31. Pět let na útěku
Student gymnázia protestoval hned po únoru proti komunistům. Za odvahu zaplatil dlouhými roky v ilegalitě. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: M. Petrov
Příběh muže, který se pět let skrýval před StB a nakonec utekl v rakvi zahrabané v uhlí, odhalí další díl z dokumentárního cyklu V zajetí železné opony. Rudy Krejčí se v roce 1949 aktivně připojil ke skupině studentů, kteří agitovali proti komunistům a novému zřízení. Vyráběli a roznášeli letáky. Skupina byla záhy odhalena a její členové pozatýkáni. Až na Rudyho. Ten se schoval u rodičů a z úkrytu, který měl být jen krátkodobým útočištěm, se stalo vězení na pět let. Rudy byl v pasti. Nemohl ven, protože by ho zavřeli. Nemohl ani k lékaři. Jeho jedinou útěchou bylo v té době studium. Za pět let strávených v komůrce na půdě načerpal většinu vědomostí. Když už byla situace neudržitelná kvůli zdravotnímu stavu, vymyslel s otcem útěk ve vagonu s uhlím. Dramatická cesta v dřevěné bedně pod uhlím se povedla a Rudy se dostal do svobodného světa.
32. Po hlavě do odboje
Chtěli bojovat proti komunismu, ale zůstali zcela osamoceni. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: P. Všelichová
Dnešní příběh ukazuje, jak silná byla vůle bojovat za svobodnou zemi proti komunistické diktatuře. Rozsáhlá síť odbojové skupiny z Moravy měla kontakty i na západní straně železné opony. Samozřejmě, že nakonec musela být tajnou policií odhalena. Pro některé účastníky skupiny skončila však hra tragicky.
33. Tanec s nepřítelem
Chtěla pomáhat advokátům, kteří se ocitli na tajné černé listině. Bylo jí devatenáct let, když ji soud poslal na čtvrt století do vězení. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie: P. Všelichová
Hrdinka tohoto příběhu strávila za mřížemi dlouhých jedenáct let. Byla zatčena v roce 1949, když jí bylo dvacet. Ale mohla dopadnout hůř, mnohem hůř. Odsoudili ji totiž k pětadvaceti letům vězení. V roce 1951 se navíc málem dostala na svobodu. Utekla z vězení, podařilo se jí překročit hranice do východního Německa a zatkli ji až na hranicích se západní zónou. Dnes říká, že ničeho nelituje.
34. Jak se stal z Jiřího George
Ředitel Planner emigroval přímo ze semaforského turné. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie P. Lokaj
Kdyby nebylo Semaforu, slibná šedesátá léta by nebyla nikdy tak slibná. Divadelní scéna pražského divadla byla považována za oázu svobody i za všeobecně přijímaný důkaz, že se gottwaldovské časy konečně mění. Vedle Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra stál u zrodu Semaforu také další Jiří - Jiří Planner - provozní ředitel. Dlouho čekal na příležitost k emigraci a chystal se využít svou velkou šanci. Ta se naskytla při turné s Karlem Gottem a Rudolfem Roklem do Berlína, které sám zorganizoval. Z Jiřího se stal George, který kariéru úspěšného divadelního direktora vyměnil za nejistou budoucnost emigranta.
35. Do ilegality!
Dvoumetrový Stanislav Devátý proslul nenásilnými protesty proti komunistům, před kterými se dokonce několik měsíců ukrýval v sousedním Polsku. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie P. Všelichová
Další příběh z cyklu V zajetí železné opony se neodehrál v nijak vzdálené budoucnosti. Naopak. Osmdesátá léta jsou dodnes pro mnohé dobou ne až tak špatnou. Dobou, kdy se prý netrpělo a nikdo nemusel utíkat a skrývat se. Opravdu to tak bylo nebo jen nemáme dost informací? Dnešní příběh je příběhem Stanislava Devátého, který se v 80. letech dostal mnohokrát do pozornosti komunistické tajné policie.
36. Útěky leteckého akrobata
Chtěl zasvětit život letadlům. Doba z něj však udělala běžence, odbojáře a mukla. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie P. Lokaj
Muž z dnešního příběhu za svého života stihl pozoruhodně mnoho věcí. Dokázal balancovat na laně pod letadlem, utíkat s prostřelným břichem ke státní hranici, zapojit se do odbojové skupiny a v emigraci organizovat demonstrace na podporu československé svobody. Také stihl vydávat časopis a sám psal. Vlastně - stále ještě píše. Je to příběh leteckého akrobata Milo Komínka.
37. Kronikář československé emigrace
Jožka Pejskar byl u zrodu Svobodné Evropy, ale to nejcennější, co po něm zůstalo, jsou svazky o exilu. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie M. Petrov
Další příběh z cyklu V zajetí železné opony se týká muže, který se jako první začal věnovat železné oponě a začal sbírat příběhy odvážných českých i slovenských uprchlíků, kteří ji překonali a dostali se tak na Západ. Sesbíral jich na celou knížku, která vyšla poprvé také na Západě. Jmenuje se Útěky železnou oponou. Jejím autorem je Jožka Pejskar, jeden z nejpopulárnějších redaktorů Svobodné Evropy, který vystupoval pod pseudonymem Jožka Pero.
38. Odboj místo skautingu
Zákaz činnosti zažehl mezi skauty oheň vzpoury. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie P. Lokaj
Odbojová skupina Sodan vznikla brzy po komunistickém převratu. Tvořili ji mladí studenti z okolí Brna, především z nedalekých Křenovic. Rozhodli se pro odboj zcela spontánně poté, když viděli, co se kolem nich v tehdejším Českoslovenku děje. V únoru 1948 ještě na mladé lidi komunistický převrat bezprostředně nedolehl. Politika se zdála vzdálená. Ale to se brzy změnilo. Skupina mladíků z Křenovic najednou po zákazu Skautu a Sokola přišla o svou oblíbenou činnost.
39. Znovuukřižovaný
Daleko od domova, až v kanadském Torontu, připomíná nahý mukl přibitý na ohromném kladivu se srpem stovky zmařených životů. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie M. Petrov
Prostřednictvím vyprávění a osudů tří osob - pamětníků a uprchlíků před komunismem - přiblížíme vznik pomníku v Torontu. Je to příběh sochy, památníku, který si čeští krajané, exulanti a emigranti, postavili v kanadském Torontu jako památku na oběti komunismu. Většina z nich totiž do této země za oceánem zamířila právě proto, že před komunismem utíkala. Pomník byl odhalen paradoxně těsně před pádem komunismu v tehdejším Československu, v létě roku 1989.
40. Newyorské mše za popravené
Sama prožila roky v těžkých žalářích. O padesát let později zařídila, že na zavražděné vzpomínali celý rok v kostele na předměstí New Yorku. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu. Režie M. Petrov
Zatímco v komunistickém Československu byli věřící lidé pronásledováni, pro mnohé uprchlíky byla víra v Boha jejich hlavní oporou. Modlili se sami za sebe, za své příbuzné ve vlasti, i za zcela neznámé lidi, kteří museli zůstat za železnou oponou. Církevní komunita, v níž se mluvilo rodným jazykem, byla často nejdůležitějším spojením s domovem.