SOUMRAK Soumrak * * * Kdo sežere mrtvého supa a chcíplou hyenu? Hajný pověšený hlavou do mraveniště Papírové mávátko Ozvěny zamlčení Balada mlékárna Milenci královny Mince přeražené Brambor rozkrojený i s talířem Tři miliardy trosečníků Kam? Plínky, plachty na voru dvorka Zvon se srdcem holuba Andělé na špičce jehly Skoba ve zdi Červotoč ve futru dveří Pavučina v okenní tabuli Chlup posledního světla na hřebenu červánků Psaní prstem na zaprášený nábytek Idea střelené branky Jak se krájí chleba Čtyřmetrové střevo z Venuše mélské Nohavice, prapory na žerdi dlažby Podzimní listí na dvoře

MILENCI KRÁLOVNY Oslepeni vyvolením zapomněli na hvězdy a kráčejíce příkopem otroctví vykřikovali hesla o své nepřekonatelnosti Jejich heslem byla budoucnost proto zánik heslem včel přítomnost proto obrana před pádem Smáli se svým dětem razítkem Spolku trubců kteří teprve ve své nepotřebnosti našli dokonalý smysl a jejich modlitba zněla: Být vypřáhnut z účelu znamená sáhnout na neomezenost! Dali život potomkům aby jim když ožili byla sebrána chuť do života jako bezpráví páchané na otcích Zakládali spolky lásky, aby nikdo nemiloval Zakládali spolky práva, aby nikdo práva nedosáhl Na čepici napsali slovo Svoboda aby nikdo neusiloval ale zapomněli na smutek na ta pavučinová podsvětní vrata jimiž jejich děti prošly po hlavách mrtvol a docházely bylinného kořene který se jim otíral o čela a mazal vlasy aby daleko později na zemi čichaly ke květu a poznaly že cítí vůni větrací šachty hrobu ale neděsily se protože znaly CO TO JE MÍT KOŘENY NAD HLAVOU a vždy, když se podívaly na hvězdy spatřily kořeny ze kterých byla jejich vlastní bylina živena Panovník trubec rozvalen na trůnu netušil že sedí v nejnižším patře nevědomosti a s falešnou korunou na hlavě vykonával práci domovníka zahradníka květů rozvíjejících se v noci