SOUMRAK Soumrak * * * Kdo sežere mrtvého supa a chcíplou hyenu? Hajný pověšený hlavou do mraveniště Papírové mávátko Ozvěny zamlčení Balada mlékárna Milenci královny Mince přeražené Brambor rozkrojený i s talířem Tři miliardy trosečníků Kam? Plínky, plachty na voru dvorka Zvon se srdcem holuba Andělé na špičce jehly Skoba ve zdi Červotoč ve futru dveří Pavučina v okenní tabuli Chlup posledního světla na hřebenu červánků Psaní prstem na zaprášený nábytek Idea střelené branky Jak se krájí chleba Čtyřmetrové střevo z Venuše mélské Nohavice, prapory na žerdi dlažby Podzimní listí na dvoře

CHLUP POSLEDNÍHO SVĚTLA NA HŘEBENU ČERVÁNKŮ Večer jako holka která sleze z plakátu vytahuje z krokodýlí tašky kytičky hospod a nabízí je po nárožích žebráckým světlem svých očí My dojati jejím pokorným zrakem vybíráme květinky a vážeme věnec až k nevědomosti nikotínového mraku lhostejní k nahé bylinářce noci daleko za městem Ulice jako housenka připíchnutá hřeby svítilen se nám cestou domů vlní pod nohama a my nepřemýšlíme kam by chtěla dolézt a v jakého motýla se zakuklit Nestěžujem si na spotřebitelské ghetto a tyčemi srážíme jako ořechy na podzim pohledy těch kteří by chtěli prohlédnout drátěnou pavučinu elektrifikace a vzpomenout si jméno hvězdy která o půlnoci stojí nad domovským štítem Holka noci uklidněná že neúrodně překopala žádostné políčko domkařů bez ideje vstupuje s úsvitem zpátky na plakát a celý den se bezcitně jako honorář usmívá na slupky lidí kteří uklouzli po sobě samých