GENERACI Generaci Město Hradčany Slyšel jsem, že policie stříhá Křídla Práce Máj Sebevrah Za vlasy Beatový koncert Stříhání

GENERACI Sympatizuji s lidmi, kteří nechtějí pracovat a válejí se u muzea svobodní jako otázník, který udělá otázku, z čeho chce kteří se toulají po ulicích a k ránu kradou rozvezené housky kteří dovedou hrubě odpovídat na nadávky davu kteří dovedou kvůli nim plakat kteří se bojí vyjít z domu kteří chodí jako zpráskaní psi kteří v návalu roztržitosti pokoušou kolemjdoucího kteří se dovedou bezúčelně vysmívat kteří se nechávají zavírat do blázinců kteří páchají sebevraždy a milují nezávislost Patřím k těm, které policie a otcové dívek nenávidí Patřím k těm, o kterých noviny píšou jako o špinavejch Patřím k těm bez domova kterým nezáleží na tom, kde budou zítra spát kteří nevědí s kým budou spát kteří snadno zapomínají u kterých je jisté, že budou za deset let stejní kteří vymazali čas ze svého života kteří se ho zároveň šíleně bojí a chtějí každé vteřině věnovat vše Jednou jsem potkal sám sebe na ulici a musel se smát té naivitě Potkal jsem se zrovna s boulemi od obušků na zádech a já myslel, že mi tam začínají růst křídla Poslouchal jsem nadávky, které na mne srší dav a měl jsem radost, že jsou ti lidé tak pevní a nerozborní sjednoceni ve svých názorech na svatozář pak jsem ale viděl, že i sebe nenávidí a tak jsem se jim začal posmívat posmíval jsem se, až jsem sám sebe ztratil z očí volal jsem, prosil, nadával, ale už jsem se sobě neobjevil a tak jsem šel dál strkaje před sebou své velké hladové oči