vlastním hnízdě si hřejí korupční vajíčko Pepy Mafiána. Jan Pokorný se to naučil ještě za dob, kdy šel u tajícího bolševika za politického novináře. Už tehdy se na Radiu Hvězda hrála blbá muzika a už tehdy ji pouštěl neviditelný mafián Pepa... V posledním čase o neviditelném Pepovi psal ještě muzikant Zdeněk Vřešťál a písničkář Jan Burian: Zdeněk Vřešťál: HELENO, DĚKUJI! Velice mě rozesmála stížnost zpěvačky Heleny Vondráčkové adresovaná Radě Českého rozhlasu. Její hlas poslouchá celý národ už téměř půl století a nedá se říci, že by právě tato zpěvačka nedostala šanci proslavit se právě díky vysílání Českého, dříve Československého rozhlasu. Doba se sice změnila, ale právě v těchto letech jsme svědky velkých návratů zpěváků z šedesátých let minulého století. Každá soukromá stanice hlásá, že hraje staré české hity a všechny tyto stanice znějí úplně stejně. Žádná z nich se nesnaží objevovat nové tváře české populární hudby a dostat do vysílání byť jedinou novou písničku je nadlidský úkol. Je to jako z Hellerovy Hlavy 22 – „my vám tu písničku hrát nebudeme, protože ji nikdo nezná...“ Když se jich zeptáte, jak to udělat, aby se známou stala, poradí vám stejní fiškulové, že ji přece musíte nejdřív dostat do vysílání nějaké rozhlasové stanice... To znamená, že v soukromém sektoru nemám jako autor a interpret žádnou šanci. Komerční stanice bude vždycky vysílat jenom to, co je známé, protože populární písničky jsou pro ně jenom jakousi vatou mezi reklamami. Obracím se proto logicky na Český rozhlas, stanici, která vysílá za naše společné peníze. Ano, kdo jiný by měl hrát původní a novou českou tvorbu, kdo by měl být oním Kolumbem v neprozkoumaných vodách české populární hudby? Konglomerát veřejnoprávních stanic jménem Radiožurnál, Dvojka, Vltava, Česko, Wave, Leonardo, Regina, Region, Plzeň, Pardubice, Hradec Králové, Ústí nad Labem a další to rozhodně nedělá. Jsou to vlastně státem a námi dotované pseudokomerční stanice, které se snaží zalíbit – nikoli objevovat nové, ještě neohrané a neprověřené. Prioritou je poslouchanost, nikoli poslouchatelnost. Připojuji se proto ke stížnosti známé zpěvačky a ptám se Rady Českého rozhlasu, kde jsou ty stovky nových děl mladých českých autorů? Kdo pomůže mladým skladatelům, textařům, muzikantům a zpěvákům – lidem, kteří svým vrstevníkům ukazují cestu? Není už náhodou na čase něco změnit a říci ono známé Děkujeme, odejděte?! A Vám, Heleno Vondráčková, děkuji za nahrávku na smeč! Zdeněk Vřešťál, 55 let, začínající skladatel a textař Jan Burian: OTEVŘENÝ DOPIS ANEB PŘÍMLUVA ZA HUDBU Vážená Rado Českého rozhlasu, dostal jsem dopis od jednoho z vašich členů a s ním i pozvání k diskusi nad neutěšenou kvalitou hudby ve vysílání veřejnoprávních stanic Radiožurnál a Praha. Rozhodl jsem se reagovat hned a touto cestou, přestože si myslím, že debata měla proběhnout zhruba před dvaceti lety, když se v téhle zemi změnil režim. Od té doby se totiž v hudebním vysílání těchto dvou stanic podařilo zejména úspěšně rozvinout a pak zakonzervovat systém, který slouží takzvanému hudebnímu průmyslu a systematicky devastuje povědomí posluchačů o tom, co to vlastně hudba je a k čemu slouží. Především odvěký hudební žánr, kterému se říká píseň, byl na vlnách těchto – zdůrazňuji, že veřejnoprávních – stanic degradován na něco, čím se ve vysílání vyplňuje prostor mezi jednotlivými mluvenými vstupy. Když nikdo nemluví a neznějí džingly či reklamy, poslouží píseň jako předěl, jako vata, a tahle vycpávka je ještě ke všemu vybírána a uváděna anonymně. Vesměs se totiž jména interpretů, autorů ani dramaturga, který za to, co se nám line do uší, nese odpovědnost, nedozvíme. Pokud máte záslužný zájem tento nedůstojný stav změnit, naskýtá se jedna možnost – návrat (ale raději tomu neříkejme návrat – není se kam vracet!) k osobní zodpovědnosti za vybírání hudby v rozhlase, konec anonymity. Konec teorií a praxe „selektorů“, jakož i demagogických výroků o tom, co lidé takzvaně „chtějí“ poslouchat. Dost schovávání se za pofidérní průzkumy a teze, že rozhlas má vysílat především to, co si jeho posluchači přejí. Veřejnoprávnost v hudebním vysílání přece nemůže spočívat v jakési přímé demokracii, tedy v tom, aby si zprůměrované skupiny vybíraly, co chtějí vysílat z „předvybraného“ balíku hudby. Běžný posluchač rozhlasu zajisté nemůže být dramaturgem, to by znamenalo popření veškeré odbornosti této profese. Dramaturg má v případě veřejnoprávního média také pomáhat posluchačům tříbit si vkus – třeba tím, že informuje o nových trendech, připomíná nejlepší díla minulosti a brání braku a hrubé komerci, aby ovládla vysílání. Je-li hudební část rozhlasového programu v rukou amatérů, kteří se navíc zaštiťují tezí, že lidem se má pouštět, co oni „chtějí“, dopadá vysílání tak, jak ho známe dnes, a lepší to nebude. Kudy z toho ven? Zrušte všechny ty takzvané playlisty a selektory a dejte důvěru vzdělaným a citlivým hudebním dramaturgům. Skoncujte s anonymitou ve výběru hudby pro vysílání veřejnoprávního rozhlasu. Je velmi škodlivé, když model vysílání, který představuje zejména Radiožurnál, vychází ze snahy o co největší „poslechovost“ stanice. To je strategie, kterou se vesměs řídí soukromé stanice (a fakt, že ne úplně všechny, by měl být burcující). Od veřejnoprávního rozhlasu žádáme kromě objektivního zpravodajství především kulturnost, která není závislá na diktátu peněz. Nechceme, aby se taková stanice snažila konkurovat bulváru tím, že dodá ještě lacinější zboží. Prosím, zkuste být odvážní a přehodnotit svůj způsob myšlení a vnímání veřejnoprávní funkce rozhlasu. Ten dosavadní, jak sami vidíte, nikam nevedl. Jan Burian, písničkář a spisovatel Odesílatel: Mikoláš Chadima Datum: 15. listopadu 2011, 21:40:36 Inu Radio? A tak to jde pořád dokola. Majors firmy si prosadí své, redaktoři ty jejich výtvory lidem doslava vnutí, ti to pak poslouchaj a kupujou a jsou spokojený a už jim ani nedojde, co poslouchají za píčoviny. Majors pak říkají, vždyť to lidi kupují to znamená, že to chtějí a a radia to po nich opakují a tak to jde dál a dál... A veřejnoprávní rádio by mělo být jiné, ale kdo by jej pak poslouchal, kdyby nedávali písnička od Majors, které lidi chtějí a proto je musí radia dávat a k tomu to všimné hudebním redaktorů, i ten rádoby čistý Petr Spálený s nima tu hru hrál, jinak ovšem miluje hlavně blues, nebo lues... A víš snad jakej měl redaktor průser, když začal pouštět Black Point Radůzu? Na vše co není Majors je přece Vltava. takže si nemáme proč stěžovat, ne? :-( A kupodivu je tomu tak na celém světě... Má cenu se nad tím čílit? Nemá. V téhle zemi už je to tuplem ztráta času. Neb kolik mám divizí? Mikoláš Odesílatel: Jan Čapek Předmět: Pisnicky blaboly v radiu Datum: 16. listopadu 2011, 1:31:35 Zdravim Vas pane kolego! Jen se kratce pripomenu, jsem ten hrac na jazzove banjo,potkali jsme se ve Vojtesske ulici a pokecali o Vasi stare a krasne hrajici kytare a kdysi jsem Vam posilal ten blabol odchyceny na netu, kde nejaka zpovykana kaca, vysoce vzdelana novinarka dosadila Vase jmeno za jineho pisnickare s tim ze v tom litala spoluprace s STB atd atd. Urcite si vzpominate! Proste kardinalni zvast ucintaneho pisalka! Proste lidska blbost a neprofesionalita kvete porad a maler je , kdyz to kvete v radiu a televizi a siri se ty kraviny mezi lidi! Ale to tam slysim denne! Napred jsem koukl na Vas clanek a jak jsem videl tu hustotu pismenek, nechtelo se mi to vubec louskat, protoze se v tom clovek ztraci. Je treba delat odstavecky, papir nemusime setrit jako za dob psacich stroju, kdy se timhle stylem psavalo bezne! Ale pak jsem prece se zakousl a nelitoval! Konecne nekdo pise o tom , co mne privadi skoro denne k zurivosti. Ano! Bezi nejaky porad o necem, ci o nekom a zjevne se tam k tomu hodi patricna muzika ale kdepak! Ke Smetanovi pusti rock, k poradu o lidovkach tam soupnou country, k poradu o prazskem baroku tam vrazi trempirnu, nebo bluegrass a je-li porad o arabskem svete a clovek by ocekaval neco hudby z Orientu, tak tam tutove zaduje nejaky hnusny a nepripadny popik anebo o Kucerovcich a jejich hudbe, tam urcite Pepa mafian naroubuje dechovku! Kreten! A ja muzu vyletet z kuze! Jedine, kdyz Vaclav Hybs,,Milos Skalka a dalsi uvadeji svoje porady, lze se nadit k jejich slovum i odpovidajici hudby k danemu tematu! Protoze si to sami vybiraji! Jinak je to proste prasarna! Tuhle jsem v nejakem poradu ,ktery se opakuje(nevim uz co to bylo) slysel stiznosti lidi, nad hovadnym vyberem hudby a redaktorka, ci redaktor, uz nevim, jen smutne rikali, ze o tom problemu vedi ale ze oni s tim nemuzou nic udelat. Ze dostanou jakesi uz predem ,,nabite makaciny". jak do samopalu, a ty uz jen sami pousti a ze se jim to dodava kymsi uz hotove! Neznal jsem to,nevedel jsem o tehle uzasne technicke praksi a zaclo mi to byt jasne a rikal jsem si do te doby, co to tam sedi za hovada, hudebni redaktory,nevzdelance a dramaturgy, kteri si drepi na usich, nez mi to bylo vysvetleno. ! Dramaturgove mozna nejsou tupci ale kraluje tam, jak vidim system ,,nabitych makacinu" nejruznejsimi zanry a zhusta peknym brakem. Takze se zvesela pousti k tematickym poradum naprosto se nehodici hudba! Chybi uz jen budovatelske, ci nacisticke pochody k nedelni chvilce poezie! Ale kolikrat je to do oci, ci presneji do usi bijici svinstvo, kdyz treba mluvi krasne a kultivovane Zdenek Mahler a k tomu tam pak remca poklesla dechovka, nebo prave ty teleci hlasy! Ted je navic nejak, buhvi proc v oblibe zasadne zpivat, ci spis jak ja rikam tlemit telecimi hlasy postpubertalnich mladiku, bez jakehokliv hlasu, priserne pisne nahoru dolu, bez melodie, harmonie a sebemensiho napadu. Hlavne ty takzvane muzikalove ,,skvosty,, sekane na kseft a objednavku. A tak se tlemi a tlemi a je to k neposlouchani. Zrejme jsou to prave mafie v radiu a korupcni jednani, aby se tyhle braky hraly a za ne inkasovaly tantiemy! Jinak to nevidim. Takze s Vami souhlasim a s onemi dalsimi clanky rovnez! Verejnopravni rozhlas broji proti korupci ale sam ma tolik korupcne hudebniho masla na hlave, az hamba!! A pak jeste jeden nesvar se line z radia i telvize! A sice, nestejna zvukova hladina mluveneho slova a hudby! Hudba zasadne rve a mluvene sovo kunka, takze nezbyde, nez k tomu porad litat, pridavat, ci ubirat na hlasitosti a je to otrava a uz bych ty techniky zabil na fleku! A prave o tom jsem zrovna nedavno v nejakem poradu taky od telefonujicich lidi slysel stiznosti. Proc to tak je a proc musime porad vstavat a verglovat s knofliky hlasitosti! A opet bylo do eteru vysvetleno, ze to nejde ale ze se na tom uz pracuje a tak se mozna behem par let uz dozijeme vyrovnane hladiny zvuku! Jak uzasne! Pri te technice, kterou radia a televize maji! Pritom si pamatuju, kdyz se pred vice jak dvaceti lety lety v Alhabre delala revue a k tomu vybrala hudba, ktera byla nesouroda co do hlasitosti, davalo se to prave do Rozhlasu technikum, k vyrovnani hladiny. Takze zarizeni, jak vidno na to je a jde to ale nekomu je to proste jedno. V televizi zrovna tak a jeste ze existuje dalkovy ovladac, kterym si cely vecer hraju na zvukare a jak blbec mackam a mackam, abych jednou slysel, co se prave zajimaveho seveli a po druhe, abych neohluchl od hudebniho randalu! A pred par lety se objevoval jeste jeden ukrutny nesvar. Ten uz nastesti zmizel! Zvukarska chaska ma zhusta za to, ze je tam od toho ne aby spravne nastavila zvuk, ale aby soustavne pri produkci kroutila knofliky, protoze si jinak pripada zbytecna. A ze koncert je hlavne jejich celovecernim koncertem s doprovodem nejakeho blbeho,tam nekde vzadu sediciho orchestru, ci zpevaka, apod. Kteri jim jejich krouceni jen kazi! A nevadi jim, ze zapominaji vyjet zpevakovi mikrofon a vsimnou si toho az v puli pisnicky, zatimco se tam interpret poti a sipe jak muze! Zato vydatne prida bubny, ty hlavne, a vrestici saxofony, ci trumpety ale doprovodne nastroje, kytary, basy a pod naopak ztlumi uplne! Proste mistri zvuku! Ale k tomu radiovemu nesvaru! Tohle se delo v radiu, kde nejaky zvukovy dement okamzite, kdyz nekdo prestal mluvit, okamzite stahl mikrofon a jakmile opet zacal, tak ho honem, ale samozrejme se zpozdenim nejake milisekundy pustil! Cili lupance a nepatricne zvuky, kazici mluvene slovo, ale i hudbu! Tak muzete nektere moje vety, ci odstavce, ktere se Vam libi a hodi ,pouzit do nejakeho protestu prislusnym tetrevum hluscum a hudebnim analfabetum. S pozdravem JAN CAPEK. Odesílatel: Frantisek Rudl Datum: 16. listopadu 2011, 4:44:39 milý jaroslave, po tom, co umřel martin, mi připadá vondráčková ještě zrůdnější. už jsem psal několikrát do rozhlasu a nejen do českého, proč se nehrají nové písničky popř. jiní lidé, a jmenoval jsem tam tebe, k.k.,m.k., v.t., v.m., ck vok, navarovou, lutku a spoustu dalších. je to otřesné, co se dnes pouští, byl jsem nedávno u jirky č., no nemá to po těch 5ti operacích jednoduché, ale jak ho znám, jen tak se nedá, taky jsme se o tom bavili, to je jak za soc. hrůza. dokonce i na country radiu ji vysílali. uff, je mi z toho na nic. zdravím z vídně a snad už se dostanu na nějaký ten tvůj koncert. Frantisek Rudl Odesílatel: "Miroslav Bureš" Předmět: poslouchatelná rádia Datum: 16. listopadu 2011, 9:24:47 Dobrý den, pane Hutko. Děkuji za listopadový (tak zase listopad...) program a fejeton k tomu. Váš fejeton, i články Zdeňka Vřešťála a Jana Buriana mi promluvily z duše. Ještě bych si dovolil to (vaše/naše) téma rozšířit. Jsme prý v Evropě. No, já si toho většinou všímám až opustím rodnou Moravu a odjedu do Rakous, kde se vždy cítím jako v lázních na duši. V autorádiu mám trvale naladěné dvě rakouské rozhlasové stanice a přelaďuji okamžitě, jakmile jsem v jejich dosahu. Rád totiž poslouchám rozhlas, ale nerad u toho trpím! Protože jsme prý v Evropě, tak jsem se pokusil nesměle, zato přátelsky (neb se s těmi lidmi znám) poptat několika rozhlasáků, zda by místo těch emeryckých sraček bylo možné občas pustit hudbu našich sousedů. Občas ještě slyším Biely kvet pražáka Mira Žbirky, ale polskou, německou či rakouskou muziku, tedy hudbu našich sousedů se kterými je radno mít přátelské vztahy, z veřejnoprávních a tím méně komerčních stanic neslýchám. Nu což, chybí mi ta Gemütlichkeit - útulnost, která se rozlévá z lidové, zlidovělé či na lidové základy navazující součané hudby. Veřejnoprávní rozhlas tedy poslouchám stále méně a když toužím u počítače po nevtíravé a neneurotizující společnosti, kliknu na http://volksmusik.radio.de/ - a z nepřeberné nabídky internetových rozhlasových stanic si vyberu to, nač mám zrovna náladu. Tím však nezvýším poslechovost českých, moravských či slezských rozhlasových komerčních stanic a ani veřejnoprávního rozhlasu. A tak se ptám: to ani nechybím ve statistice poslechovosti veřejnoprávních stanic?!? A odpovím si sám - nechybím. Chyběl bych jim, až bych přestal platit rozhlasové a televizní poplatky za sračky, které mě jen obtěžují. Srdečný pozdrav a dobrou náladu z olomouckých čtvrtí Neředín a Povel (určitě znáte :-)) posílá Miroslav Bureš, Ano, kdo platí nemusí poslouchat, také platím a neposlouchám... Jaroslav Hutka Odesílatel: Martin Patricny Předmět: : Re[2]: Fwd: výběr hudby na jednotlivých stanicích Datum: 16. listopadu 2011, 10:17:50 Přeposílám korespondenci ad Pepa M.- to mi připomíná, že se od těch časů změnil direktor a je tedy na čase se znovu zeptat....zdravím, mp 03.6.2011 09:11 Dobrý den, rád bych věděl, jakým způsobem se provádí výběr hudby na jednotlivých stanicích, především st.1 a 2, jaká jsou kriteria , kdo určuje co je národní bohatství a co ne a pod. Děkuji Zdraví Martin Patřičný 22.6.2011 11:20 Ještě čekám na odpověď, je asi složitější.....zdraví mp 22.6.2011 13:46 Dobrý den, mrzí mě, že vám ještě nikdo neodpověděl, ale věc je opravdu složitější a každá stanice si výběr řeši trochu jinak. Obecně, na začátku stojí hudební dramaturg, který se při výběru opírá o výzkumy mezi posluchači, přehled konkurenčních vysílání a samozřejmě typ stanice či programu stanice. Na samotném výběru se pak podílí technika a specielní software, který vybírá konkrétní skladby pro danou hodinu, minutu vysílání. Kulturní bohatství, tak jak ho zřejmě máte na mysli se v tomto případě neřeší s přáním hezkého dne Vojtěch Jahoda Odbor komunikace a vnějších vztahů 02.07.2011 09:56 Vážený pane, stále vaše sdělení promýšlím a dospívám k názoru, že sowtware a technika nemá ve veřejnoprávním rozhlase so dělat. Při výběru hudby, myslím. Byl bych rád, kdybyste mi poradil- kdo něco takového rozhodl? Proč? Na koho se obrátit? Rovnou na ředitele? Kromě toho- rozhlas jako veřejnoprávní medium přece žádnou konkurenci nemá! děkuji, M.Patřičný 08.7.2011 10:01 Hezké ráno, děkuji za Váš dotaz, doporučil bych Vám obrátit se na programového ředitele Českého rozhlasu: Hurník Lukáš, Ph.D., šéfredaktor ČRo 3 - Vltava 92300 Praha 2, Vinohradská 12, místnost C 462 22 155 linka 2600 E-mail: Lukas.Hurnik@rozhlas.cz Přeji hezký zbytek týdne. Jan Brychta, OKVV Odesílatel: musicopen Datum: 16. listopadu 2011, 10:24:14 Toho Zdenka Vřešťála jsem tuším v Lidovkách před časem četl. Víš, že se Helenka nedostala mezi prvních deset v Českém slavíku? To zase bude mít koho žalovat. Tvoje koncerty samozřejmě dáme, přeposílám Františkovi. A k tomu ostatnímu se rádi připojíme. Já si spíš myslím, že je to blbost, lemplovství v těch rádíích , neumětelství, kterýho je kolem staršně moc. Jenže jak pan Werich pravil - ten boj se musí bojovat. A navíc mi to přijde trefné a zábavné, vhodné pro naše senzitivní čtenáře. Ahoj, měj se hezky. Co dělá mladá Moravanka? Ahoj Ň. Odesílatel: Orza Datum: 16. listopadu 2011, 10:27:41 Tak toto téma mě zajímá. Už proto, že také skládám písničky. S Hellerovou Hlavou 22 jsem se setkal již jako šetnáctiletý učeň, když mě soudruh vedoucí posílal k holiči s tím, že dlouhé vlasy mohu nosit až je budu mít na "občance". Mohl jsem si jistě vzít paruku, a vyfotit se. To by ale byl podvod, ke kterému mě soudruh vedoucí v podstatě nabádal.. Tak si kladu otázku, jak to všechny ty "Helenky" dělají, že jsou nejen "hlasem národa", ale i hlasem většiny českých rozhlasových stanic? Když jsem např. cítil hlas národa já, složil jsem českou písničku "Fanfarón" a poslal jsem ji do (asi) dvaceti českých rozhlasových stanic. ( To v mnohých případech po telefonické konsultaci s přísl. racovníky, kterým jsem vysvětlil, že jde o užitečnou a varovnou píseň, která národ varuje před vychytralýmVaškem). Ani jedna s oslovených českých rozhlasových stanic píseň "Fanfarón" neodvysílala, a ani jedna mi neodpověděla proč? To přesto, že na první poslech bylo zřejmé, že jsem tu píseň dělal s láskou, a nikoliv pro peníze. (Mírně známou se potom stala jen díky internetu, nikoliv čekým veřejnoprávním, ani "soukromým" mediím). Tak jsem si položil další otázku: Proč!? Z mého nitra se ozvala jednoznačná a jednoduchá odpověď: Ta píseň je naprosto neposlouchatelná! Když jsem posmutněl, vnitřní hlas se ozval ještě jednou a dodal: Samozřejmě, jak pro koho. Orza - Milan Řehák Odesílatel: JV5P Datum: 16. listopadu 2011, 13:02:34 Jejda, to je pravda - já jak málo poslouchám radio, tak si toho, co veřejnoprávný rozhlas vysílá, nevšímám. Jedno rádio ale vysílá tak jak by mělo veřejnoprávní - nový věci od neznámejch autorů... - bohužel je to to, od kterýho by to člověk nejmíň čekal - jediný u nás nekomerčí a neveřejnoprávní, který si lidi platěj svejma příspěvkama - RADIO PROGLAS!!! HOnza Odesílatel: Daniela Razímová Datum: 17. listopadu 2011, 0:23:00 Ahoj Jardo, už dlouho jsme si nepsali, ale alespoň volali, což je taky fajn. Děkujeme Ti za přeposlání dopisů, ve kterých píšete o stavu hudebního výběru pro rozhlasové posluchače. Rádio si téměř nepouštím, jen někdy v autě, a je pravda, že tam slyším skoro pořád totéž. Když přejedeme hranici a hrajou Němci, je to úplně stejný dojem. Tam se mi zdá, že pouštěj pořád stejnou, odporně sladkou melodii, zřejmě pro většinového posluchače. Menšinový Ti řekne, že se to nedá poslouchat. Mám dojem, že by stálo za to se propojit i s ostatními, kteří se nebudou bát ozvat a vyzvat lid k podpoře. Co nějaký společný koncert někde v centru a venku? Jinak Ti chci říct, že v posledním Respektu zmiňuje O. Kundra v rozhovoru s Kubicem toho nešťastného zahradníka. Reakce pana ministra je charakteristická. Stojí to za přečtení! Za všechny u nás zdravím, Daniela Odesílatel: Martin Dufek Datum: 17. listopadu 2011, 17:25:35 Jardo, obdivuji tvoji vytrvalost ve rvačce s molochem jménem lidská hloupost. Já jsem došel k závěru, že člověk, a lépe jakkoliv velká skupina lidí, jsou nepoučitelní. Přeji zářivý den. Martin Dufek (novinář na volné noze, který s tebou a s Radimem Hladíkem, kdysi dávno, dělal rozhovor v jedné útulné hospodě v Pelhřimově, protože jsi v mém mládí prohloubil lásku k mateřskému jazyku... Odesílatel: mberankova Datum: 16. listopadu 2011, 18:40:51 Milý pane Hutko, dobrý den! Děkuju za Váš mail. Dopoledne jsem si Vás užila na dvojce ČT: Kam zmizel ten starý song. Pořad z roku 2004! Kam zmizel z ČT nejen song, ale kam zmizeli ti, co nemají lokte a žaludky Helenek, Michalů a dalších božských? Přeju Vám zdraví, sílu a hodně posluchačů. Zdravím, Mgr. Martina Beránková Odesílatel: Luboš Andršt Datum: 16. listopadu 2011, 13:20:17 Ahoj Jardo, děkuji za tvoje, ale i ty další názory, s kterými jsem v dokonalé konsonanci. Řekl bych že se to netýká jen ČRo ale také ČT. Zejména to o tom tlustém koláči. Právě probíhá soudní řízení s jedním redaktorem veřejnoprávní TV a jeho paní dříve zaměstnanou tamtéž, který pod pseudonymem ozvučoval různé pořady svými "hudebními díly". Nakonec ani neozvučoval - jen je hlásil. Každé veřejnoprávní médium by se mělo řídit psaným "Morálním kodexem" (doufejme že ho mají) a pečlivě vybírat své zaměstnance. Jakej pán takovej krám. Hezký den přeje Luboš Odesílatel: nitakola Datum: 16. listopadu 2011, 15:19:17 Zdravím Vás, Jaroslave, už dlouho jsme se neviděli. Třeba zase někdy dorazíte k cirkusu. Z posledních Vašich zasílaných zpráviček se mi zdá, že si připadáte čím dál ukřivděnější. Čím to? A co se týče těch nových písniček, o kterých píšete, máte pochopitelně právo na svůj názor jako každý jiný, ale představa, že budu pět minut poslouchat "mám jednu ruku dlouhou" nebo "jsem gay, jsem teplej", tak to tedy zlatý růže z Texasu a podobné "archiválie", které měli alespoň text a pěknou muziku. Vůbec se nedivím, že ty mladé a novinky povětšinou nehrají, protože to nemá s muzikou nic společného. A teď nemluvím jako odborník nebo muzikant, ale jako běžný konzument, který poslouchá rádio většinou, když jede autem, a kterých je většina. Vždyť ti mladí se mohou uplatnit na různých internetových formátech, které jsou mladým bližší - kdo z mladých dnes poslouchá rádio. A pokud budou skutečně dobří a vyhledávaní, určitě si je i rádia najdou. Teď je tam nám starým zatím naštěstí moc necpou. To už bych se víc přimlouvala za českou muziku na českých rádiích, než za tu cizí, která pořád ještě převládá. Zdravím. Marie Brahová Odesílatel: prutok Datum: 16. listopadu 2011, 15:32:42 Děkuji za texty, které jste zaslal, já se zase vyjádřil k tomu, jak se zkoumá oblíbenost, aby se správně sestavily playlisty: Přeji Vám hezký den. Veřejná omluva posluchačům rádií všeho druhu Nejdříve bych měl vysvětlit, proč mám pocit, že se musím omluvit. Obávám se, že mám svůj podíl na špatnosti. Na jaké? Na průzkumu mínění posluchačů rádiového vysílání. Určitě jste to taky slyšeli, že to a to je zjištěno seriózním průzkumem veřejného mínění a určitě jste si nejednou pomysleli, kterých blbců se to museli ptát. Příznávám se dobrovolně. Jedním z těch blbců jsem byl já a mám tak svůj podíl na té špatnosti. Proč si myslím, že to byla špatnost? Protože z otázek bylo zřejmé, že se nechtějí dozvědět, co jako posluchač mám rád. Ne, že by nic nenabízeli. Ale bylo to takové: - Máte raději jeden konformní styl, který kvůli jeho sterilnosti neposloucháte nebo něco ještě tupějšího? - Máte rád krásné české převzaté písně nebo upřednostňujete zahraniční střední proud? - Kdyby Vás stihl záchvat mrtvice, ochrnul na půl těla a chtěl se ještě potýrat touto písní, naladil byste si rádio Duc-duc nebo Halekačky? - Po ránu Vás nejméně znechutí dvojice Kůl a Suprová, Žertéř a Vtipálek nebo Vlezlý a Rychlá? Ať mi nabízeli, co nabízeli, věděl jsem, že z toho nic nevyberu. Tak mi tedy promiňte. Opravdu jsem se snažil, ale nešlo to. Budete dál poslouchat to samé. Správně položená otázka totiž obsahuje odpověď. Tady otázky byly položeny tak velesprávně, že se nedalo odpovědět jinak než, že nejraději mám to, co bych ve skutečnosti ihned vypnul. Ten výzkum nebyl pro mne. Ten byl pro šéfredaktory masmédií hromadného dopadu, aby jim mohli odsouhlasit mimořádné prémie za oslovení cílové skupiny pažravých konzumentů. Odesílatel: David Eumpelík Datum: 24. listopadu 2011, 20:30:34 Souhlasím, souhlasím. Jenže upřímně: nač mi (nám) ten souhlas je? Na 2 věci. Hezký večer a pevné zdraví. David (Brno) P.S. To Vřešťálovo přirovnání k Hlavě XXII teda sakra sedí! Odesílatel: Josef Ryzec Datum: 19. listopadu 2011, 0:50:09 Milý pane Hutko, žijeme v době, jejíž pravidla vytvořila (již před drahnou dobou) rozvětvená chapadla světa obchodníků. Váš Neviditelný Pepa je jen malou součástí "Neviditelné ruky trhu", kterou u nás v roce 1991 obhájil GOPNES (geniální osvícený prorok naší ekonomické současnosti) a její obhajoba je jeho životním programem. Proto si myslím, že s Neviditelným Pepou v rádiu asi nehnete. Na druhé straně byste však neměl házet flintu do žita a už vůbec ne jako "pohaslá hvězda". Tehdy vždy vítězí ten Neviditelný Pepa. Existuje zde ostatně jedno známé přísloví: "Když nemůže komár dojít k tělu, musí tělo přiletět ke komárovi". Povím Vám příběh. Kdysi dávno žil filosof jménem Pýthagorás (ten termín vymyslel pro sebe, nerad někoho poučoval), a ten s oblibou přirovnával svět lidí k jakémusi divadlu, kde na jevišti stojí herci (myšleno symbolicky: všichni kdož tvoří tady a teď) a své hry předvádějí svým divákům. V hledišti pak jsou diváci (podle Pýthagora théoretikoi - tedy nejen diváci, vnímající děj emocemi, ale též všichni ti, kdož umějí rozvádět představy, jež hra na jevišti vyvolává teď - tedy oni teoretici, uvažující i o tom, co bylo, je a bude komplexně) a sledují děje hrané herci. Pýthagorovou podmínkou přitom je, že by se měly kategorie herců a diváků držet vždy svých hranic - tedy herec je hercem, divák divákem. Proti tomu existuje ještě třetí kategorie, a tou jsou obchodníci. Ti jsou vždy u každého divadla (nejen v době konání her) a jejich úkolem je starat zejména o to, aby měli herci a diváci co jíst a pít, a měli zabezpečeny všechny potřebné služby. Protože obchodníci přicházejí jen kvůli obchodu, ani oni by neměli vystupovat ze své kategorie, a neměli by přestupovat hranice, za nimiž je území jak herců, tak diváků. No a jak je tomu dnes? Dnes obchodníci určují nejen co se bude hrát, kde se to bude hrát, a kdo to bude hrát, ale i kdo přitom bude divákem, a odkud se bude dívat. Občas - jen tak pro své potěšení - oblékají na sebe herecký či divácký šat (nebo přitom nechtějí být viděni, jako ten "Neviditelný Pepa"). A nyní ta otázka: hodláte i nadále existovat jako solitér sólista (podobně i pan Vřeštál a pan Burian, a možná i další, které neznám), nebo byste našel sílu zkusit něco jiného jinak? Začínám totiž připravovat další ročník keltských výtvarných výstav Lughnasadh v Berouně, kde bych chtěl tentokrát posílit hudební stránku zcela novými věcmi (naše současné keltské kapely jen stále opakují to staré - nic nového: chtělo by to změnu). Navíc - vy přece také malujete: nechtěl byste se v příštím roce zapojit též jako výtvarník (je to ale tentokrát na dost těžké téma)? Srdečně zdraví Josef Ryzec