|
HOBLÍK V CUKRÁRNĚ
Tluču prázdný moždíř času
protože jsem nikdy neslyšel opravdový zvon
o jehož zvuk by se srdce podvrtlo
do propastného pocitu svobody
Zamřížovaným okénkem
se snažím vyhlédnout z vězení slov
a doufám
že zahlédnu náměstí s šachovou dlažbou
s holkama podobnýma květině
a mužskými anděly
Pokud z ráje vytéká
do našeho nedorozumění
nějaký potůček
čteš v jeho meandru podpis zmije
svlažovatelky polí
která jsou dárcem chleba
|