APOKALYPSA
Apokalypsa
Cítil jsem...
Galerie
Giorgioneho ležící Venuše
Kalendář
Rok
Kocovina
Krajina
Lodička
On
Sex
Únik
Návrat
Pohlaví
Půl třetí
Usínání
Zima
Harém
Noc
Řeka
Smích
Sám
Třešně
Svátek mrtvých
|
SEX
Kousek ode mne leží plodné tělo
se všemi vlnitými záhyby klína
a masitých stehen
potažených mastnou kůží nepřijímající vodu.
Šaty jsou průsvitné a průhledné
a cítím pod nimi dráždidla a ochlupení.
Oči průhledné jak sklenička s močí
a s řasama, který se pálej
když člověk špatně zapálí cigaretu
a jsem rozčílenej
že se to netýká mýho těla
že nejsem celej život v posteli
a nesouložím v těch mokrejch kalužinách
a kolem uší mi nešplouchaj řeky očí
a vlhké mlaskání jejich víček
a ústa se špulej, jak kočky když prohýbaj hřbet
a chlupy hážou lesky.
Rameno je jako kus balvanu pomačkaného v podpaží
nesoucí ňadro jak skála horolezce.
Ňadro je egyptská pyramida zrosolovatělá horkým sluncem
s obrovskou gumovou násoskou na vršíčku
vedle toho stojí pomlácená hliníková konev na mlíko
a na nohách jsou zdeformované malíčky
a pak jako by začal padat sníh
ale to jsou ty dezinfikované vložky
Břicho visí jako pytel brambor
Podvazkové pásy a podprsenky - rezavé zednické lešení
a pod tím to černý
co je slanější než moře - KTERÝ MOŘE?
Mám žabí ruce
a přestože je to už dávno
co mí předkové vylezli z vody
hrabu se v těch kalužinách
a říkám si, že to je život
hadry rozvěšený po kulatý místnosti
ale přesto svítí jedním oknem slunce
mám to světlo v plících a prozařuje zeleně rukama.
Karty se rozdaly
rozložil jsem je v ruce
Modré náušnice - kulová sedmička
Podmalované oči - červená desítka
Nalakované nehty -
(nejsou na to, aby se jimi šťouralo v nose)
Namalované try - trumf!
(a to jen proto, že něco ukrutně připomínají)
Odkládám kartu moderního šatstva a čistoty
(té, co teče z vodovodu)
a vyjíždím džínami s pánským rozparkem
(kapsy jsem nacpal prezervativy)
Tvarované boty a knoflíčky od podprsenek hážu pod stůl...
Už mě z TOHO karbanu bolí hlava
a v těch kalužích se topím
a volám o pomoc
a chytám se stébla -
SLUNEČNÍHO PAPRSKU
Stoupám si zase za záclonu
a nechávám na všechno plynout sluneční světlo
a chřípím vtahuji pel
který z toho těla oprašují paprsky
a řídká záclona mě plácá po nose
|