SOUMRAK Soumrak * * * Kdo sežere mrtvého supa a chcíplou hyenu? Hajný pověšený hlavou do mraveniště Papírové mávátko Ozvěny zamlčení Balada mlékárna Milenci královny Mince přeražené Brambor rozkrojený i s talířem Tři miliardy trosečníků Kam? Plínky, plachty na voru dvorka Zvon se srdcem holuba Andělé na špičce jehly Skoba ve zdi Červotoč ve futru dveří Pavučina v okenní tabuli Chlup posledního světla na hřebenu červánků Psaní prstem na zaprášený nábytek Idea střelené branky Jak se krájí chleba Čtyřmetrové střevo z Venuše mélské Nohavice, prapory na žerdi dlažby Podzimní listí na dvoře

PSANÍ PRSTEM NA ZAPRÁŠENÝ NÁBYTEK Slovy vyspravuji v sobě trhliny a naplňuji propadlá a prázdná místa Čekám na slova jak na holku z inzerátu a poznávací znamení je zrcadlo za zády Hegel říkal, že čím umělec je, tím JEST a co zůstává v nitru, tím NENÍ Pro lidi, kteří si z něj udělali totem pro zapichování zajatců je to věta tak optimistická a radostná že jim povoluje nesmekat Hegel je dítě s velkou hlavou které vybaflo zpoza rohu logiky rovnici na nerovné Tím co píšu teprve VSTÁVÁM a jelikož nás spojuje nepodobnost tak v mé studni každý kdo se nakloní vidí jen svůj vlastní obličej a pokud ten tam nespatří řekne o mně, že NEJSEM Hluboko pod slovy je ukrytá naděje Co zůstává v nitru, tím JSEM A Hegel ať si vezme krumpáč a kope!