Dobrý den, pane Hutko,
se zájmem jsem se podíval na Váš dokument Příběhy železné opony a zejména mě zaujal díl vysílaný 22. 12. Chtěl bych se Vás zeptat, jak jste myslel svou repliku o nevinně popravených, kterou jste pronesl 2x v rámci pořadu. Tvrdíte, že všichni popravení v ČSR a ČSSR v letech 1948-1989 byli skutečně nevinně popravení, popř. to byli lidé popravení pouze v souvislosti s politickým děním?
Vždyť např. trestrný čin sabotáže, za nějž se tehdy běžně ukládal trest smrti, je dnes stále těžkým zločinem, nebo činy velezrady, špionáže atd. Byl-li někdo agentem třeba CIC a následkem toho byl popraven, soudím, že se nejednalo o nespravedlnost. Či jste chtěl říci, že litujete těch, kteří byli popraveni ve vykonstruovaných nedemokratických procesech?
Děkuji za odpověď,
s pozdravem Bc. Jiří Hrbáček

Vážený pane Hrbáček,
ano, všechny tyto popravené považuji za nevinné...
Jaroslav Hutka

Ahoj Jaroslave,
omlouvám se že v krátké době se ozývám již podruhé. Jedná se o p. Zenáhlíka. Přeposílám odpověd pana Šmída z paměti národa. Rozumím této odpovědi že vyprávění p.Zenáhlíka je pravdivé a je pouze na nás to konečně pochopit. Za odpověď děkuji
Honza Ježek

Dobrý den, v momentě, kdy budou vzpomínky p. Zenáhlíka zpřístupněny na portálu (odčekáváme, že během několika týdnů), může libovolný zaregistrovaný badatel k pamětníkovi přičinit komentář. Jako správci asi žádné výzvy činit v této věci nebudeme, je to spíše na sběrači, aby v případě dotazů či nejasností pamětníka opět navštívil a na případná sporná místa se jej přeptal.

Vážený pane Ježek,
pan Zenáhlík je pravděpodobně nemocný člověk a fantazíruje. Že za války nikdy nebojoval je prokázáno a zpochybnit se to dá až na takové nesmyslné úrovni, jako třeba lidé zpochybňují holocoust. Samozřejmě nafoukaný Klaus bude mít problém mu to vyznamenání zase odebrat, takže se bude hledat způsob, jak to celé nějak rozmáznout a poslat do zapomenutí...
Srdečně zdravím - Jaroslav Hutka

Odesílatel: Pelisek Antonin
Datum: 27. listopadu 2008, 16:19:35

Vážený Jaroslave Hutko,
díky za Vaše fejetony a příběhy železné opony. Je mi 56 let, od roku 1990 jsem novinář. I když jsme si pozpěvovali kdysi Vaše písničky u ohníčků, zjišťuji, že stále víc potřebuji Váš pohled na svět. Jsem rád, že mohu své názory konfrontovat s někým, jako Vy a ve chvílích trpkosti zjišťovat s potěšením, že má někdo podobný smysl pro hořkou nadsázku. Jinak to ani nejde. Jediné, za co jsem v poslední době stále víc vděčný svému povolání, je to, že mi dovolilo poznat lidi a hlavně veterány, před kterými smekám. Příběh Zenáhlík je roztomilý. V roce 1997 jsem psal v MF DNES o jistém skladníkovi z ministerstva obrany, který se v té době oblékl do staré generálské uniformy a vyjel si na inspekci do vojenského prostoru Boletice na jihu Čech.Postavil tam šarže do pozoru.
Zdraví Antonín Pelíšek, České Budějovice

Sun, 16 Nov 2008 12:17:57 +0100 (CET), Milan Šimáček

Nemáte, Jaroslave, nějaké informace, že Kancelář prezidenta republiky podnikne kroky k prověření našeho oceněného hrdiny s Řádem bílého lva? Že by mu to vyznamenání třeba odňala... V úctě ptá se Milan Šimáček

Vážený pane Šimáček, vůbec nemám tušení o ničem, ve čtvrteční MfD byl článek o tom, že budou příště vše prověřovat, ale jak vyřeší pana Zenáhlíka, nemám tušení. Oni zřejmě taky ne. Jsem na to sám zvědavý... zdravím - Jaroslav Hutka

Přesně tak, Jaroslave, na vyrovnání se s minulostí není už od listopadu ´89 tzv.politická vůle! Naprostá většina rodin měla doma aspoň jednoho bolševika, tak se udělala tlustá čára, a tak víc než seriál "Železná opona" láká "Ordinace" příšerné pokračování "Nemocnice", "VéKáVéčka" či naprosto neškodná "Ošklivka Katka"... Hezké odpo přeje ze Starého Města Milan Š.
Vážený Jaroslave, včerejší díl "Železné opony" s Mil. Komínkem byl obzvláště silný, děkuji! Být GŘ ČT nařídím tento seriál vysílat ve 20:00 hod, zločiny nacismu+komunismu se musí stále opakovat a připomínat! Klidnou noc a posilující spánek přeje Váš fanda Milan Š. ze Starého Města pražského

No jo, to už mi někdo říkal, že by se to mělo vysílat hned po večerníčku, problém je, že ti šéfové o to nemají zájem, jim se nějak líbí nejspíš kazit vkus i myšlení lidí... díky za milý dopis a zdravím - Jaroslav Hutka

Odesílatel: Zdeněk Nagovský
Datum: 23. října 2008, 14:56:38

Milý pane Hutko, televizní seriál o Železné oponě je silně tendenční záležitost. Vy sám jistě nejste natolik hloupý, abyste to sám nepociťoval. Prosím vás, po čem ve svém věku toužíte? Splácíte snad hypotéku, na jejíž konto jdou honoráře ze zmíněného pořadu? Pokud tomu tak je, Pánbůh, kterého si tak často berete do vaší vousaté kušny, buď s Vámi! Nicméně si uvědomte jedno: Převahu sledovatelů PŽO tvoří lidé starší 40 ti let, kteří mají s minulým i současným režimem své zkušenosti-jakožto dospělí. Většinou ne dobré. Naopak jim v jejich věku funguje velice dobře paměť! V této souvislosti si neodpustím přirovnání literární tvorby p. Navary prezentované ve sdělovacích prostředcích vaší osobou ke stupidním příběhům poúnorových a normalizačních bezmozkových autorů různých naučných filmů a publikací, ze kterých se racionálně uvažujícím lidem dělalo vždy jen zle. Literárně pokleslé, historicky zavádějící a plačtivým způsobem prezentované Příběhy železné opony jsou tím nejzářnějším přirovnáním k blivajzům, které v normálních podmínkách nemožní, podlézaví a každému režimu poplatní autoři byli kdy schopni vyprodukovat.

Odesílatel: JoeDobo
Datum: 27. října 2008, 14:35:39

Vážený pane Hutka,
prosím omluvte, že Vás obtěžuji následující prosbou. Jsem už dvaasedmdesátiletý penzista a k mým oblíbeným televizním pořadům patří i Vámi moderované "Příběhy železné opony". Naposledy mě vážně zaujal příběh pana Krejčího, kterého jako dvacetiletého mladíka jeho otec železničář "propašoval" v nákladním vagoně až do Rakouska. Díky své předchozí brilantní studijní přípravě se pak, tehdy ještě jako ambiciozní hoch, prokličkoval americkou okupační zónou v Rakousku až do Spojených států, kde jeho odvážná životní anabáze kulminovala dosažením hvězdné univerzitní kariéry. Jeho příběh podmalovaný Vaším nenapodobitelným komentářem mě dojal do té míry, že jsem se rozhodl dozvědět se o jeho životních osudech poněkud více. Mimochodem, to Vaše poutavé vyprávění by již samo o sobě možná vydalo i na čtivý románový nebo dokonce i filmový příběh. V tomto kontextu se proto na Vás, milý pane Hutka, obracím s prosbou o sdělení mailové adresy tohoto odvážného a cílevědomého muže, kterého toužím oslovit s cílem dozvědět se o jeho peripetiích poněkud více. Těším se na Vaši odpověď, děkuji Vám za Vaše pochopení a srdečně Vás zdravím.
Ing. J.D., (jméno, adresa)

Odesílatel: Elenril
Datum: 3. listopadu 2008, 19:15:21

Vážený pane Hutko!
Nedávno jsem Vás zahlédla v Příbězích železné opony a vzpomněla jsem si tak na své dávné přání - vyjádřit Vám svou podporu, co se kauzy "Nohavica" týče. Bylo mi moc líto, když o Vás spousta různých novinářů i běžných smrtelníků ne moc pěkně mluvila, a to zřejmě jen proto, že je pohodlnější zavírat oči, než akceptovat nepříliš příjemnou pravdu. Jsem moc ráda, že se k tomuto případu někdo pořádně vyjádřil, protože zmínka v novinách podle mě není dostačující. A argument, že už je to dávno a je zbytečné trápit chudáčky lidi, že by se to nemělo na nikoho vytahovat atp. (jak poznamenala moje kamarádka nad článkem o panu Kunderovi), nejenže nepovažuji za inteligentní, dokonce mě dokáže rozžhavit doběla. Proto Vám za Váš přístup ještě jednou děkuji.
Vlastně jsem Vám jen chtěla dát vědět, že i mezi dnešní mladou-hloupou-ztracenou generací se najde někdo, kdo je tak říkajíc na Vaší straně.
S přáním hezkého dne Veronika Stehlíková