GENERACI Generaci Město Hradčany Slyšel jsem, že policie stříhá Křídla Práce Máj Sebevrah Za vlasy Beatový koncert Stříhání

KŘÍDLA bez eletřiny, bez plynu bez peněz, bez splachování, bez lásky se vzduchem, s děravou střechou, s nenávistí s měkkou postelí Co je mi do toho, že jsou populární zpěváci a prezidenti? že se to někomu nelíbí? že se chodí po chodnících a nemá plivat na podlahu? že ta holka u vedlejšího stolu má kytičkovanou podprsenku? Moje myšlenky, můj rozbitej poklopec. Vím o člověku, kterej pásl celej život krávy jinej učil celej život na univerzitě jinej se bál smrti, spočítal hvězdy, zoral pole zmiloval svou ženu, roznenáviděl světlo zšetřil se do prasátka, zchlastal se a zesprosťačil. V garáži naproti ležel třicet let francouzák pak ji zbourali a on tam leží pod ruinama pro Budoucnost. Každou chvíli mám Možnost, jsem na ni majetnej Vypil jsem Spoustu Vykouřil Moře Měl jsem chuť na všechno, co jsem se doslech Před chvíli jsem dopil čaj a hrnek je zase studenej Činže se platí každého patnáctého Sirky hořej až po škrtnutí, vole! Slunce svítí jenom ve dne, mami! To je moje generace, baby! Máme jenom pět porůznu překroucenejch smyslů Kamarád píše Cosi Matka píše Dopisy Někoho napadne něco až položí hlavu, až na záchodě, až v podpalubí, až po smrti, až jindy Už jsme někde jinde. Jdeme. Koupeme. Opilí jak pometla. Zamilovaní. Šílení. Psaní pořád jede. Hudba vyhrává Obrazy nedejchaj Ovšem pokaždý jinak se to nedokončí a nikdy ne od začátku - kde je mu konec? Bude zejtra Zejtra a Včera jsou křídla, na kterých lítá to Dnes